Olympijské kulisy v Pekingu oživí paralympiáda
Olympioniky střídají handicapovaní sportovci z celého světa. Zápolení o medaile na letních paralympijských hrách zahájí v sobotu 6. září slavnostní ceremoniál na futuristickém stadionu zvaném Ptačí hnízdo.
Od roku 1960 se nejlepší sportovci se zdravotním postižením scházejí již potřinácté. Soutěžit se bude ve 20 odvětvích, oproti hrám v Aténách před čtyřmi lety přibylo veslování.
Česká výprava, tvořená 56 sportovci, obsadí osm z nich, poprvé vzpírání a sportovní střelbu. Českou vlajku při úvodním defilé ponese lukostřelkyně Markéta Sidková. Celkem se v Pekingu představí sportovci z rekordních 148 zemí, jejich počet poprvé v historii přesáhne čtyři tisícovky. Češi obhajují 31 medailí a 12. místo v žebříčku národů.
Myšlenka paralympismu se ve světě začala rozvíjet v polovině minulého století. Jejím hlavním propagátorem byl neurochirurg a zakladatel rehabilitace paraplegiků Ludwig Guttmann, vedoucí léčebně-rehabilitačního ústavu Stoke Mandeville v anglickém Aylesbury, který v roce 1944 zřídila britská vláda.
Součástí Guttmannovy léčebné terapie se stal i sport vozíčkářů a zanedlouho začal na lokální úrovni pořádat soutěže bývalých pacientů. Když se roku 1948 v Londýně uskutečnily první poválečné olympijské hry, ve Stoke Mandeville se souběžně s nimi uskutečnil první ročník tzv. Stoke-Mandevillských her, soutěží sportovců upoutaných na invalidní vozík. Šlo především o válečné veterány.
Guttmann chtěl založit tradici olympijských her vozíčkářů, tedy paralympiád. Sen původem německého lékaře se naplnil roku 1960, kdy byly v Římě zahájeny první letní paralympijské hry. V osmi odvětvích, z nichž šest je dodnes součástí paralympijského programu, se představilo okolo 400 sportovců z 23 zemí.
"Hry silné vůle" se konají pravidelně jednou za čtyři roky, vždy dva až tři týdny po skončení olympiády. Od roku 1976, kdy vznikla také jejich zimní obdoba, se paralympijských her účastní nejen vozíčkáři, ale i sportovci s různými druhy amputací nebo se zrakovým postižením.
Právě rozdělení do tříd podle typu a závažnosti postižení je klíčovou součástí sportu handicapovaných a bývá předmětem sporů a protestů. Minulá paralympiáda v Aténách byla svědkem nejednoho dodatečného přeřazení sportovců do jiných tříd a tím i odebíráni medailí.
Počínaje paralympiádou v Soulu roku 1988 handicapovaní sportovci závodí na stejných sportovištích a jsou ubytováni ve stejné olympijské vesnici jako jejich zdraví kolegové. V 80. letech se navíc dočkali i vlastní zastřešující organizace, neboť vznikl Mezinárodní koordinační výbor světových organizací postižených sportovců, roku 1992 přejmenovaný na Mezinárodní paralympijský výbor (IPC).
Přehled letních paralympijských her a nejúspěšnějších výprav:
1960, I. Řím (Itálie)
400 sportovců z 23 zemí
Medaile: 1. USA (29-7-7), 2. Velká Británie (19-16-18), 3. Francie (15-1-3)
1964, II. Tokio (Japonsko)
375 sportovců z 21 zemí
Medaile: 1. USA (50-41-31), 2. Velká Británie (18-23-19), 3. Itálie (14-15-24)
1968, III. Tel Aviv (Izrael)
750 sportovců z 29 zemí
Medaile: 1. USA (33-27-39), 2. Velká Británie (27-21-20), 3. Izrael (17-21-25)
1972, IV. Heidelberg (NSR)
1004 sportovců z 41 zemí
Medaile: 1. NSR (28-15-24), 2. USA (17-28-28), 3. Jihoafrická republika (16-12-13)
1976, V. Toronto (Kanada)
1600 sportovců z 42 zemí
Medaile: 1. USA (66-44-45), 2. Nizozemsko (45-25-14), 3. Izrael (39-13-16)
1980, VI. Arnhem (Nizozemsko)
1973 sportovců z 42 zemí
Medaile: 1. USA (62-58-54), 2. NSR (61-47-41), 3. Kanada (53-27-31)
1984, VII. Stoke Mandeville (Velká Británie) a New York (USA)
2900 sportovců z 45 zemí
Medaile: 1. USA (101-91-84), 2. Velká Británie (75-80-85), 3. Švédsko (51-30-22)
1988, VIII. Soul (Korejská republika)
3053 sportovců z 61 zemí
Medaile: 1. USA (92-91-85), 2. NSR (77-64-48), 3. Velká Británie (62-66-51)
1992, IX. Barcelona (Španělsko)
3020 sportovců z 82 zemí
Medaile: 1. USA (76-51-48), 2. Německo (60-50-60), 3. Velká Británie (40-46-41)
1996, X. Atlanta (USA)
3195 sportovců ze 103 zemí
Medaile: 1. USA (46-46-65), 2. Austrálie (42-37-27), 3. Německo (40-58-51)
2000, XI. Sydney (Austrálie)
3843 sportovců ze 122 zemí
Medaile: 1. Austrálie (63-39-47), 2. Velká Británie (41-43-47), 3. Španělsko (39-30-38)
2004, XII. Atény (Řecko)
3969 sportovců ze 136 zemí
Medaile: 1. Čína (63-46-32), 2. Velká Británie (35-30-29), 3. Kanada (28-19-25)
Česká a čs. účast na LPH (na konci umístění v hodnocení národů):
1988 - 1 sportovec, 1 medaile (0-1-0), 44. místo
1992 - 31 sportovců, 13 medailí (4-3-6), 24. místo
1996 - 45 sportovců, 10 medailí (2-7-1), 36. místo
2000 - 57 sportovců, 43 medailí (15-15-13), 11. místo
2004 - 65 sportovců, 31 medailí (16-8-7), 12. místo
