Kincl: Bojové sporty mě zachránily, titul Oktagonu není velká meta
Píše se nová životní kapitola Patrika Kincla. Rivalitu s Karlosem Vémolou v květnu vítězně uzavřel a nyní vyhlíží nové výzvy. Nejlepší bojovník napříč divizemi Oktagonu v rozhovoru před nečekaným zraněním, které ho vyřadilo z titulové bitvy v O2 areně, promluvil o cílech v MMA i o tom, co ho čeká, až pověsí rukavice na věšák. Zavzpomínal na temnou minulost i největší křivdu kariéry.
Pět let trvající rivalita, ztracené tituly i pobyt ve vězení. Patrik Kincl se ohlédl za minulostí připraven na nadcházející výzvy. Před Silvestrem měl hájit nejen trůn šampiona střední váhy, ale i nejlepšího bojovníka napříč divizemi Oktagonu. Po bitvě s Karlosem Vémolou, kterou provázely vlny nenávisti, se 34letý bijec přezdívaný Inspektor těšil na vytouženou sportovní výzvu.
Kincl stál po bratislavském turnaji Oktagon 47 před zásadním rozhodnutím, když ho během jednoho večera vyzval Vlastislav Čepo i Karlos Vémola. Zatímco Slovák postavil nárok na vysoké pozici v žebříčku divize, Terminátor nechtěl opustit rivalitu s vyrovnaným skóre.
Organizace, zápasníci i fanoušci. Všichni čekali na Kinclův verdikt. Po dlouhém vyjednávání se šampion vyjádřil. Aby dodal smysl a váhu žebříčku divize, zvolil slovenského vyzyvatele, který se postupně probojoval až na druhé místo. A tak se Inspektor připravoval nejen na jiné jméno, ale zcela odlišný typ bojovníka, než si v přípravě necelé dva týdny před zápasem zlomil očnici.
Posledních pět let je vaše jméno pevně spjato s Karlosem Vémolou. Rivalitu jste konečně uzavřel vítězstvím v odvetě a trilogii definitivně shodil ze stolu. Jaký je to pocit?
„Ani nevím. Život jde dál, stejně jako šel celých pět let. Samozřejmě zápasově se to stále řešilo, ale šel jsem svojí cestou a v tom pokračuji. Mám teď asi jen víc klidu.“
Udělala vás odveta s Vémolou lepším bojovníkem?
„Určitě jsem pět let netrénoval jenom na Karla. Nastoupil jsem mezitím do mnoha jiných zápasů. Jako bojovník i člověk se vyvíjím a doufám, že se budu stejně posouvat i v následujících pěti letech.“
Onu rivalitu provázela velká mediální pozornost, která vám značně zasahovala do soukromí. Vzal vám odvetný zápas víc, než dal?
„Jsem z toho unavený. Bere mi to energii. I když jsem měl dvacet dní do zápasu s jiným soupeřem, stále jsme řešili Karla. Rád bych tu kapitolu už uzavřel, ale když se vás na ni pořád někdo ptá, je těžké ji hodit za hlavu.“
Měl jste nastoupit proti Vlastovi Čepovi. Zápas už neměl být o nenávisti, ale o sportovní výzvě…
„Ideální stav. Soustředím se na můj sportovní vývoj. Snažil jsem se v přípravě posunout, pochytat nové techniky a zbraně. Stylově je naprosto odlišný typ zápasníka než Karel. Museli jsme nastavit úplně jinou taktiku, kterou jsem dostával pod kůži, a to mě na MMA baví. S každým soupeřem přichází jiná výzva, na kterou je třeba se specificky připravit. Tím, že se zápas s Karlem odkládal kvůli zranění, trénoval jsem opravdu dlouhou dobu na jedno brdo. Měl jsem konečně nový impuls.“
