LOH Tokio 2021 | Stříbrný Rohan oslavil medaili pivem a debatou: Hned jsem fandil ostatním | iSport.cz
27. července 2021 • 19:30

Stříbrný Rohan oslavil medaili pivem a debatou: Hned jsem fandil ostatním

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Králova tiskovka: Hledání vojína i kritika Dominátora!
HLÁŠKY KOLA: Zamotaná hlava, "dřevák" z Liberce a tam v Karviné...
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jako první český medailista byl kanoista Lukáš Rohan v pondělí večer i první v olympijské vesnici a mohl začít slavit. Nejdřív se ale podíval na Alexandera Choupentche v boji o bronz. „Po příjezdu jsem šel na pokoj a tam jsme si připili. Dali jsme si pivko, všichni mi pogratulovali a pak jsme fandili Sašovi, krásně jsem to stihnul na zápas o třetí místo,“ vyprávěl už hodně uvolněný majitel stříbra.



Na dřívějších Hrách zamířil medailista ze sportoviště většinou do olympijské vesnice, tam se rychle převlékl a už ho vezli do Českého domu, kde na něj čekala spousta lidí a mohla vypuknout velká oslava. To na „covidové“ olympiádě možné není, ale bez oslavy pondělní stříbrný medailista Lukáš Rohan také nezůstal. Kolegové mu pogratulovali, někteří si prohlédli medaili a pak jako správní Češi zapili úspěch pivem.

Jaký byl den po zisku stříbra?
„Dost náročný, protože jsem trochu ponocoval a na sluníčku se mi únava vracela. Ale bylo to příjemné procházet se na závodišti s klidným vědomím, že to mám za sebou a že jsem něco předvedl. Užíval jsem si to. A ještě budu, můžu tady zůstat až na finále kajakářů. Takže teď jezdím s kolegy na závodiště, ale jen já si v klidu můžu kecat a dělat si z toho legraci, kdežto oni jsou v úplně jiné pozici.“

Jak dlouho jste medaili slavili?
„Moc dlouho ne, byl jsem po včerejšku dost unavený, dostali jsme se z kanálu v půl osmé, strávil jsem tu celý den a moc jsem nejedl, takže se to na mě i podepsalo. Dali jsme si nějaké pivo a podebatovali jsme. A pak jsem musel dokonce utéct z boje, což bylo teda dobré rozhodnutí.“

Večer jste se ve vesnici potkal i s Alexanderem Choupenitchem, fotili jste se společně s medailemi. Takže jste i společně slavili?
„Saša to měl horší, přijel kolem půlnoci, ale počkali jsme na něj. Ale nebyla to velká oslava, jen v pár lidech, abychom nikoho neohrožovali, protože ostatní ještě závodí. Já je nechci vyrušovat, ale naopak jsem tu teď pro ně.“

Je vaše medaile uklidněním pro ostatní, že vodní slalom už něco získal?
„Myslím, že jo. Děkovali mi, že to díky mně máme splněné. Vodní slalom vždycky medaili dovezl a teď ji máme hned z prvního dne, tak je to paráda. Na druhou stranu jsem jim zase nasadil laťku poměrně vysoko. Ale oni ji dokážou překonat.“

Mluvil jste už s vaším mentálním koučem Janem Mühlfeitem, který se stará zároveň i o Choupenitche?
„Psali jsme si, je fakt nadšený i za nás, i že mu to vyšlo v jeden den. Rozhodně si zavoláme a nějak to zhodnotíme.“

Chtěli si ostatní sáhnout na medaili, nebo z pověrčivosti raději ne?
„Vodáci ani ne, ostatní se chtěli ve společenské místnosti podívat. Rád jsem jim udělal radost, ona je docela těžká, tak jsem se jí na chvíli rád zbavil. Ale zase se mi vrátila. Jezdci na ni koukali, atleti, kdo chtěl. Ale s tolika sportovci jsem se neviděl. A samozřejmě si vydezinfikovali ruce, když na ni sahali, to je povinnost.“

OH naruby: Rohan se nepodělal, šermířské Česko, Ondru rovnou na samotku!

