Je to jeho vzor. Dvojnásobný mistr světa, který v šestačtyřiceti letech dál prohání mladé dravce a přitom se i nezdráhá ostatním poradit. „Na nic si nehraje, ač by klidně mohl. Za svou kariéru udělal obrovské výsledky, je ve špičce řadu let a vždy pomůže, s čím je třeba,“ říká o Gregu Hancockovi, který se již zítra představí plochodrážní Grand Prix na Markétě český závodník Václav Milík.
Je to takový Ole Einar Björndalen ploché dráhy?
„Přesně, je to takový starý mladý. Ale je hrozně fajn. Když se někde potkáme, hned si podáme ruku. Není to závodník, který by si nechával informace pro sebe. Když něco někomu nejde, tak přijde a poradí. Má strašně moc zkušeností a je to člověk, který se nebrání pomoci druhým. Je se od něho co učit a je kamarádský a v pohodě.“
Přitom má také vyhlášené starty, že?
„Jasně, za ty roky. Ale i jízdu. Vše má vypiplané na nejvyšší kalibr, ovšem ty starty má fakt hodně dobré. Má je trochu jiné, než ostatní, sedí na tom jinak, jinak se hrbí a má jiný styl páčkování. Drží spojku jenom dvěma prsty a zbytek má kolem řídítka. Každý startuje spíše s narovnanými prsty. Podobně takhle už startuje Maček Janowski, ten se to od něj učil a už mu to jde.“
A vy?
„Já mám trochu jiný styl, ale teď jsem si to o trénincích taky zkoušel krapet jinak. Učím se to od nich, ale zatím jsem na začátku.“
Jak velkou výhodu má i ve vyladěné motorce? Vy jste se nedávno pochlubil, že jste si nechal dělat motorku od člověka, jako on.
„On má hlavně motory vyladěné dobře. Má to vyladěné podle sebe, protože s tím pracuje řadu let. Má každou věc vypiplanou, aby mu to sedělo co nejlépe a klapalo to na všech drahách. Máme sice podobnou motorku, ale já ji zase úplně stejnou nemám. Rámovinu má třeba on individuální, asi se mu na ní lépe sedí.“
