28. září 2009 • 10:12

Zlatá přilba otevírá své brány

Autor: ČTK
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Nejdéle pořádaný plochodrážní závod světa se už 80 let jezdí v Pardubicích pod názvem Zlatá přilba. Jeho první ročník se uskutečnil 29. září 1929 na místním travnatém dostihovém závodišti, později se klání přestěhovalo na škvárový ovál do Svítkova. Letos se pojede už po jednašedesáté.



S myšlenkou uspořádat motocyklový závod levých zatáček na kratší okruhové trati s nezpevněným povrchem přišli na začátku února 1929 tři motorističtí nadšenci - František Hladěna, Adolf Trnka a Ladislav Polák.

Trnka byl zároveň jednatelem Východočeského autoklubu v Hradci Králové (VAK). Za místo konání bylo vybráno pardubické dostihové závodiště a tak akci muselo schválit také jeho vedení.První závod na travnaté ploché dráze v Československu se nakonec uskutečnil na konci září 1929.

Ne všichni byli nápadem na jeho konání nadšeni a Trnka mimo jiné také vysvětlovat, proč se má klání jmenovat zrovna Zlatá přilba. Důvod bylo prostý - před časem mu náhodou padly do ruky anglické noviny, ve kterých ho zaujalo spojení inzerátu nabízejícího motoristické přilby a vedle vyobrazeného rytíře v brnění chystajícího se na souboj.

K závodu se přihlásilo 52 jezdců z celé země, odstartovalo jich 39, mezi nimi také Hladěna a ředitel soutěže Trnka. Jezdci byli rozděleni do tříd podle kubatur strojů. Na základě časů z rozjížděk byly stanoveny handicapy, podle nichž se startovalo ve finále.

Z vítězství a zisku historicky první Zlaté přilby se před 15.000 diváky radoval dvaadvacetiletý Zdeněk Pohl na stroji Indián 750 ccm. Za ním se na stupních vítězů umístili Robert Uvíra a Josef Hájek. Pohl na svůj úspěch už v příštích letech nenavázal, vavříny místo toho sbíral v automobilovému sportu.

Trofej pro vítěze, opravdovou přilbu o váze 2100 gramů, za první republiky vyráběla klenotnická firma Lejhanec, která v této tradici od roku 1992 pokračuje. Mezi závodníky velmi ceněný artefakt není putovní, vítěz závodu si jej odváží, a proto se každý rok vyrábí nový.

Přilba je vyrobena z ryzího stříbra, je silně pozlacená a její kožení je ušito z jemné kůže v pardubických barvách - červené a bílé.Hned při druhém ročníku, který se konal 31. srpna 1930, putovala do zahraničí.

V silné konkurenci jezdců z Československa, Jugoslávie, Rakouska a Německa byl nejlepší jugoslávský závodník Josef Antun Štrban na stroji BSA. K vítězství mu blahopřál premiér František Udržal, který nad pardubickým závodem převzal patronát.

Třetí ročník poznamenala první vážná havárie, při níž Dán Niels Nielsen proletěl hrazením a zranil devět lidí. Plochá dráha je ale nebezpečný sport především pro samotné jezdce, za uplynulých 60 ročníků jich v Pardubicích zahynulo šest.

Jako první obhájil trofej Němec Hermann Gunzenhauser s jawou (1935-36), ale hattricku se v roce 1937 nedočkal, neboť závod postihly finanční potíže. Nezávodilo se ani v období 1939-46 a po třech poválečných ročnících se Zlatá přilba odmlčela dokonce na téměř celou dekádu (1952-60).

Od roku 1961 se jezdí bez přerušení. Zajímavostí je, že právě v tomto jediném roce se Zlaté přilby účastnili i jezdci na motokrosových strojích, kteří měli oproti plochodrážním speciálům výhodu jednoho okruhu k dobru. Ve výsledkové listině pak motokrosaři obsadili první tři místa a experiment se už nikdy neopakoval.

K několika převratným a dosud platným změnám naopak došlo v roce 1964. Závod byla přeložen na tehdy škvárový stadion ve Svítkově a zúčastnit se ho mohly pouze plochodrážní speciály. Na startovní rošt ve Svítkově navíc od té doby nastupuje šest místo obvyklých čtyř závodníků.

Ačkoliv nejčastěji v Pardubicích vítězili domácí borci, nejúspěšnějším jednotlivcem je Dán Ole Olsen. V sedmdesátých a na počátku osmdesátých let se pravidelně o vítězství bil s českým jezdcem Jiřím Štanclem.

S jedinou výjimkou se o triumf podělili ve 13 ročnících za sebou. Olsen byl nejlepší sedmkrát, Štancl pětkrát. Na stupních vítězů oba stanuli shodně desetkrát.Od roku 1975 se v předvečer hlavního programu koná Zlatá stuha juniorů, mezinárodní závod jezdců do 21 let.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud