První české vystoupení na ZOH v Pekingu a první strhující výhra. Postarali se o ni manželé Zuzana a Tomáš Paulovi, kteří vstoupili do olympijského turnaje smíšených dvojic v curlingu dramatickým vítězstvím 7:6 v nastavení nad norským párem Kristin Skaslienová, Magnuse Nedregotten. Triumf nad obhájci bronzových medailí ale příliš neoslavovali.
Proběhl zápas podle vašich představ?
Tomáš Paul: „Hráli jsme pod své možnosti, trošku jsme bojovali s tím, jak správně číst led. To se pak projevilo v chybách, které jsme museli celou druhou půlku zápasu dotahovat. Ale ve finále se nám podařilo dostat se zpátky tím, že Norové udělali chybu v osmém endu a pak se nám podařilo ukrást extra end.“
Co jste říkali na atmosféru utkání?
Zuzana Paulová: „Velmi mile mě překvapilo, že tady Číňané připravili kapelu dudáků, protože pro curling jsou dudy něco jako státní symbol, takovou váhu mají. Pro náš sport je to trochu jako hymna. Slyšet tady dudáky je něco jen o trochu míň, jak slyšet českou hymnu.“
Tomáš Paul: „Mně to přineslo hodně emocí, protože když člověk slyší dudy a vychází na hrací plochu, chce se mu brečet. Musel jsem to trochu zamáčknout.“
Potěšilo vás, že přišli fandit hokejisté?
Zuzana Paulová: „Jsme úplně nadšení. Kluci strašně moc děkujeme, byli jste úplně nejlepší. Chápu, že to pro vás bylo strašně těžký sledovat zápas bez komentátorů, vůbec nevím, co jste z toho měli, ale jsme strašně rádi, že jste dorazili.“
Co podle vás nakonec zlomilo zápas z Nory?
Tomáš Paul: „Nikdy nevzdáváme koncovky, protože vždycky může přijít chyba. Myslím, že zápas zlomila chyba Kristin v osmém endu, byla trošku široká s takeoutem, měli jsme možnost dohodit na čtyři. To se nám sice nepovedlo, ale stále jsme věřili, že ukradneme poslední end.“
Co jste si řekli, když se to povedlo? Ani jste se neradovali…
Zuzana Paulová: „Curleři se snaží neradovat, když vyhrají chybou soupeře. Nebyl to určitě lehký kámen, sama bych ho házet nechtěla, ale byl to pořád prohraný zápas soupeřů, ne náš vyhraný. A to není moment, kdy se curleři začnou bezhlavě radovat. Já za sebe cítila hlavně extrémní úlevu, že zápas skončil. Necítila jsem se úplně jistá v kramflecích, dělala jsem chyby, které normálně nedělám. Zápas jsem neodehrála podle svých standardů. Hlavně jsem se z toho chtěla otřepat a vyběhnout. Ale je strašně důležité, že to klaplo, vyhráli jsme a máme něco v zápise.“
Zprávy ze dne 15. února 2022
HOKEJ: Třetí třetina osmifinálového utkání Česko - Švýcarsko začala.
HOKEJ: Miroslav Horák o pravděpodobném dění v české kabině před třetí třetinou: „Hlavy máme dole, ale předpokládám, že o přestávce se nyní něco děje. Lídři za to musí vzít, kdy jindy než teď. Klima v kabině se musí změnit. David Krejčí je ten typ hráče, který když promluví, tak se netřesou zdi, ale jde přímo k věci. Pokud hráči nemají puštěnou písničku, tak naslouchají. Něco se říct určitě musí.“
HOKEJ: „Nevím, jsem už starý, abych přemýšlel nad tím, co se jim děje v hlavách. Může se stát, že řada kluků začne přemýšlet o tom, že je to stejný jako během turnajů před olympiádou,“ myslí si Marek Sýkora.
HOKEJ: Osmifinále se pro české hokejisty nevyvíjí dobře. Jako inspirace pro obrat jim mohou před třetí třetinou posloužit tyto příklady z minulosti...
HOKEJ: „Přijde mi, že nejsme ve válce, že nejsme správně nastavení. Na velkém turnaji s námi nemohou zamávat dva rychlé góly. Když to přeženu, hrajeme to jako Karjalu, vrátili jsme se na začátek. Hráči tam dělají jenom na obloučky. Nevím, co tam s tím chtějí dělat. Je smutné, že absolutně nedokážeme reagovat na švýcarskou hru. Asi je nejvyšší čas sáhnout do sestavy," řekl Miroslav Horák po druhé dvacetiminutovce.
