PŘÍMO Z PEKINGU | Výsledkové trápení z aktuální sezony trvá. Národní tým vstoupil do olympijského turnaje šokující prohrou s Dánskem 1:2. Ze čtyřiceti střel dostali Češi do branky bojujícího soupeře jedinou. „Hráli velmi obětavě, mají v obraně velké chlapy. Nepustili nás do předbrankového prostoru, což byl taky jeden z klíčů zápasu,“ soukal ze sebe zklamaný kouč Filip Pešán.
Jak byste zhodnotil zápas?
„Naše první třetina byla kopií všech prvních třetin v téhle sezoně. Bohužel, i když jsme byli aktivní, vytvořili jsme si v ní spoustu šancí a střel, stejně jsme ji znovu prohráli 0:2. To už není náhoda. Celý zápas jsme se potýkali s produktivitou. Nechci hodnotit počet střel, protože to nikdy není ukazatel, který bych já bral nějak extra vážně, ale i vyložených šancí jsme měli víc než soupeř. Nebyli jsme taky schopní pomoct si přesilovkami, proto jsme prohráli.“
Dostat od soupeře, jakým je Dánsko, dva rychlé góly, je asi to nejhorší, co se může stát, že?
„Věděli jsme, že když půjdeme do vedení, což se nám tedy letos ještě nepovedlo, tak Dánové budou muset víc a víc útočit. Pak by ten hokej byl jiný. Ale viděli jste sami, že Dánové vyhazovali puky, mlátili je po plexisklech. To bohužel stačilo. Hráli velmi obětavě, mají v obraně velké chlapy. Nepustili nás do předbrankového prostoru, což byl taky jeden z klíčů zápasu. První branka, kterou jsme inkasovali, byla přesně taková, jakou jsme měli dát my. Zaclonit, narvat tři hráče do brány, a pak tam může projít i střela, která nemá gólové parametry.“
Neříkal jste si na střídačce, že to už prostě musí přijít?
„Doufal jsem v to. Dostávali jsme se do pozic, ze kterých by naše střely měly končit v síti, ale jestli jsme byli nervózní, nebo... nemám pro to vysvětlení. Ve vyložených šancích jsme opět zakončili tak, že jsme branku nedali.“
Říkáte, že trápení v prvních třetinách není náhoda. Čemu to tedy přisuzujete?
„Kdybych to věděl, tak bych to určitě změnil. Je tu úplně jiný tým, než byly ty na turnajích Euro Hockey Tour. Na vstup jsme se koncentrovali, první třetinu jsme herně zvládli slušně. Bohužel nedáme vyložené šance a z mála střel, které soupeř měl, dal dvě branky.“
Jak velká je prohra komplikací? Ve formátu turnaje se počítá každý bod, zrovna Dánsko mělo být tím nejschůdnějším soupeřem.
„Je to pravda, na druhou stranu už před začátkem turnaje jsme věděli, že potřebujeme porazit Švýcary i Rusy, pokud máme ambice postoupit ze skupiny a na tom plánu se nic nemění.“
Jak je těžké si nepřipouštět, že pokračuje bída z Euro Hockey Tour. Jde o sedmou prohru v řadě. Stále čekáte na první výhru sezony.
„Je krátce po zápase, takže tady nechci pronášet nějaká velká moudra. Je to samozřejmě nepříjemný, ale musím říct, že jsme nic nevypustili. Ani vteřinu. To jste všichni viděli, že ten tým žil a udělal pro výsledek všechno. Bohužel takový je hokej, a byť si myslím, že jsme v tom zápase byli lepší než soupeř, tak jsme nevyhráli.“
Nevyděsily vás pak chyby v obraně? Zejména od dua Jeřábek – Sklenička, na které jste chtěl spoléhat.
„Potom už tým trošičku znervózněl, protože přece jen se jedná o olympijské hry a naši obránci moc zápasů v olympijském turnaji odehráno nemají, takže bylo vidět, že nám pak vázla rozehrávka, což mělo také vliv na vývoj zápasu. Ale já si nemyslím, že by to bylo úplně něco, co se dá úplně změnit. My musíme hrát jednoduchý hokej, jednoduché založení, ale bohužel dnes ta nervozita na hokejkách potom už byla znát.“
Jak se vám v útoku s Červenkou a Kovářem líbil Matěj Stránský? Na rozdíl od parťáků tolik vidět nebyl.
