Ivo Pospíšil
23. ledna 2012 • 13:47

Prokop: Z nového auta mám pořád velký respekt

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ani on takový výsledek nečekal. Deváté místo mezi elitou rallye WRC, s novým navigátorem a na jedné z nejnáročnějších tratí světa. „Poslední dny jsem jel na maximum. Na to své. Limity vozu jsou totiž ještě dál,“ žertoval po Rallye Monte Carlo český pilot Martin Prokop.



 

Ani on takový výsledek nečekal. Deváté místo mezi elitou rallye WRC, s novým navigátorem a na jedné z nejnáročnějších tratí světa. „Poslední dny jsem jel na maximum. Na to své. Limity vozu jsou totiž ještě dál,“ žertoval po Rallye Monte Carlo český pilot Martin Prokop. S novým Fordem Fiesta WRC ukořistil hned v úvodu šampionátu první dva body.
Byl to pro něj těžký vstup do elitní společnosti. Však se Martin Prokop bál, aby Rallye Monte Carlo vůbec dokončil. V první etapě sice havaroval (stejně jako Jari Matti Latvala), poté se začínal stávat hrozbou. V poslední power stage dokonce zajel pátý nejlepší čas a celkově skončil devátý.
Jak moc bylo těžké se z té havárie v tak náročném podniku otřepat?
„Nebylo to jednoduché, uvědomili jsme si, že s tímto vozem a na tak náročné trati může přijít konec rychle. V tom úseku navíc mělo problémů více kluků, auta tam na ledu nic nedělala. Byl jsem rád, že jsme se brzy dostali zpět na trať a mohli pokračovat. Po té havárii jsme zpomalili, jel jsem trošku bezpečněji abych neudělal nějakou hloupou chybu.“
A díky tomu jste paradoxně začal stoupat pořadím výše až na konečné deváté místo…
„Zlomilo se to ve třetí etapě, kdy se začalo jet více na suchu. To jsem si začal více věřit a na časech to bylo znát. Poslední dny jsme proto ukončili zase jízdou na úplné maximum. Tedy na mé maximum. Limity auta jsou pořád někde dál.“
O bodovaná místa jste se do posledních chvil rval především s portugalským pilotem Araújem. Hecovali jste se také spolu mimo trať?
„Ano, od chvíle, jak jsme se časově srovnávali, tak se naše týmy začaly různě pošťuchovat. Nakonec to vygradovalo na závěrečné power stage, kdy mě Armindo chtěl zmást, že vyjede s jednou zimní pneumatikou na hřebíku. Poté to ale někde potají vyměnil na suché, a nechtěl mi to ukázat. Když jsem se ho snažil na startu zbrzdit a podívat se, musel jsem před ním uskakovat.“ (směje se)
Co jste si v cíli řekli?
„Ptal jsem se ho, co na mě vymýšlel, načež mi přiznal, že zkoušel všechno možné, aby mě porazil. Bojovali jsme spolu i dříve, ale tento duel měl grády. Je to vždycky pěkné, když jezdci dělají všechno pro to, aby uspěli. A my to mezi sebou vnímali velmi vážně.“
V závěrečné power stage jste dokonce ztrácel 1,8 vteřiny na prémiově bodovanou pozici. Je pro vás konečné deváté místo úspěch?
„Je to úspěch. Na začátku a prostředku soutěže jsme se sice trápili, ale na konci jsme ukázali, že nabíráme rychlost a jdeme správným směrem. Užili jsme si to a jsem šťastný a spokojený.“
Pomůže vám takový úspěch k rychlejší aklimatizaci ve WRC?
„Těžko říct, velký respekt z toho auta mám pořád. Hlavně na nestandardních podmínkách, jako je led nebo voda, ale je třeba si pomalu na vše zvykat a získat zkušenosti. Když se chci učit, musím dělat kompromis. Jaké cíle si ale dám, to si troufnu říct až v polovině sezony. Stále nás čeká dost práce.“
A co navigátor Zdeněk Hrůza, který přišel pár dní před startem, osvědčil se?
„Určitě. Máme sice každý jinak zažité věci, ale teď jsme dostali hodně prostoru a času na to, abychom se trochu sehráli a vyjasnili, co a jak v čem pokračovat.“

S novým Fordem Fiesta WRC ukořistil hned v úvodu šampionátu první dva body.

