Květoslav Šimek
9. června 2022 • 09:50

Sobol se loučí jako král. Trenérskou inspiraci bude hledat i ve Francii

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Loučí se jako král! Karvinský házenkář Jan Sobol (38) parádně uzavřel úspěšnou kariéru. Nasbíral v ní tolik mistrovských pohárů, že si jejich přesný počet ani nepamatuje. „Dvanáct nebo třináct,“ odhadoval s úsměvem. „Kdybych počítal i Prezidentský pohár v Kataru, možná bych se na patnáct dostal. No, synovi jsem každopádně říkal, že má co dohánět.“



V národním týmu Jan Sobol odehrál mezi lety 2005 až 2018 celkem 138 zápasů, nastřílel v nich 363 gólů. Zahrál si na čtyřech mistrovstvích Evropy, dvakrát byl na mistrovství světa. Ve Francii hrával za Montpellier (2007-10) a Dijon (2017-2021), za slovenský Prešov (2010-11 a 2012-13), makedonský Vardar Skopje (2011-12) a polské Pulawy (2013-17).

S Baníkem Karviná, kde s házenou začínal i končil, má mistrovských titulů pět. Ten (definitivně) poslední přidal nedávno po dramatické finálové sérii s Plzní, kterou rozhodoval až poslední pátý zápas (31:26). Sobol v něm nasázel 6 branek. „Končí jako král,“ řekl na jeho adresu bývalý spoluhráč a současný trenér Michal Brůna.

Cítíte se jako král?
(usměje se) „Možná jsem se po posledním zápase tak cítil. Ne asi jako král, ale bylo to takové zadostiučinění. Nevěřím v Boha, ale myslím, že existuje nějaká spravedlnost, že když tomu člověk dává maximum, tak se mu to vždy nějak vrátí. Mně se to vrátilo. Domácí tečka se skvělou atmosférou před domácími diváky, rodinou, dětmi, manželkou.... Ano, to bylo, v uvozovkách, končit jako král.“

Váš syn byl prý docela rád, že jste sérii neukončili čtvrtým zápasem v Plzni, je to tak?
„Z Plzně jsme se vrátili domů kolem půl čtvrté ráno a syn za mnou přišel v půl sedmé, když vstával do školy: ‚Tatínku, já jsem rád, že jste tam prohráli, budeme slavit doma.‘ Odkýval jsem mu to, ale je to sport a konec mohl být i pořádně hořký. My jsme si ovšem byli hned po zápase v Plzni jistí, že doma vyhrajeme. Takže to byl konec krásně sladký. Poslední minuta na hřišti byla nepopsatelná. A že už jsem toho zažil v kariéře hodně.“

Hraje syn házenou?
„Je mu sedm, hraje fotbal. Ale chtěl by i házenou. Určitě si ji v budoucnu vyzkouší, uvidíme.“

Když Karviná v minulosti vyhrávala tituly, slavila hodně bouřlivě, hráči se třeba koupali i v kašnách. Zopakovali jste si to, zavzpomínali?
(usmívá se) „Vím, že kluci slavili bouřlivě, navázali na tradice. Já jsem už přece jen starší a užíval jsem si to především vnitřně. Ten pocit, že jsme vyhráli, byl velmi příjemný.“

Máte přehled o všech svých mistrovských titulech?
„S Karvinou byl pátý. Celkově jich mám, pokud jsem to počítal správně, dvanáct nebo třináct. Říkal jsem synovi, že má každopádně co dohánět.“

Seniorských titulů?
„Seniorských. Třikrát jsem vyhrál ve Francii ligu, dvakrát Francouzský pohár, na Slovensku, v Makedonii... Dvanáct třináct titulů, myslím si, počítat můžu. Kdybych počítal i Prezidentský pohár v Kataru, možná bych se na patnáct dostal.“

Zakončit takovou sbírku doma je stylové, souhlasíte?
„Ano, bylo to opravdu krásné. Krásná tečka, pohádka. Já mám hrozně rád pohádky a tohle byla opravdu pohádka pro děti, která krásně skončila.“

Definitivně? Jsou sportovci, kteří své rozhodnutí přehodnotí, třeba i za pár let...
„No, myslím, že za pár let už nebudu schopný dělat profesionální sport. (usmívá se) Já jsem to měl v hlavě už delší dobu. Možná od Nového roku. Fyzicky bych rok dva hrát ještě mohl, ale hlava už není nastavená, jak by měla být. Jestli jsem udělal dobře, nebo ne, ukáže až budoucnost. Když jsem se loni po čtrnácti letech v zahraničí vracel domů, taky jsem si nebyl úplně jistý, zda jsem udělal dobře. Rok dva jsem ještě mohl hrát ve Francii, kde jsem byl hodně spokojený. Ale teď to hodnotím dobře. Zapojil jsem se v Karviné do práce s mládeží a hrozně mě to baví. I to je jeden z důvodů, proč končím. Chci se dětem věnovat ne na sto, ale na sto dvacet procent.“

Práce s mládeží vás naplňuje?
„Ohromně! Mám mladší žáky, přiberu si mladší dorost. Práce s dětmi je náročná, dávám jí hodně. Možná i proto šla profi házená na druhou kolej. Už jsem si říkal, že to není pro mě. Byl jsem profík celý život a poprvé jsem cítil, že profík nejsem, nefungoval jsem tak. I to byl důvod, proč končím. Byl jsem zvyklý dělat házenou dvacet let na profi úrovni a pro mě už to profi úroveň nebyla. Teď mě lákají stáže ve Francii, kde mám dobré kontakty a dělají to tam podle mého perfektně. Házená je ve Francii špička, moc se mi líbí jejich styl trénování. Chci se tam jezdit vzdělávat a pak to doma předávat mládeži.“

Jste přísný trenér nebo spíš vstřícný?
„Na začátku mi malí kluci říkali, že přísný nejsem. Pak mi říkali, že vůbec nechválím... (usmívá se) Každý si musí najít svoji cestu. Zažil jsem plno trenérů, z každého se člověk snaží vzít něco, ale stejně musíte najít svůj styl, kterým jedete. Co se mi osvědčilo – pokud člověk není přísný, tak to nejde.“

Hráčských úspěchů jste měl hodně. Přesto, je něco, na co jste v kariéře nedosáhnul?
„Co je mi možná líto, že jsem se nikdy nepodíval do Německa. Že jsem nikdy nezkusil německou ligu, o které se říkalo, že je nejlepší. Párkrát jsem k ní měl blízko, ale nikdy na papíře nic nebylo. To je jedna věc. Druhá – nikdy se mi nepodařilo mít v nároďáku takovou roli, jako v klubech, kde jsem hrával prim. Do nějakých třiceti let jsem v nároďáku dělal dvojku Honzovi Filipovi. Bylo skoro nemožné se přes něj dostat, protože to byl opravdu top hráč. A když jsem pak v Prešově půl roku nehrál dobře, šel na křídlo v repre Mira Jurka, který chytil šanci za pačesy, hrál výborně. Je skvělý kluk i hráč, zase jsem jen dubloval, nebo jsme hráli půl na půl. Nikdy jsem to v repre neměl jako v klubu, kde jsem byl zvyklý hrát šedesát minut, mít sebevědomí. To jsou dvě věci, co se mi nepovedly. Na druhou stranu, hodně věcí se povedlo, člověk asi nikdy nedosáhne úplně na všechno, co by chtěl. Ale já jsem maximalista, tyto dvě věci mi chybí.“

Vstoupit do diskuse
0
Skupina 1 (čtvrtfinále)
Články odjinud


Články odjinud