Kde pak skončila?
„Doufám, že ji mám pořád v kapse kalhot, ve kterých jsem byl na vyhlášení. Ještě jsem ji nekontroloval. Ale byly docela těžké, asi tam bude.“ (smích)

Po tomhle úspěchu už nebudete moct být outsider, přitom jste si tuto pozici pochvaloval, že?
„To se uvidí v budoucnu, já si tu svoji roli ponechám v hlavě. Myslím, že jedna povedená jízda ještě šampiona nedělá. Doufám, že se nic moc velkého měnit nebude.“

Budete tento úspěch chtít potvrdit v září na mistrovství světa na Slovensku?
„Určitě bych chtěl. On je taky paradox, že jsem nikdy nebyl ve finále na MS a už tady mám olympijskou medaili, což je docela divný. Na druhou stranu, já jsem jel jen dvě MS, což taky není moc. Motivace velká je, ale dostat se zpátky do tréninku bude hodně náročné a úplně nevím, jestli se mi to povede. Nechci to ale říkat takhle dopředu.“

Už vám naznačovali z olympijského týmu, co vás čeká po návratu do Česka?
„Zatím ne, ale už trošičku tuším, že toho bude poměrně dost. Ale nejvíc se těším, že strávím čas s kamarády. Před odletem jsem na ně moc času neměl, i jsem se větším akcím vyhýbal. Rozhodně bych jim to rád vrátil a budou u mě mít přednost.“

Fandili vám doma přímo v Troji. Bylo něco podobného i u předchozích olympiád?
„Vytvořila se tam nádherná fun zóna, kam vodáci chodí takhle po ránu fandit. Jsou to srdcaři. V Troji se vždycky fandilo, ale dřív jsme seděli v raftech a koukali na malou televizi. Teď tam mají velkoplošnou obrazovku. Časy se mění, ale když to jde k lepšímu, tak je to skvělé. Byla to paráda, viděl jsem videa. Byla tam i moje rodina a všichni si to strašně užívali. A já jsem za ně strašně rád, že jsem jim udělal radost, to mě fakt těší. Jak se tam radovali, to mě dojalo.“

Jak probíhalo vaše přivítání v olympijské vesnici?
„Nějaké velké nebylo. Šel jsem normálně na pokoj a tam jsme si připili, dali jsme si pivko a všichni mi pogratulovali. Byl jsem rád, že je zas konečně vidím. Pak jsme fandili Sašovi, krásně jsem to stihl na zápas o třetí místo. Večer jsem se zapojil do té, řekněme, víc společenské části našeho domu.“

Pro iSport.cz píšete blogy se svými postřehy. Na co se tedy čtenáři po skončení olympiády mohou těšit?
„Mám nějaké myšlenky, tady je podnětů hodně. Ale přijde mi, že vždycky, když něco píšu, tak trochu kritizuju. Já bych chtěl být jednou ve svém textu pozitivní. Což nevím, až se vrátím z téhle akce, jestli to úplně půjde. Ale zkusím to. Zkusím se na to podívat trošičku jinak. Každopádně nechci nic slibovat, protože úplně nevím, kolik bude po olympiádě času.“

Jaké pro vás bylo začít psát blogy a vyjadřovat tímto prostřednictvím své názory?
„Docela snadné, když to řeknu tak trochu blbě. Protože mě to baví, rád vyjadřuju své myšlenky a nemám s tím problém. Tohle je pro mě skvělá příležitost, protože bych se tomu chtěl věnovat do budoucna. Už i dřív jsem psal, řekl bych v menším měřítku a ne pro takhle velké médium. Takže mě to baví a užívám si to.“

Jak vám jde vymýšlení témat?
„To je trochu oříšek, ale zase jsem toho tolik nenapsal, takže námět je. Navíc se hodně ptám i lidí kolem, co by je zajímalo, nebo jestli mají nějaký nápad, co by si rádi přečetli nebo o čem by se rádi dozvěděli. Takže témat myslím, že je dost. Taky bych se do budoucna chtěl začít zajímat a psát i o věcech mimo vodní slalom. Protože přeci jen je to malý sport a zase tolik lidí nezajímá. Možná kolem olympiády ano, ale jinak ne, to tak prostě je. Takže by bylo fajn zabrousit i do trošku jiné vody. Ale zase mám názor, že lidi by se měli vyjadřovat především k tomu, o čem něco ví a čemu rozumí, takže nevím, jestli jsem ten správný, abych mohl psát o něčem jiném. Ale myslím, že po olympiádě bude dost možností, o čem by se dalo psát.“

Blogy Lukáše Rohana čtěte na ZDE>>>

Lukáš Rohan

Narozen: 30. května 1995 (26 let)

Disciplína: vodní slalom – C1

Klub: USK Praha

Trenér: Jiří Rohan

Největší úspěchy: 2. místo OH 2020, 2. místo ME Praha 2020, 5. místo ME Praha 2018, 1. místo SP Praha 2021, 2. místo MSU23 Krakov 2016, 2. místo MEU23 Solkan 2016, 1. místo MSU23 Liptovský Mikuláš 2013 C2, vítěz Českého poháru 2017-2020, mistr ČR 2016, 2017

 

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud