Slavný hlasatel Buffer o hláškách, Praze i vzniku UFC: Boj je jako poker | iSport.cz
David Pávek
22. února 2019 • 18:25

Slavný hlasatel Buffer o hláškách, Praze i vzniku UFC: Boj je jako poker

Autor: David Pávek
TOP VIDEA
Teplice - Sparta: Řezníček obírá Letenské o body! V závěru srovnává z dorážky na 1:1 Teplice - Sparta: Řezníček obírá Letenské o body! V závěru srovnává z dorážky na 1:1
TOP góly 13. kola: Kalabiškova raketa nebo Schranzův růžek TOP góly 13. kola: Kalabiškova raketa nebo Schranzův růžek
VŠECHNA VIDEA ZDE

Muž v perfektně padnoucím modrém obleku mezi bojovníky v teplákovkách. Zářil už na dálku, jako vždy. Hlasatel Bruce Buffer, který svými hláškami a energickým vystupováním uvádí fanoušky UFC do varu už 23 let, v prostorech pražského hotelu Hilton vyprávěl deníku Sport o pražské premiéře nejslavnější organizace MMA, své cestě k pozici "hlasu oktagonu", i o tom, jak přišel na své tradiční hlášky a pohyby. O své práci mluvil se stejnou vášní, jakou předvádí mezi osmi stěnami klece. A došlo i na jeho oblíbený poker...



UFC se v Praze představí poprvé. Jde i o vaši první návštěvu?
„Ano, ale už předtím jsem slyšel, že Praha je jedno z nejhezčích měst na světě. A víte co? Je to pravda! Ve čtvrtek večer jsem se vydal na dlouhou procházku městem, dal si skvělé české jídlo a pak jsem si v kasinu tady v Hiltonu zahrál pravý český poker (směje se). Bylo to moc hezké… a vyšel jsem z toho se ziskem.“

Co podle vás přivedlo UFC do Prahy?
„Vím, jak moc jsme všude oblíbení, chodí mi o tom e-maily víceméně z celého světa. Když jsem chodil po Praze, narazil jsem na obchod, který prodával jen věci na MMA. Neprodával jen věci UFC, ale celého MMA. Narazil jsem na obchody se značkou Affliction, lidé mě neustále zastavovali a tak jsem si uvědomil: Wow, jsme tu fakt populární! Víte, UFC má nabídky z celého světa, ale Praha je velké, krásné město… sem jsme prostě jednou přijet museli.“

Znáte nějaké české bojovníky, kromě Lucie Pudilové, která je na pražské kartě?
„Ne, je tu pro mě všechno nové. Osvěžuji si tu paměť, a užívám si české fanoušky, kteří jsou velmi zapálení do UFC. Myslím si, že arena bude úplně šílet. A čím víc energie já dostanu z fanoušků, tím víc oni dostanou ode mě.“

Slavný hlas oktagonu Buffer: UFC je raketa, která míří vzhůru

Co očekáváte od hlavního zápasu mezi Thiagem Santosem a Janem Blachowiczem?
„Uvidíte rvačku o všechno. Bude to hodně akční, tihle pánové hned začnou s údery. Nikdy netipuji vítěze, protože když vstoupím do oktagonu, chci oba soky představit stejně, na jedné úrovni. Takže ať vyhraje ten nejlepší. A jestli vítěz dostane šanci bojovat s Jonem Jonesem? Stát se může všechno, kdokoli může kdykoli vyhrát. A Jona musíme zásobovat pořád.“

Mluvil jste o popularitě UFC. Proč si myslíte, že zrovna ona je tou nejoblíbenější značkou svého sportu, proč je nejlepší?
„Často přednáším o brandingu a marketingu, a zmiňuji, že je velmi klíčové, když jste v něčem první a hned uspějete. Příkladem může být NFL v americkém fotbale, basketbalová NBA. Jistě, je mnoho dalších lig, třeba v Kanadě se hraje fotbalová CFL. Tyhle ligy ale nebyly první. UFC ve svém odvětví ano, a investovala hromadu peněz do toho, aby otevřela brány pro všechny ostatní organizace. Jsou ta raketa, která míří vzhůru, a kterou všechny ostatní organizace následují. Když se dostanete na vrchol, jste synonymem svého odvětví. V Americe lidé říkají všem papírovým kapesníčkům Cleenex, všem kopírkám Xerox, protože to jsou nejpopulárnější značky. Taková je i UFC. Je to King Kong celého MMA, vždy bude, a jestli tomu jednou tak nebude, MMA prostě zmizí. (smích) UFC je hlavní značka, díky bohu, ale všem v našem sportu přeju štěstí. Protože úspěch přináší konkurenci, a konkurence zase přináší úspěch.“

