Číslo 46 je ve světě motocyklů tím pravděpodobně nejprofláklejším. Žlutá cifra patřící veteránovi Valentinu Rossimu ale v posledních letech dostává pořádně zabrat. Marc Márquez a jeho Honda označená numerem 93 předvádí neuvěřitelnou hegemonii. Teprve šestadvacetiletý Španěl má už šest titulů z královské kubatury silničních motocyklů MotoGP. Ten nejčerstvější vybojoval v neděli na thajském Buriramu, navzdory hrůzostrašnému pádu v pátečním tréninku. Další triumf má v kapse už čtyři závody před koncem seriálu. Ale pozor. V dalších sezonách se může Márquezova nadvláda otřásat v základech. Růžky totiž vehementně vystrkuje „dvacítka“.
Děsivý let hlavou dolů, pak dopad na silnici a pěkně hrubý dojezd až do kačírku. Mezitím jeho převážně oranžová motorka udělá několik přemetů a po několika tvrdých nárazech skončila rozpadlá na několik kusů, logicky zcela nepojízdná.
Marc Marquéz na rozdíl od svého stroje zůstal naštěstí vcelku, ovšem pořádně potlučený. „Nemohl jsem pět vteřin dýchat. Mně to v tu chvíli ale připadalo jako dvacet vteřin.“
Nakonec za pomoci traťových maršálů odešel po svých, ale velké bolesti zad, kyčle a nohou nešly skrýt. „Dnes jsme měli štěstí,“ hlásil šéf týmu Repsol Honda Alberto Puig.
Páteční trénink na thajskou Grand Prix mohl v důsledku znamenat, že španělský jezdec si bude muset na svůj další titul z MotoGP počkat. Ale závodníci typu Márqueze mají pěkně tuhý kořínek. Proč na něco čekat, když to může mít hned? A tak se v sobotu opět ujal řidítek, vyjel si třetí místo v kvalifikaci, ze kterého dokázal vytěžit vítězství v hlavním závodu.
Páteční obavy způsobené „leteckou show“ vystřídal o dva dny později klasický široký úsměv Španěla. Spokojeně pózoval s černou kulečníkovou osmičkou. Ta měla symbolizovat kromě šesti vítězství v MotoGP také předchozí tituly mistra světa - z roku 2010 ve „stopětadvacítkách“ a o dva roky později ten z Moto2.
Márquez své jméno vklínil mezi dva Italy. Pouze on, Valentino Rossi a Giacomo Agostini dokázali ovládnout nejprestižnější kategorii v mistrovství světa silničních motocyklů šestkrát a více.
Absolutní dominance. Ale co další sezony?
Rok 2019 Márqueze v číslech? Agresivní a riskantní jízda, která se často nachází až za únosnou hranicí, letos vynesla Španěla hned čtrnáctkrát na pódium. Devětkrát se ocitl přímo na nejvyšším stupni. Jediný případ, kdy si nevyjel „bednu“, se udál na okruhu v americkém Texasu.
Velmi blizoučko byl rodák z Cervery k dalším dvěma výhrám v letošní sezoně. Na rakouském okruhu Spielberg ho ale v poslední zatáčce předjel Andrea Dovizioso, na Silverstonu v Británii to byl Alex Rins, kdo v nejzazší možnou chvíli zamířil na zlatou příčku místo Márqueze.
O víkendové show v Thajsku se ale v poslední zákrutě blýskl Márquez. „Mým cílem bylo najít nejlepší způsob, jakým závod vyhrát,“ líčil později král MotoGP. Za sebou nechal Fabia Quartarara. Svůj záměr splnil, neboť šlo o skutečně struhující vítězství.
Teď ale k druhému muži v cíli. Ročník 1999 při premiérovém roce mezi motocyklovou smetánkou nikterak nezapadl. Je tu i drobná paralela s kariérou Márqueze.
Když ten přecházel do MotoGP bylo mu rovněž 20. Tehdy – v nováčkovském roce 2013 – zažil pohádku. Ovládl šampionát jakožto nejmladší závodník v historii. Ano. K označení světový šampion postrádá Quartararo pořádnou porci bodů, zatím ani v královské třídě nevyhrál na žádné z dosavadních Grand Prix (pětkrát byl na pódiu, pozn. red.).
Obrovský talent ukazuje Quartararo především v kvalifikačních jízdách, díky kterým si vyjel už čtyřikrát pole position, a to včetně posledního víkendu na Buriramu.
Márquez dobře ví, že modročerná Yamaha v rukou francouzského mladíka je pořádně nebezpečná.
„Je to jeden z nejhlavnějších uchazečů o titul v následujícím roce,“ uvedl po thajské zastávce Márquez.
Sám Quartararo hovoří skromně. „Pokusím se s ním (Márquezem) soupeřit, ale naším hlavním cílem není rvát se o titul.“ Tato trochu zdrženlivá slova ale nezaručují reálné činy, které přijdou na světových okruzích v nadcházející sezoně.
Quartararův motocykl zdobí číslo 20. Při detailnější pohled na červenou číslovku si lze všimnout, že zahrnuje malé růžky, které souvisejí s přezdívkou rodáka z Nice „El Diablo“ – česky ďábel. Zatím je spíše čertíkem, který ony růžky vystrkuje. V aktuálním pořadí seriálu mu patří sedmé místo, má jen o dva body méně, než o dvacet let starší legenda Rossi. Ale někdy v budoucnu si – podle letošních výkonů – může ze seriálu udělat svoje „peklo“.
Prozatím je ale jasným šéfem-luciferem Marc Márquez, kterého nemohou zastavit soupeři, ani těžké pády.
Související články