„Nemyslím si, že by se ztrácel. On dělá hodně černé práce, která možná není tolik vidět. Vybojoval spoustu kotoučů, pohybuje se kolem brankoviště, aby tihle dva možná opticky byli víc vidět. To si myslím, že fungovalo.“
Kdybyste chtěl hledat pozitiva, je asi lepší, že turnaj běží ve velkém kalupu a nemáte prakticky čas se v ničem dlouze rýpat a přemýšlet.
„Je to lepší než mít pár dní volno. Na druhou stranu zase víme, jací soupeři nás čekají. Viděli jsme jejich zápas a nečeká nás samozřejmě nic lehkého. Ale jak říkáte, je to pravda.“
Zprávy ze dne 31. ledna 2022
HOKEJ: Do Pekingu dnes za reprezentačním týmem odletí brankář Roman Will. Odcestovat s ním měl i další gólman Patrik Bartošák, ale kvůli neurčitému výsledku testu nakonec zůstal. Mimo trénink s nejspíš podobnými problémy je i plánovaná jednička Šimon Hrubec.Více čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: K hokejové reprezentaci připravující se v Praze na OH se připojili obránci David Musil a Tomáš Kundrátek z Třince. Dnes trénovalo osm hráčů.
NOMINACE: Slalomářka Gabriela Capová se po dalším přerozdělení míst Mezinárodní lyžařskou federací (FIS) dočkala nominace do Pekingu. O Hry naopak definitivně přijde skikrosařka Diana Cholenská a místo toho podstoupí plastiku přetrženého předního zkříženého vazu v koleně. Úterní odlet nestihne ani dodatečně nominovaný skokan Radek Rýdl, neboť měl pozitivní test na koronavirus.
SNOWBOARDING: Neočkovaná švýcarská snowboardistka Patrizia Kummerovábyla s několikadenním předstihem propuštěna v Pekingu z přísné karantény. Olympijská vítězka v paralelním obřím slalomu ze Soči 2014 si už také v dějišti her zatrénovala na sjezdovce. Čtyřiatřicetiletá Kummerová se z osobních důvodů nenechala očkovat proti koronaviru a po příletu do Číny proto musela do karantény. Původně v ní měla být tři týdny, ale podle agentury Keystone-SDA jí pořadatelé v předstihu umožnili volnější režim. Stříbrná a bronzová medailistka z mistrovství světa, která patří k soupeřkám olympijské šampionky z Pchjongčchangu Ester Ledecké, dosud byla uzavřena na hotelovém pokoji, nyní se přestěhovala do olympijské vesnice.
Čtyřnásobný olympijský medailista v rychlostní kanoistice Josef Dostál kritizuje přidělení zimních olympijských her do Číny. „Jsem smutný z toho, že Mezinárodní olympijský výbor svým rozhodnutím udělit pořadatelství Pekingu staví sportovce do nelehký pozice. Kromě sportu musí sportovci řešit dilema, který s přípravou na jejich sportovní vrchol nemá nic společnýho,“ napsal elitní český kajakář na svém blogu.
Sám podobné dilema řešit nemusel, protože v době letní olympiády v Pekingu 2008 byl ještě příliš mladý. „V mém sportu není víc než zlatá olympijská medaile, a proto si uvědomuju, jaký jsem měl štěstí. Štěstí, že jsem nebyl a nebudu součástí olympiády, kterou nedemokratická země zneužívá, aby si vylepšila svůj obraz po celém světě, za což jsem zpětně opravdu rád. Na rozdíl od jiných jsem kvůli plnění sportovního snu nemusel letět do země, ve který se porušují lidský práva, neexistuje tam svoboda slova a hlavně drží miliony Ujgurů v koncentračních táborech. Můžu mlčet, ale to nechci. Olympionikem jsem totiž pořád, ne jen v době letních her, a proto chci říct svůj názor,“ uvedl Dostál.