A čemu přisuzujete popularitu celého MMA?
„Protože má mnoho různých verzí. Já osobně se věnuji bojovým uměním od dvanácti let. Mám tři černé pásky, trénuju, dělal jsem kickbox, bojuji celý život, takže pro mě je MMA logicky lákavé. Když jsem se po nocích koukal na všechny akční filmy o bojových uměních, uvědomil jsem si, že to je jen fikce a reálný boj vypadá jinak. Když jsem v roce 1993 poprvé viděl UFC, viděl jsem boj, na který jsem byl zvyklý z ulice a tréninků. Veřejnost poprvé zjistila, jak skutečný boj vypadá. Bylo to fascinující. Už tehdy to byla velká podívaná, pak se z toho stal mainstreamový sport. Navíc, v UFC jsme všichni přístupní – od prezidenta Dany Whitea přes mě až po bojovníky. Když přijdou fanoušci, pozdravíme je, podepíšeme se, vyfotíme se s nimi. Právě tahle dostupnost, kterou u většiny velkých sportů nevidíte, je jedním z klíčových důvodů naší vzrůstající oblíbenosti u fanoušků. Samozřejmě spolu s velkými osobnostmi, které každý sport ženou kupředu.“

Vážení hvězd UFC přilákalo davy fanoušků: Ostré pózy a show. Tohle bude velké!

Vy sám jste debutoval na UFC 10…
„(skočí do řeči) Ne, popravdě už na UFC 8 v Portoriku. Byl jsem manažerem bojovníka jménem Scott „The Pitbull“ Ferrazzo. Ale nešel jsem na ten galavečer, abych tam dělal manažera, měl jsem plán, jak se dostat k majiteli společnosti a přesvědčit ho, abych moderoval předzápasy. Řekl jsem mu: „Hele, jsem tady, mám na sobě oblek, můžu vám odmoderovat předzápasy, mám mediální kontakty, které potřebujete. Pomůžu vám vybudovat vaši značku, ale zároveň potřebuju růst jako hlasatel.“ To byl můj návrh na UFC 8. Nepadlo to na úrodnou půdu, ale půl roku nato mě pozvali, abych dělal hlasatele celé UFC 10. Pak jsem se zastavil v New Yorku a pořád jsem jim volal s tím samým návrhem, protože v životě musíte žádat o to, co chcete, tak jsem žádal o tuhle práci. Pak jsem dostal nabídku být hostem v seriálu Přátelé. Toho jsem využil, setkal jsem se s majiteli a řekl: „Hraju sám sebe v epizodě o UFC v největším komediálním seriálu, co běží v televizi. Už jsem unavený z toho, že se vás pořád ptám, připadám si jako holka, co čeká, až ji někdo požádá na rande na maturitní ples. Naposledy říkám, že vám pomůžu vybudovat značku tím, že budu jejím hlasem a budu růst jako hlasatel. Tím to všechno začalo. To byla nejlepší pokerová hra, co jsem v životě zahrál.“

Jak jste schopný udržet si tolik energie, když sedm, osm hodin moderujete galavečer UFC? To musí být velmi náročné…
„Dobře jím, poctivě trénuji, dostatečně spím, a jsem oddaný své práci. Dívám se na to tak, že každý večer mám šanci ukázat majitelům, Danovi, bojovníkům i fanouškům, že si zasloužím v tom oktagonu stát. Každý večer beru jako svůj první, takže se na něj moc těším. Jsem do toho zapálený jako malé děcko, však sami vidíte, jak pracuji. To nemůžu předstírat. Moje vášeň pro tenhle sport je silná a táhne mě celých těch osm hodin. A taky se starám o svůj hlas, mám na talířku připravený med, mentolky, kdybych potřeboval pomoct svému krku. Prostě miluju to, co dělám. Až ta vášeň opadne, uslyšíte to, a já ukončím kariéru. Ale už to dělám 23 let, a myslím si, že zvládnu 30, i víc.“

