PŘÍMO Z TOKIA | Co do počtu olympijských účastí je rozhodně zkušenější David Kostelecký. Je už totiž na své šesté olympiádě. To Jiří Lipták je teprve na druhé, ale i on už může působit jako mentor. Oba čeští brokaři, kteří soutěží v disciplíně trap, jsou rádi, že jsou tady společně. „Když jsem byl sám, nebylo to ono. S Jirkou je tady hrozná sranda,“ pochvaluje si olympijský vítěz z Pekingu 2008. Jak to bylo s jejich zbraněmi a náboji?
Ze závodů Světového poháru v Káhiře i jinde už jsou i čeští střelci zvyklí na vysoké teploty, takže ty v Tokiu je zase tolik z míry nevyvádí. Horší je to s vlhkostí vzduchu, která paradoxně tolik nevadí jim samotným, ale může to být problém pro náboje. „Výrobce je na to ale připravený a dostával pravidelné reporty z Tokia, jak to s nimi vypadá,“ prozradil David Kostelecký. Společně s Jiřím Liptákem jdou do kvalifikace ve středu (od 2.50 SELČ).
Už jste si vyzkoušeli zdejší střelnici, jaká je?
Kostelecký: „Je to de facto kopie londýnské střelnice. Nevybočuje to ze standardních věcí. Pokud bude dobré počasí, tak čekám dobré výsledky. Má ale přijít tajfun.“
Náboje máte už nějakou dobu uložené v Japonsku. Jsou v pořádku?
Kostelecký: „Ano, Japonci posílali firmě, která se o to stará, každých čtrnáct dní report. Výrobci dopředu počítají s vlhkostí, když to jde do takové země.“
Lipták: „Měli jsme možnost na pár trénincích je vyzkoušet. Zdá se, že jsou úplně v pořádku, že se o ně dobře starali.“
Kolik toho stihnete před závody na místě odtrénovat?
Lipták: „Máme za sebou tři tréninky, v neděli jsme měli den volna, ještě nás čeká oficiální trénink před závodem. Myslím, že jsme odtrénovali dost díky tomu, že jsme sem odcestovali brzo.“
Byla řeč o nábojích, ale jak snášíte zdejší vedro a vlhkost vy?
Kostelecký: „Věděli jsme zhruba, do čeho jdeme. Často jsme stříleli v Koreji, měli jsme tam velké závody za poslední tři čtyři roky. Pro střelbu je to určitě lepší, než kdyby byla zima.“
Lipták: „Pár závodů jsme absolvovali v Kuvajtu, Saudské Arábii, Spojených arabských emirátech, kde bylo ke čtyřiceti, i když ne taková vlhkost. Takže jsme na to nějak připravení.“
Jak do Tokia putovaly vaše zbraně?
Lipták: „Odbavili jsme je v Praze, kde si je převzala policie, zapečetil se kufr, kde máme dvě zbraně. Takzvané párovky, abychom mohli využít druhou zbraň, kterou máme na míru. S tím, že je dostaneme až v cílové destinaci. Předem jsme měli ke všemu vypsané papíry. Na místě se to pak otevře, zkontroluje, a putují přímo na střelnici do trezoru. Před každým tréninkem si je vyzvedneme, pak je vracíme. Nemůžou s námi být na hotelu ani ve vesnici.“
Dorazily na olympijské hry vždy v pořádku, nebo jste měli někdy i nějaké potíže?
Kostelecký: „Na olympiádu naštěstí nikdy nenastal problém se zbraní. Požádali jsme svaz, aby nám zakoupili druhou zbraň. Na jiných závodech se totiž stalo, že nedorazila. Asi dvakrát v kariéře jsem střílel s půjčenou, a už bych to neudělal. Bylo to na nic.“
Davide, vy jste už na šestých Hrách, jste zkušený, děláte proto tady mladším kolegům průvodce?
Kostelecký: „Myslím si, že tady na to nikdo není zvědavý. Kdo se dostane na OH, nepotřebuje radit od nějakého Kosteleckého z Holasic. Nedostane se sem člověk, který by potřeboval poradit.
Mohl byste těch svých šest účastí nějak srovnat?
Kostelecký: „Je těžké olympiády srovnávat. Na té první jsem byl před 25 lety, je hrozný, když to takhle řeknu. Ty první si nepamatuju. Je mi 46 let, ta paměť už nefunguje (smích). Žádná z olympiád ale nebyla perfektní, na každé se potýkáte s věcmi, se kterými se potýkat nechcete.“
A co konkrétně tady?
Kostelecký: „Když jsme přijeli na první tréninky, neuměli nastavovat terče. Dole u vrhaček stál náš trenér a říkal Japoncům, co mají dělat. Další věc je, že se tady dodržují opatření a pak jedete narvaným autobusem.“
Na olympiádě v Riu de Janeiro jste byl sám. Je teď lepší, že jste tu dva?
Kostelecký: „Je určitě lepší, když jsme tady dva. Máme určitě větší šanci udělat lepší výsledek pro svaz, pro republiku. S Jirkou je hrozná sranda, když tu trčíte deset, dvanáct dní, je to daleko lepší být v páru. Je to zábava.“
Jaká jsou vaše očekávání od olympijského závodu?
Kostelecký: „Když se vám podaří odvést maximální výkon, tak je to ok, ať je ten výsledek jakýkoliv. Je to loterie. Všichni, co tu jsou, jsou dobří, nedá se úplně určit favorit. Uvidíme.“
Lipták: „Pro mě je prioritou hlavně se vrátit v pořádku domů. Odvést výsledek, abych se za něj nemusel stydět.“
Na začátku jste sami zmiňovali předpovídaný tajfun. Nemáte nějaké zprávy, zda se třeba váš závod nebude kvůli tomu posouvat?
Kostelecký: „Pokud by to měl být tajfun, tak věřím, že by to odložili. Zažil jsem v Riu v první den soutěže neskutečný vítr a nikdo to nezrušil, prostě se to odstřílelo. Přitom padaly stožáry. U nás vítr nemá ani takový vliv na broky nebo terče, ale spíš na postoj. Terč letí 100, 110 km/h, tu první fázi letu by to ještě nemělo ovlivnit. Problém je, že to s vámi cloumá.“
Lipták: „Závod máme ve středu a ve čtvrtek, tak doufám, že se to mezitím vyřádí a bude to v pohodě.“
