Setkání s Defenderem je pro kovaného motoristu jako setkání s filmovou hvězdou nebo známým sportovcem. Tenhle populární model značky Land Rover je prostě legendou. Vyráběl se od roku 1983, ale vycházel z typu, který spatřil světlo světa už v roce 1947, na což v malých detailech upozorňuje také model Heritage. Ten značka vyrobila v roce 2015 na rozloučenou. Po více než dvou milionech vyprodukovaných Defenderů...
Když jsem se poprvé dostal k vozu se stylovou barvou zvanou Grasmere Green, v uších mi hrála znělka ze seriálu M*A*S*H. V téhle válečné klasice se sice "Defík" neobjevoval, ale tak nějak mi tam svým vzhledem (a po zapnutí motoru i zvukem) prostě zapadal.
Oči v první chvíli vlastně nevěděly, na co se rychleji soustředit. Ve světě zaoblených tvarů a aerodynamických tunelů působí tahle pojízdná krabice jako zjevení z jiné planety. Když si zvyknete na velikost auta, začnou na vás vyskakovat detaily. Například nápis "HUE 166" na boku připomíná SPZ historicky prvního předprodukčního vozu vyrobeného v roce 1947 a stylová je také přední maska. Parádní retro.
Defender je takovým netradičním opakem "babolapu". Tohle auto je spíš "chlapolap". Těžko říct, jestli víc obdivných pohledů a zdvižených palců schytáte za jízdu s luxusním sporťákem, nebo tímhle hlučným veteránem. Už dlouho jsem si nepovídal s tak velkým množstvím cizích lidí jako když jsem pokaždé z auta vystoupil.
Co se vnitřku týče i tam se vůz drží starých návyků, ale pár moderních věcí tu najdete. Za příplatek měl například vyhřívané přední sedačky a čelní sklo, klíč na dálkové ovládání, klimatizaci, autoradio s otvorem na CD a USB vstupem či ostřikovač zadního skla. Ale nebojte, tvůrci vozu to s prvky budoucnosti u modelu Heritage zbytečně nepřeháněli, třeba airbag u Defenderu nehledejte.
Ačkoliv si uvnitř připadáte trochu jako v kamionu a ve městě si klidně díky vysokému posedu můžete na semaforech popovídat třeba s řidičem tramvaje, extrémní množství prostoru na končetiny nečekejte. Hlavně vzadu, kde sedí cestující výš než řidič a spolujezdec a nohy si nenatáhnou kvůli odkrytému kovu, který je napevno spojený s podlahou.
Zavazadlový prostor je lehce v armádním stylu. Může se do něj určitým způsobem usadit několik lidí, převezete tam asi cokoliv vás zrovna napadne, a to, že chybí polstrování musí vyhovovat každému, kdo si auto pořídí na jízdu mimo asfalt a bude ho využívat třeba na přepravování čehokoliv co najde v lese.
Defender vám jinak stále s radostí připomíná, že když s ním budete chtít trávit čas, tak je třeba být ostražitý. Hlavne ze začátku bylo běžné, že jsem se sem tam o něco nakopl, když jsem naplno neotevřel dveře a vlezl dovnitř, jejich následná zpětná vazba téměř znamenala amputaci nohy a páčka na otevření kufru mě najdříve málem připravila o prst. Při dešti se pak zároveň do auta okýnkem dostávaly kapky deště... Ale není to to, co člověk od takového spartánského auta tak trochu chce?
Při řízení si vy "zhýčkanci" z moderních strojů nejdřív pravděpodobně ukroutíte ruce, omlátíte si končetiny a prošlapete jedny boty. Tady volant nezatočí jedním prstem jako v moderních SUV, navíc umí být pěkně nepřesný. Pedál okamžitě nereaguje na sešlápnutí a třeba třetí rychlostní stupeň je občas nutné chvíli hledat. Každá nepřesnost je cítit, s vozem rychle zahýbe a vytvoří pár netradičních zvuků.
U Defenderu si neumím představit mikrospánek, tohle auto vás stále nějakým způsobem drží ve střehu.
Na běžných silnicích se pohybuje bezproblémově, rozjíždění sice není nejrychlejší, ale to po voze snad řidič ani nechce. Hluk je takovým poznávacím znamením, ale ne vždy znamená něco víc. Okolo 2500 otáček se začne zvyšovat a pak plynule stoupá, i když auto nijak výrazně nezrychluje.
Při jízdě na pátý a šestý rychlostní stupeň je motor podstatně tišší, na dálnici se sice budete držet hlavně v pravém pruhu a spotřeba se zvýší z nějakých 12 litrů o pár čárek výše.
Domov má tenhle syrový stroj ale jinde. V lese, na poli, v bahně... prostě kdekoliv, kde není asfalt. V terénu si připadáte vážně jako na safari, v autě skáčete a je jedno, jestli sedíte vpředu nebo vzadu. Okamžitě zažíváte pocit maximální spokojenosti a hned pochopíte, proč jsou Defendery stále tak žádanou komoditou.
Tvrdý podvozek s žebřinovým rámem a uzaviratelným mezinápravovým diferenciálem z něj dělá mašinu na černou práci. Auto vás jakoby pobízí překonávat překážku za překážkou. Každý vjezd do lesa vás najednou láká. Chcete vletět do jámy plné vody, i když nevíte, jak je hluboká. Chcete přejet spadlou větev, i když v autě poskakujete snad všemi směry.
Tady by vás moderní vozy prostě nepodržely. Málokterý má půlmetrovou brodivost a světlou výšku 314 milimetrů. V tenhle moment je Defender prostě nepřekonatelný.
Nový model tradičního Land Roveru se představí již 10. září, ale čekejte spíš modernu. Defender bude jiný, ten pravý ale jen tak nezemře.
Land Rover Defender 110 SW 2.2 I TD4 Heritage |
|
Motor: čtyřválec, 2198cm3, turbo |
