PŘÍMO Z PEKINGU | Ve čtvrtek ráno přiletěl do Pekingu, chvíli si odpočinul, a pak rovnou naskočil na led tréninkové plochy. Michael Frolík by měl do olympijského turnaje vstoupit v útoku třicátníků vedle Romana Červenky a Jana Kováře. „Celý tým se musí sladit, naladit chemii,“ říká forvard švýcarského Lausanne.
Co říkáte na pozitivní test Davida Krejčího?
„Je to blbý, uvidíme, jak to půjde dál s dalšími testy. Samozřejmě, že je to trochu komplikace. Je to jeden z našich nejzkušenějších hráčů a bohužel ho to potkalo. Uvidíme, jak to půjde dál. U některých kluků to může být chybná pozitivita. Se ztrátami se bohužel musí počítat.“
Když to ale potká zrovna největší hvězdu týmu, je to hodně nepříjemné.
„Rozhodně, nepříjemné to je. Bylo by nejlepší, kdybychom byli všichni pohromadě, ale každý má nějaké pozitivní kluky. Nejsme jediní. Snad se to rychle vyřeší a budeme moct být pospolu a trošku se sladit, naladit chemii v lajnách a potrénovat spolu.“
Vy jste absolvoval první trénink. Už jste stihl nasát olympijskou atmosféru?
„Zatím moc ne. Přijel jsem teprve ve čtvrtek ráno ráno, takže všechno je tak nějak nové. Zatím se rozkoukávám, ale vše proběhlo v pořádku. Na letišti jsme čekali na tašky, ale s tím jsme počítali a věděli jsme, že to bude chvíli trvat. Pak jsme se dostali na pokoj, chvilku se natáhli, čekali na testy. Někteří měli problém, ale mně přišly negativní. Jsem rád, že jsem mohl stihnout trénink a trošku se vypotit. Myslím si, že to bylo dobré. Měli jsme šanci se sklouznout a nesedět jen na hotelu. Doufejme, že budeme dobře spát a bude se to zlepšovat.“
Připravoval jste se, že vás v Pekingu nečeká normální repre turnaj?
„Covid už je tady nějakou dobu. Minulý rok to bylo v NHL stejné, jsem už na to nějak zvyklý. Na testování a všechno okolo. Není to nic nového, víme, o co jde. Jde jen o test, přípravu a pak výkon na ledě.“
Znamená pro vás olympiáda hodně?
„Určitě, měl jsem ji v hlavě už před sezonou. Tím, že jsem se vrátil do Evropy, chtěl jsem se dostat do zápasového tempa, abych měl šanci o olympiádu zabojovat. Kdyby jeli NHL hráči, asi bych tu nebyl. Tím, že nejeli, tady šance byla a jsem rád, že jsem byl vybraný. Doufám, že nám turnaj vyjde. Vím, že poslední zprávy o českém hokeji nebyly moc pozitivní, ale je to krátkodobý turnaj, může se stát cokoliv. Musíme se maximálně připravit, mít dobrý start. Doufejme, že to v pár trénincích naladíme.“
Jak všechny okolnosti poznamenávají atmosféru v týmu?
„Některé kluky ani moc neznám, tak se poznáváme. Dnes jsme se viděli pořádně poprvé, byli jsme rozdělení na skupinky. Je to zvláštní. Bylo by lepší, kdybychom byli hned od začátku pospolu, ale situace je taková, jaká je. Máme jeden přípravný zápas, což si myslím, že je dobře, to by nám na malém hřišti mohlo pomoct. Spousta kluků je z Evropy zvyklých na větší led.“
Na vytvoření party a chemie mimo led tady máte opravdu hodně času. Nikam nesmíte, můžete být pořád spolu.
„To je pravda, tím, že jsme v bublině, to tak je. Nikam moc nemůžeme chodit, jsme všichni zavření na pokojích. Spolu jdeme akorát na jídlo, takhle to asi bude pořád. Tohle je teď možná trochu výhoda pro tuhle partu, budeme spolu víc, nebudeme rozházení po městě. Nikam se chodit nedá.“
Třeba na mistrovství světa se běžně dá zajít do města nebo na pivo. Tušíte, jestli se budete moct alespoň někde týmově kolektivně scházet?