Legendární hlasatel UFC Bruce Buffer ochotně odpovídal na otázky Sportu v prostorách pražského Hiltonu
Legendární hlasatel UFC Bruce Buffer ochotně odpovídal na otázky Sportu v prostorách pražského Hiltonu

Inspiroval někdo vaši práci?
„Ano, už dlouho jsem manažerem svého bratra, skvělého Michaela Buffera známého svou frází „Let’s get ready to rumble.“ Jsme nevlastní bratři, potkali jsme se, když mi bylo asi 28 a čtyři roky nato jsem se stal jeho manažerem. Vždycky jsem byl okouzlený jeho stylem a úrovní, kterou přinesl do boxerského ringu, ještě předtím, než jsem ho potkal osobně. Velmi mě motivoval, ale nikdy jsem neměl rád lidi, co ho kopírovali. U některých to pořád vidím, a při vší úctě, někteří kopírují i mě, fyzicky i stylem ohlašování zápasů. Díky moc, ale měli by si najít vlastní styl. Přesně to jsem si řekl tehdy – nechci být Michaelova kopie. To, co jsem u něj viděl, jsem použil jako motivaci, ale řekl jsem si, že jestli do tří let nebudu mít svůj vlastní unikátní styl, tak s tím přestanu. Nechtěl jsem být jako Frank Sinatra Jr., chtěl jsem být známý pro to, co sám dělám. A povedlo se.“

Jak jste přišel na svoji hlášku „It’s time“?
„Když jsem začínal, nikdy jsem se nehnal za nějakými trademarkovými hláškami. Kvůli mému bratrovi si všichni mysleli, že každý hlasatel musí mít svou frázi. Vždy říkám, že mi nejde o to co říkám, ale jak to říkám. Jde o fyzickou stránku, jak s sebou házím, když oznamuji zápas, v tom je vášeň. Ale každý den, když vstanu, oholím se a podívám se do zrcadla, řeknu si: „It’s time.“ Pro mě to vždy znamenalo, že je čas užít si den a být tím nejlepším člověkem, jakým můžu být. Takže jsem několik let začal každou show větou „It’s time to begin the Ultimate Fighting Championship!“ Pak jsme mluvili s Danou, chtěl to trochu změnit, nakonec jsme to úplně vyhodili. Ale při hlavním zápase večera jsem si pomyslel: „Fanoušci tu sedí šest hodin. Bojovníci trénovali šest až osm týdnů. A všechno došlo jen k tomuhle jedinému vzácnému okamžiku. Je čas." Tam to začalo. Klidně vám dám malou výzvu: Když vymyslíte nějakou větu, kterou nebudu moci logicky začít nebo zakončit frází „It’s time“, dám vám tisíc dolarů.“

Dva Poláci na UFC v Praze: Znají Vémolu? A kdo je podle nich nejlepší Čech?

A co Buffer 180, vaše otočka o 180 stupňů?
„Dělal jsem otočku o 45 a 90 stupňů. Ale pak přišel jeden zápas, bohužel si doteď nepamatuju, který to byl. Oktagon znám jako basketbalovou palubovku, vždy vím, kde jsem. Ale u tohohle souboje jsem se podíval na bojovníka v červeném rohu, když jsem se chystal představit toho v modrém. Řekl jsem si: Oh, nejsem na správném místě. Vzpomněl jsem si na kickbox, kde jsem vynikal úderem z otočky, tak jsem rychle vystřelil své tělo o 180 stupňů směrem k modrému rohu a slyšel jsem, jak se to fanouškům líbí. Tak jsem tenhle pohyb zavedl na poslední, hlavní zápasy. A když je potřeba, tak i zápas před nimi.“

