Smutný výdech, gesta zmaru. Tohle nebyl závod, který si Prskavec přál
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | V cíli bouchnul pádlem o loď. Z jeho výrazu se jasně dalo vyčíst to rozčarování. Zklamání… Tohle nebyl závod, který si přál. A s ním i celé Česko. Jiří Prskavec neměl ideální den. Ve finále ve zrádných peřejích dvakrát chyboval, jednou i před zraky svého táty a trenéra Prskavce staršího… Největší favorit a dlouholetý vládce svojí disciplíny musí předat vládu. Bohužel… A Česko zatím na medaili stále čeká.
Když dojel do cíle, figuroval na pátém místě. Udělal na vodě několik chyb, inkasoval čtyři trestné sekundy.
Smutně pak vydechl, jeho gesta zmaru byla jasná.
„Přiznám se, že jsem dopředu věděl po druhým šťouchu, že to nebude stačit. Trať byla lehká, na lehké vodě. S dvěma šťouchy, to by musela být jízda na velý risk, aby to stačilo,“ vykládal Prskavec v cíli.
Stejně jako před semifinále intenzivně jízdu svého prožíval i táta Jiří Prskavec. Kroutil se v bocích, jel s ním, tak moc mu fandil!
Zlato nebere ani největší favorit. Mladý Francouz možná lehce znervózněl, a nevyhrál.
V cíli výsledky smutně sledoval i Prskavec. Opřel se o pádlo a koukal na obří obrazovku, kdo nakonec urve zlato a vystřídá ho na olympijském trůnu.
„Mrzí mě, že jsem nezlomil pařížské prokletí,“ smutně vykládal. Myslel nejenom trápení celé české výpravy, ale i jeho osobní. Protože ve Francii se mu dlouhodobě. „Nikdy jsem tady nic nevyhrál," připustil.
Spousta lidí z české výpravy stálo u obří obrazovky. A očima tlačili do cíle jezdce, který do vodních branek vyrazil jako sedmý v pořadí. Mezi nimi třeba i Filip Šuman, místopředseda ČOV. Nebo Ondřej Šebek, šéf Národní sportovní agentury.
Opakoval se obrázek se semifinále. Prskavec starší jel s ním, kroutil se v bocích.
Jenže byl to marný boj tentokrát.
Prskavec musel smeknout před uměním ostatních. I když je to on, kdo udává ve své disciplíně světové trendy, tentokrát neuspěl.
A Česko tak dál čeká na medaili.