„Je to chvíle, co jsem přijel, takže po tomhle jsem se zatím moc nesháněl. Chtěl jsem si jen chvíli odpočinout po příletu. Počítám ale, že takových míst moc nebude. Situace je špatná, snažíme se nikam moc netrajdat a být mezi sebou. Byla by fajn aspoň nějaká místnost, kde bychom se mohli sejít a dohromady trochu pokecat.“
Rodina vás kontrolovala, jestli jste v pořádku dorazil?
„Jasně, rodiče mi hned psali, ať dám vědět, až dorazím. Starali se, jestli jsem v pořádku. Naši to hodně prožívají. Čím jsou starší, tím více. Jeden by řekl, že se postupně uklidní, ale je to horší a horší. (směje se) Určitě budou fandit, doufám, že předvedeme dobrý výkon.“
Co jste slíbil přivézt dětem?
„No, nejlepší by byla medaile! (usměje se) Nějaké plyšáky ale budu muset přivézt taky.“
Zprávy ze dne 31. ledna 2022
HOKEJ: Do Pekingu dnes za reprezentačním týmem odletí brankář Roman Will. Odcestovat s ním měl i další gólman Patrik Bartošák, ale kvůli neurčitému výsledku testu nakonec zůstal. Mimo trénink s nejspíš podobnými problémy je i plánovaná jednička Šimon Hrubec.Více čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: K hokejové reprezentaci připravující se v Praze na OH se připojili obránci David Musil a Tomáš Kundrátek z Třince. Dnes trénovalo osm hráčů.
NOMINACE: Slalomářka Gabriela Capová se po dalším přerozdělení míst Mezinárodní lyžařskou federací (FIS) dočkala nominace do Pekingu. O Hry naopak definitivně přijde skikrosařka Diana Cholenská a místo toho podstoupí plastiku přetrženého předního zkříženého vazu v koleně. Úterní odlet nestihne ani dodatečně nominovaný skokan Radek Rýdl, neboť měl pozitivní test na koronavirus.
SNOWBOARDING: Neočkovaná švýcarská snowboardistka Patrizia Kummerovábyla s několikadenním předstihem propuštěna v Pekingu z přísné karantény. Olympijská vítězka v paralelním obřím slalomu ze Soči 2014 si už také v dějišti her zatrénovala na sjezdovce. Čtyřiatřicetiletá Kummerová se z osobních důvodů nenechala očkovat proti koronaviru a po příletu do Číny proto musela do karantény. Původně v ní měla být tři týdny, ale podle agentury Keystone-SDA jí pořadatelé v předstihu umožnili volnější režim. Stříbrná a bronzová medailistka z mistrovství světa, která patří k soupeřkám olympijské šampionky z Pchjongčchangu Ester Ledecké, dosud byla uzavřena na hotelovém pokoji, nyní se přestěhovala do olympijské vesnice.
Čtyřnásobný olympijský medailista v rychlostní kanoistice Josef Dostál kritizuje přidělení zimních olympijských her do Číny. „Jsem smutný z toho, že Mezinárodní olympijský výbor svým rozhodnutím udělit pořadatelství Pekingu staví sportovce do nelehký pozice. Kromě sportu musí sportovci řešit dilema, který s přípravou na jejich sportovní vrchol nemá nic společnýho,“ napsal elitní český kajakář na svém blogu.
Sám podobné dilema řešit nemusel, protože v době letní olympiády v Pekingu 2008 byl ještě příliš mladý. „V mém sportu není víc než zlatá olympijská medaile, a proto si uvědomuju, jaký jsem měl štěstí. Štěstí, že jsem nebyl a nebudu součástí olympiády, kterou nedemokratická země zneužívá, aby si vylepšila svůj obraz po celém světě, za což jsem zpětně opravdu rád. Na rozdíl od jiných jsem kvůli plnění sportovního snu nemusel letět do země, ve který se porušují lidský práva, neexistuje tam svoboda slova a hlavně drží miliony Ujgurů v koncentračních táborech. Můžu mlčet, ale to nechci. Olympionikem jsem totiž pořád, ne jen v době letních her, a proto chci říct svůj názor,“ uvedl Dostál.
