Coulthard: Jsou horší věci než konec
Nepotrpí si na nostalgii. Dokáže brát život přesně takový, jaký je. Nestěžuje si, nelituje se. A když mluví o možnosti, že letos končí, bere to s klidem.
„Život jde přeci dál,“ říká David Coulthard, nejstarší pilot na startovním roštu víkendové Grand Prix formule 1 v britském Silverstone. Ze stáje Red Bull jej nikdo násilím nevyhání, skončit chce nejspíš sám.
„Když za mnou nastartují motor, pořád mi přeběhne mráz po zádech. Ale jsem realista, jednou budu muset skončit. Až ten moment přijde, bude to jen další moment v mém životě a půjdu dělat něco jiného,“ říká Skot. „V životě jsou mnohem horší věci než skončit ve formuli jedna.“
Je populární, má věrné fanoušky. Dokáže mluvit, rád vtipkuje. Prosadil by se jako bavič, moderátor. Vždyť jednou při spotu pro sponzora rozmluvil i parťáka Miku Häkkinena. To ještě oba byli v McLarenu a společně vyhrávali.
Zrovna v Silverstone, kde šampionát formule 1 o víkendu pokračuje, vyhrál Coulthard v letech 1999 a 2000. Osobních vzpomínek by se našla spousta. Coulthard však ještě neřekl: končím. Jen se na to připravuje. Není se co divit. Závodí už 14 sezon, celou tu dobu je na cestách.
Před časem potkal ženu, s níž si dokáže představit svůj další život: belgickou televizní reportérku Karen Minierovou. Už netráví volné dny sám v Monaku ve svém bytě, protože jej prodal, ale s Karen a její dcerkou v Bruselu.
Monacký pětihvězdičkový hotel Columbus, který dřív vlastnil s partnery, pomalu získává pro sebe. Prý dokonce plánuje svatbu a rozšíření rodiny.
Takhle nevypadá život pilota formule 1. Tohle už může existovat jen „po“. Zvláště pak pro něj, pro člověka, který je zvyklý vždy cokoliv dělat přinejmenším na sto procent.
Do jisté míry je jeho konec daný věkem - v sedmatřiceti chce mít jiný život. „Zato závodní auto nepozná, kolik je vám let. Jen ví, jestli jste dobrý nebo ne,“ řekl loni Coulthard v rozhovoru pro deník Sport.
Dobrý byl. A stále je. Před měsícem se v divoké GP Kanady vrátil na stupně vítězů. Vedle zmiňovaných dvou triumfů v Silverstone dokázal získat ještě 11 dalších, 62krát byl na stupních vítězů, jednou byl dokonce celkovým vicemistrem.
Když už mu hrozil důchod dřív, angažovala jej jeho současná stáj Red Bull. Pro ni byl víc než jezdec. Pomáhal s reorganizací; radil, kde je potřeba peníze přidat a kde je naopak vzít; s čím se jen ztrácí čas a co je opravdu důležité. A každý jej poslouchal.
Možná proto se teď spekuluje, zda nekoupí sesterský tým Red Bull se jménem Toro Rosso, jehož půlka je na prodej a odkud nejspíše přijde jeho nástupce Sebastian Vettel. Mohl by. Jenže byl by jen dalším pilotem v roli šéfa týmu a všichni byli zatím neúspěšní. Je dost chytrý na to, aby se poučil.
„Nemůžete jít ze základní školy na univerzitu. Bylo by arogantní skočit zpoza volantu monopostu za kormidlo týmu F1. Není složité tým koupit, ale děsivé by bylo každý rok sehnat 200 milionů dolarů na jeho provoz,“ říká.
Jasné, přesné, analytické. Svá slova nevolí náhodně a když sám mluví o konci, musí to brát každý vážně.