Ve zvláštních případech vyšvihnete i otočku o 360 stupňů…
„Za to vděčím fanouškům a komentátorovi Joe Roganovi. Jednou za mnou přišel, když natáčel něco na internet a říká: „Umíš otočku o 90, 180, co ještě?“ Odpověděl jsem, že zvládnu 360, tak jsem v obleku vyskočil do vzduchu a roztočil se. Mohu hrdě prohlásit, že se celý život věnuji bojovým uměním, zvládnu skoro každý kop, který si vymyslíte, a spoustu z nich jsem dělal z takové otočky. A zafungovalo to. Řekl jsem si, že když už to někdy předvedu, tak na UFC 100. Nikomu jsem o tom neřekl, počkal jsem na poslední chvíli, kdy si všichni mysleli, že už to neudělám, a bum! Udělal jsem to před monstrem jménem Brock Lesnar. A zafungovalo to, ale už to nedělám, ve výskoku jsem to provedl jen jednou. A řeknu vám tajemství: Nikdy nezkouším. Prostě jdu a udělám to, protože chci být opravdový. Ale večer před touhle akcí jsem zkoušel otočku o 360 stupňů ve svém hotelovém pokoji a ze tří pokusů jsem dvakrát uklouzl a upadl. Ale když jsem viděl, jak Frank Mir nakráčel k Brockovi, můj mozek mi vyslal zprávu: Musíš udělat 360, jinak budeš terčem vtipů celého internetu. Znám naše fanoušky (smích).“

Co máte na své práci nejradši?
„Všechno. Miluju svou práci, a ty, pro koho ji dělám. Obdivuji a mám rád všechny bojovnice a bojovníky, kteří dávají všanc svou krev, pot a slzy, a moc si vážím všech fanoušků po celém světě. Vždy říkám, že show není o mně, ale o fanoušcích a bojovnících. Nejde o to, jak se cítím. Měl jsem zraněné koleno, přetržený křížový vaz, čtyřicítky horečky, ale s tímhle vším jsem odmoderoval UFC a nikdo o tom nevěděl. Show musí pokračovat, oni bojují, já jen vyhlašuji, to můžu dělat vždycky a miluju to. Vejdu do oktagonu, cítím tu energii, a to mě pohání. Už 23 let.“

Zmínil jste svou druhou velkou vášeň, poker. Vím, že jde o úplně odlišná odvětví, ale jak byste porovnal pocity a strategii bojovníka, který vchází do oktagonu před velkým zápasem UFC, s tím, co pociťuje hráč pokeru, když usedá k finálovému stolu?
„To je velmi dobrá otázka. Mentálně je to velmi podobná situace, jednou jsem o tom psal pro Cardplayer Magazine. Psychicky je poker, boj a život velmi podobný. Hráč, který si u pokerového stolu jde pro všechny soupeřovy žetony, je stejný, jako bojovník, co se chystá knokautovat rivala. Buď to schytají oni, nebo vy. Musíte učinit klíčové rozhodnutí, vědět kdy útočit, kdy se bránit, a jak analyzovat oponenta. V pokeru nehrajete s kartami, ale s hráčem proti vám. Když domlouvám nějaký byznys, nesoustředím se na samotnou dohodu, ale na ty, se kterými o ní jednám. Musíte vědět, kdy udělat správný krok. Je to o načasování, ofenzivě a defenzivě, agresivitě a klidu. Je to vše velmi podobné.“

Co můžete vzkázat fanouškům, kteří už netrpělivě očekávají na moment, kdy se dveře UFC Fight Night Prague otevřou?
„Máme vyprodáno, je před námi 13 zápasů. Bude to velmi vzrušující, mnoho bojovníků bude chtít ukázat svou cenu, což většinou dělá tyhle galavečery velmi akčními. Máme za sebou mnoho konzistentně kvalitních akcí, a očekávám, že ten sobotní bude stejný. Myslím si, že vyprodaná O2 arena v Praze bude v extázi, bude to elektrizující večer. Ať ti nejlepší muži a ženy vyhrají.“

Pudilová před UFC: V kleci zapínám i automat. Když fanoušci řeknou kopni, kopnu

Legendární hlasatel UFC Bruce Buffer ochotně odpovídal na otázky Sportu v prostorách pražského Hiltonu
Legendární hlasatel UFC Bruce Buffer ochotně odpovídal na otázky Sportu v prostorách pražského Hiltonu

Pudilová musela do naha! Dramatické vážení před UFC nakonec zvládla

 
Články odjinud


Články odjinud