Na cesty po světě atletiku nepotřebuje. Lurdes Gloria Manuel, všude známá jako Lu, má rodinu rozesetou po zeměkouli - maminka je z Ruska, tatínek z Angoly, tety v Belgii či v Paříži. Olympijské město už zná, ale vydává se tam v pozici neobyčejného čtvrtkařského talentu. Čerstvě devatenáctiletá dívka z Tábora probořila tabulky české historie, ohromila čtvrtou příčkou na ME v Římě a tak trochu se vzpírá myšlenkám, co může v krutém světě jednoho kola dokázat. Dnes ji čeká olympijský rozběh na 400 metrů.
Lu! Lu!! Lu!!! V české atletické komunitě jste to jméno nemohli přeslechnout. Nejdřív se šeptalo, pak se o něm mluvilo stále hlasitěji. A pak už se křičelo z plných plic. Bylo to ještě předtím, než v létě 2022 o víc než sekundu překonala rekord takzvaného Gigantu, mládežnického šampionátu. Pár dní nato přivezla stříbro z ME dorostu. Vloni už vyhrála zlato na juniorském mistrovství Evropy a jako náhradnice se podívala na MS dospělých v Budapešti. Letos? Ohromující osobní rekord 50,52 sekundy, kterým skončila čtvrtá na mistrovství Evropy v Římě. Olympijský limit. To vše tak nějak mimochodem, na první pohled bez námahy, v elegantním stylu jejích vzorů Allyson Felixové či Sydney McLaughlinové. Vypadá to na začátek velkého příběhu.
V Paříži máte tetu, co všechno jste už z města viděla?
„Je to taťkova mladší ségra, už jsme tam za ní několikrát byli. Viděla jsem Mona Lisu v Louvru, Eifellovku, celkově jsme to tam procházeli. Koukali jsme na různé památky. Moc se mi to tam líbilo, hlavně, že tam bylo rušno. Hodně lidí, velká doprava, hodně obchodů.“
Jak často za tetou jezdíte?
„Byla jsem tam dvakrát, teď plánujeme i s rodiči, že se přijedou na olympiádu podívat, přijedou i jiné tety. Chtěli bychom tam uspořádat takovou menší rodinnou párty. Nemáme šanci tam jezdit moc často, většinou jsem někde na závodech nebo na soustředění. S rodiči většinou jezdíváme na dovolené spolu. Takže čekají, kdy mám čas, a toho moc není… Jsem ráda, že je to společné, rodinné, že můžeme být spolu. Je to důležité.“
Odkud přijedou ostatní tety?
„Starší taťkova sestra z Belgie. Přijede hodně bratranců a sestřenic. Uvidíme. Snad přijede co nejvíc lidí. Je nás v rodině dost. Kdyby se to hezky sešlo, mohlo by to být fajn. Spousta kamarádů jezdí na závody, žene mě to dopředu. Ve Zlíně na mistrovství republiky byli rodiče. Strašně moc si toho vážím. Je důležité pro mě vědět, že rodina při mně stojí, a že ji baví, že mě ten sport baví.“ (směje se)
Příběh vašich rodičů je velmi zajímavý. Maminka z Ruska, tatínek z Angoly, který se vydal na Kubu. Můžete ho trochu přiblížit?
„Taťka dostal možnost studovat na střední na Kubě. Potom se vrátil do Angoly a dostal možnost studovat vysokou v Rusku. Souhlasil, vydal se tam s několika svými přáteli. Tam se přes známé poznal s mamkou. Poté se rozhodli, že by nechtěli, abychom tam vyrůstali,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
