Pro někoho znamená finálová účast na olympiádě životní úspěch. Ve spojitosti s šestým místem Adama Ondry v kombinaci sportovního lezení se však mluví o zklamání. To potvrzují i slova Alexandry Gendové. „Myslím si, že v obou Adamových silných disciplínách, tedy v boulderingu a obtížnosti, umí zalézt líp,“ hodnotila reprezentační trenérka mládeže neúspěšné tažení brněnského rodáka za medailí.
Do poslední chvíle napínavé finále, kousek od zlata, ale nakonec je z toho 6. místo. Co na to říkáte?
„Musím přiznat, že je to zklamání. Očekávání byla opravdu vysoká, věřili jsme v první místo nebo s velkou pravděpodobností aspoň minimálně na jednu z medailí. Myslím si, že v obou Adamových silných disciplínách, tedy v boulderingu a obtížnosti, umí zalézt o něco líp. Těžko se to odsud hodnotí, kdyby v obtížnosti vylezl až do topu nebo by Jakob Schubert skončil mezi ním a Albertem Ginésem Lópezem, tak by byl zlatý. Adam si to pokazil v boulderingu. Tam kdyby skončil třeba třetí, tak by ten součin vyšel zase úplně jinak. Šance před poslední disciplínou zůstávala, ale skutečně to do sebe muselo všechno zapadnout naprosto přesně.“
Kde udělal Adam chybu na druhém boulderu, kde se všichni kromě něj dostali minimálně do zóny?
„To se asi dozvíme přímo od Adama. Vážně nevím. Těžko říct, jestli to bylo v jeho silách a možnostech, protože tyhle typy boulderů jsou nevyzpytatelné. I když komentátor přenosu hodnotil, že to není jeho nejsilnější stránka, tak podle mě už se s takovými kroky setkal mnohokrát a umí se s nimi vypořádat. Možná to mohlo být únavou, navíc měl před olympiádou lehce zraněné rameno a ten skok byl záběr přímo do ramene. Musel tam udržet zhoupnutí, to dynamo a napálit to do levé ruky. Tam něco nezafungovalo, ale těžko se vyjadřovat, budeme muset počkat na Adama, až se z toho vzpamatuje, protože teď asi nebude úplně nadšený.“
Zaváhání přišlo už na prvním boulderu, kdy ho zdolal až na druhý pokus, ostatní závodníci většinou napoprvé. Kde byl problém?
„Příliš si to pohlídal. Šel do toho totálně staticky, přitom bylo patrné, že v topu je chyt, který se dá udržet i z dynamického pohybu. Opravdu těžce se to však hodnotí, to budou umět popsat on s trenérem, když byli na místě.“
U třetího boulderu zase všichni lezci na první pokus zvládli zónu, ale nikdo se nedostal k topu. Čím to?
„Stává se to, je to celkem běžné. Tady to však byl docela úlet, přišlo nám, jako by ani nebylo reálné to vylézt. Nechci vůbec spekulovat, možná třeba proběhla úprava ze strany stavěčů těsně před finále. Opravdu je to jen spekulace, ale zdálo se nám nemožné ten top zdolat. Třeba nikdo neobjevil metodu, kterou měli stavěči v hlavě, to je taky možné. Že by se to však nikomu z takhle zkušených borců nepodařilo, se mi nechce věřit.“
Mluvili jste spolu během finálového závodu?
„Zprostředkovaně jsme po boulderingu slyšeli jeho reakci a působil psychicky v klidu. Byl namotivovaný, cítil se dobře, nezaznamenal žádný problém, že by ho něco bolelo nebo pociťoval extrémní únavu.“
V obtížnosti skončil Ondra druhý. Zaznamenala jste u jeho pádu nějakou chybu, nebo už se třeba pustil proto, že byl unavený?
„Nezdálo se mi, že by chyboval. Jediné, co jsme zaslechli, tak směrem k trenérovi komentoval, že jsou na konci strašně špatné chyty, které se blbě drží. Chyby jsem si nevšimla. Lezl to s přehledem, odpočinul si, zároveň šel do rizika. Nehlídal si to tolik jako v kvalifikaci, což avizoval.“
Příjemným překvapením tak může být aspoň výkon v rychlosti, kde si výrazně vylepšil osobní rekord.
„To podle mě překvapilo i samotného Adama. Možná do toho nastupoval úplně uvolněný a zúročil všechny tréninky a čas, co obětoval přípravě rychlosti. Pěkně se mu to sešlo.“