Byl to pro něj těžký vstup do elitní společnosti. Však se Martin Prokop bál, aby Rallye Monte Carlo vůbec dokončil. V první etapě sice havaroval (stejně jako Jari Matti Latvala), poté se začínal stávat hrozbou. V poslední power stage dokonce zajel pátý nejlepší čas a celkově skončil devátý.

Jak moc bylo těžké se z té havárie v tak náročném podniku otřepat?
„Nebylo to jednoduché, uvědomili jsme si, že s tímto vozem a na tak náročné trati může přijít konec rychle. V tom úseku navíc mělo problémů více kluků, auta tam na ledu nic nedělala. Byl jsem rád, že jsme se brzy dostali zpět na trať a mohli pokračovat. Po té havárii jsme zpomalili, jel jsem trošku bezpečněji abych neudělal nějakou hloupou chybu.“

A díky tomu jste paradoxně začal stoupat pořadím výše až na konečné deváté místo…
„Zlomilo se to ve třetí etapě, kdy se začalo jet více na suchu. To jsem si začal více věřit a na časech to bylo znát. Poslední dny jsme proto ukončili zase jízdou na úplné maximum. Tedy na mé maximum. Limity auta jsou pořád někde dál.“

O bodovaná místa jste se do posledních chvil rval především s portugalským pilotem Araújem. Hecovali jste se také spolu mimo trať?
„Ano, od chvíle, jak jsme se časově srovnávali, tak se naše týmy začaly různě pošťuchovat. Nakonec to vygradovalo na závěrečné power stage, kdy mě Armindo chtěl zmást, že vyjede s jednou zimní pneumatikou na hřebíku. Poté to ale někde potají vyměnil na suché, a nechtěl mi to ukázat. Když jsem se ho snažil na startu zbrzdit a podívat se, musel jsem před ním uskakovat.“ (směje se)

Co jste si v cíli řekli?
„Ptal jsem se ho, co na mě vymýšlel, načež mi přiznal, že zkoušel všechno možné, aby mě porazil. Bojovali jsme spolu i dříve, ale tento duel měl grády. Je to vždycky pěkné, když jezdci dělají všechno pro to, aby uspěli. A my to mezi sebou vnímali velmi vážně.“

Martin Prokop na Rallye Monte Carlo
Martin Prokop na Rallye Monte Carlo


V závěrečné power stage jste dokonce ztrácel 1,8 vteřiny na prémiově bodovanou pozici. Je pro vás konečné deváté místo úspěch?
„Je to úspěch. Na začátku a prostředku soutěže jsme se sice trápili, ale na konci jsme ukázali, že nabíráme rychlost a jdeme správným směrem. Užili jsme si to a jsem šťastný a spokojený.“

Pomůže vám takový úspěch k rychlejší aklimatizaci ve WRC?
„Těžko říct, velký respekt z toho auta mám pořád. Hlavně na nestandardních podmínkách, jako je led nebo voda, ale je třeba si pomalu na vše zvykat a získat zkušenosti. Když se chci učit, musím dělat kompromis. Jaké cíle si ale dám, to si troufnu říct až v polovině sezony. Stále nás čeká dost práce.“

A co navigátor Zdeněk Hrůza, který přišel pár dní před startem, osvědčil se?
„Určitě. Máme sice každý jinak zažité věci, ale teď jsme dostali hodně prostoru a času na to, abychom se trochu sehráli a vyjasnili, co a jak v čem pokračovat.“

 

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud