Dojel si pro medaili, za dva dny mu našli leukémii
Je nositelem titulu mistr sportu, trojnásobným mistrem ČR a několikanásobným vicemistrem ČR v sajdkárkrosu. Tituly sbíral i ve světě. Nyní ale Milan Gažík (57) jede závod nejtěžší – závod se smrtí. Po poslední soutěži letos v říjnu u něj totiž lékaři zjistili zákeřnou nemoc – leukemii. Vynikající sportovec se však nevzdává. Bojuje v olomoucké nemocnici a věří, že i tento drsný závod vyhraje.
„Už několik dní před závody mi nebylo dobře. Měl jsem průjmy. Ale nedával jsem nic znát, nechtěl jsem svým odstoupením pokazit sezonu celému týmu,“ vzpomíná na začátek letošního října sajdkárkrosař Gaždík. Závod v sobotu 9. října skutečně dojel a v neděli stál na bedně, kde přebíral titul vicemistra ČR.
V pondělí 11. října ho však doma skolil záchvat. Skončil na jednotce intenzivní péče v Šumperku. Lékaři nemohli zjistit, co mu je. Pak ale odebrali z hrudní kosti vzorek kostní dřeně. Výsledek rozboru byl děsivý – leukemie! V úterý 12. října ráno už dlouholetý český reprezentant ležel na hematoonkologickém oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci.
„Přišlo to jak blesk z čistého nebe. Hrozný šok! Byl jsem strašně překvapený. Nikdy v životě jsem nemarodil,“ řekl Nedělnímu Blesku Gažík. Možná ale právě dosposud pevné zdraví zocelené vrcholovým sportem, nekouřením a téměř abstinencí mu pomáhají zvládat drsnou chemoterapeutickou léčbu. „Doktoři říkali, že jsem první vlnou chemoterapie prošel jak nůž máslem,“ konstatoval sportovec.
V zápětí ale přiznal, že to rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. „Organismus vám vyresetují na absolutní nulu. Nemáte chuť na jídlo ani na vodu. Ale pít musíte. Je to dost hrůza. Zhobl jsem ze 78 na 60 kilo. Po práškách jsem měl navíc vidiny. Až jsem si při těch halucinacích říkal, že už jsem úplný blázen. Asi po týdnu to ustalo, ale jedním slovem hrůza!“ konstatoval Gažík a dodal: „Taky na psychiku to tady působí děsivě, když člověk vidí všechny ty případy kolem. Kdo to nezažil, nedovede si to představit...“
Nemoc beru jako chřipku
V současné době zahajuje Milan Gažík druhou vlnu chemoterapie. „Na svátky a na Silvestra bych měl být doma. Dokud se ale nenajde dárce kostní dřeně, což je šance jedna ku milionu, budu na práškách a pobyty v nemocnici budou stále intenzivnější,“ přiznává si sportovně krutou pravdu závodník.
Líně se vlekoucí čas v nemocnici využívá k bilancování svého života. „Život jsem projel v sajdkáře. Celá léta jsem byl z domu. Nejvíc mě mrzí, že aniž bych si to uvědomil, odrostly mi děti,“ povzdechl si sajdkárkrosař.
Vyhlídky prý podle lékařů nejsou bůhvíjaké. „Jsou doslova mizerné. Doktor říkal, že na práci mám zapomenout. Takže mě asi čeká invalidní důchod. A se závoděním je zřejmě taky konec. Prý nejdřív za dva roky si budu moct zase sednout na mašinu, ovšem jen rekreačně,“ řekl Nedělnímu Blesku Milan Gažík a dodal: „Doufám, že se budu moct alespoň věnovat běžkám a běžkařským maratonům, které pro mě dosud vždy plnily funkci zimní přípravy. Ale na rovinu říkám, teď je pro mě přednější život než sport.“
I když se Milan Gažík dokáže dívat pravdě zpříma do očí a je si vědom neradostných vyhlídek, svůj závod nevzdává. „Člověk musí bojovat! Já to prostě beru jako chřipku,“ řekl na závěr.
