VIDEO | ROZHOVOR | S humorem bere nešťastný konec svého olympijského závodu tyčkařka Jiřina Ptáčníková. Při posledním finálovém pokusu upadla do šuplíku a poranila si patu na pravé noze. Těší ji ale solidní šesté místo, které za výkon 445 cm vybojovala v nebezpečném závodě plném zranění favoritek.
Co se stalo při posledním pokusu na 455 centimetrech, po kterém jste skončila v šuplíku s bolestivým výrazem?
„Vítr foukal hodně. Já jsem si vzala ještě tvrdší tyč. Na to, že foukal takový protivítr, jsem byla furt blízko doskočiště. Běžecky jsem na tom byla docela dobře. Tak jsem si řekla: Buď a nebo. Vezmu tvrdší tyč. Akorát, jak se člověk rozeběhne do toho větru, tak nevnímá nic a jen jede jak mašina. Nechytla jsem ruce tak, jak jsem měla. Jsem hloupá, že jsem dodělala skok nebo napůl, aniž bych si pohlídala, jestli jsem už za šuplíkem, nebo nejsem.“
Jak vám bylo hned po závodě?
„Brněla mě celá noha. Sotva jsem chodila. Mám za sebou magnetickou rezonanci. Snad s tím nic nebudu mít. Podle mě to je odražená pata. Spíš jde o to, aby tam nebyl nějaký výpotek, aby tam nebylo nic zlomeného. Zlomeniny prý nejmíň bolí. Tím, jak to bolelo hodně, jsme podstoupili všechna vyšetření, aby byl klid a mohla jsem dál trénovat. Mám domluvené tři Diamantové ligy, tak abych na ně vůbec mohla odcestovat.“
Se zraněním jste ale po závodě neskončila sama...
„Dneska jsem procházela jídelnou a potkala Světlanu Feofanovou s berlemi, Kate Dennison má zlomené zápěstí, Boslaková s berlemi. Mně taky přinesl doktor berle. Strašný... Jsem ale zvědavá na kluky. Jestli budou na těch tvrdších berlích skákat do protivětru, tak to nemusí skončit jen u našich čtyřech zranění. Jsme lepmlové, no... (úsměv)“
Co se stalo soupeřkám?
„Dennisonová má zlomené zápěstí, má tam zlomenou nějakou kost, Feofanová má nohu a Boslaková má odraženou patu. Ne ze šuplíku, při odrazu se jí to stalo.“
Byl to den blbec?
„Vstala jsem s tak dobrou náladou... Byla jsem tak připravená a přijdeme na stadion a už to začalo.“
Čím?
„Ve svolavatelně jsme se pohádaly, protože nám zabavili magnesium na ruce a ve druhé půlce holkám nechali lepidla, což je nefér. Protože někdo používá magnesium a někdo lepidlo. Tak jsme se tam do nich s Rogowskou pustily a nakonec nám ho teda nechali. Zjistila jsem, že když nahodím hodně nepříjemný výraz, tak to má nějaký význam... Takže už tam to začalo a ten závod už pokračoval v tom duchu.“
Těší vás nakonec aspoň solidní šesté místo?
„Odcházela jsem ze stadionu a nevěděla, kolikátá jsem. Po výkonu 445 mě nenapadlo se vůbec podívat, jaké je to umístění. Tak jsem vylezla vytočená, našla jsem tam doktora, ten mě ošetřil. Pak přiběhl trenér a říkal, že strašně gratuluje. Že to je nádherný. Tak jsem se na něj jen tak podívala jako co tím myslí. A on že šestý místo. Já říkám: Fakt? Kdybych to věděla, tak tam snad i zůstanu. Ale mě ta noha tak bolela, že jsem potřebovala okamžitě najít doktora.“
Čínský překážkář Liu Siang, který v úterý ráno spadl na první překážce a poranil si achilovku, odjížděl ze stadionu na vozíku, vám ho nenabídli?
„Taky jsem na to koukala. Asi nejsem taková hvězda.“
