Z těch záběrů mohlo mrazit. Ze strachu, nebo z pokušení to taky zkusit. Sjezdovka Rock nad Jen-čchingem se bíle vine uprostřed strmých skal. A když chtějí mít trenéři výhled na jízdy závodnic, musejí šplhat do výšky.
„Trenéři jsou strašní kamzíci. Nevím, kde byli rozestavění, ale Tomas viděl docela hodně. Musel vylézt na nějakou skálu,“ smála se Ester Ledecká. „On se v tom vyloženě vyžívá. Kam nejdál může, tam se vždycky vyškrábe. Pak se vysmívá ostatním trenérům, že jsou lamy, že tak daleko nedošli.“
Nejrychlejší lyžaři světa zažívají na olympijských hrách v Číně unikátní zkušenost. Slavné sjezdovky Světového poháru znají nazpaměť. Pokud už se koná vrcholný závod na novém svahu, můžou si ho vyzkoušet rok dopředu v generálce. Pandemie koronaviru ale zavedenou praxi znemožnila. Ať jste Mikaela Shiffrinová, Aleksander Aamodt Kilde či Ester Ledecká, na olympijskou sjezdovku jste se dostali až přímo na Hrách.
Češka měla navíc nevýhodu svého snowboardového programu. Před přesunem do Jen-čchingu využila report trenérů i Jana Zabystřana. A ve funkci předsunuté hlídky působil její lyžařský kouč Tomáš Bank, který trať dopředu nastudoval. I díky vyhlídkám z orlích hnízd.
„Máme kameru s obrovským zoomem, což si Tomas strašně užívá. My bychom odsud zazoomovali start a ještě by bylo v pohodě čitelné číslo. Byl určitě někde v křoví schovaný,“ líčila vysmátá Ledecká z cílového prostoru po tréninku na sjezd. Sama si část sjezdovky Rock poprvé vyzkoušela v závodním super-G.
„Mně se to hrozně líbilo, trať byla fajn. Asi jsem měla jet v některých pasážích víc napřímo, agresivně, ale zajela jsem nejlepší jízdu, kterou jsem v tu chvíli byla schopná. Sníh je tam úplně parádní,“ hodnotila Ledecká.
Před úterním sjezdem bude přeci jen v pohodlnější pozici, i když už o jednu tréninkovou jízdu kvůli počasí přišla. Před čtvrtečním kombinačním sjezdem pak dostane ještě jednu příležitost.
„Kopec sjedeme víckrát, každý den si ho prohlídneme. Máme výhodu tří dnů tréninku. Během nich něco vymyslíme. Doufám, že to bude lepší a lepší,“ řekl servisman Miloš Machytka. „Bude to těžké. Každý den nás čekají prohlídky v osm patnáct, vstává se po šesté hodině. Do jedné hodiny jsme na kopci, pak zase zpátky, jídlo, postel. Takhle to bude do toho sedmnáctého. Ještě bychom někam potřebovali vecpat slalom. Uvidíme, kam se nám vejde.“