Radost i slzy Fernstädtové: Třeba budu inspirací pro děti s diabetem...
PŘÍMO Z PEKINGU | Ze čtyř olympijských jízd jí ani jedna nevyšla na sto procent. Skeletonistka Anna Fernstädtová ale zažívá opravdovou jízdu životem. Jen před pár týdny se dozvěděla o tom, že má cukrovku prvního typu. Zvládla se s ní seznámit tak, že na olympijské dráze v Jen-čchnigu vybojovala sedmé místo. „Můžu být jenom šťastná, že jsem vůbec tady,“ řekla Fernstädtová.
Před čtyřmi roky na Hrách v Pchjongčchangu závodila ještě za Německo. Pak se vrátila do země, kde se narodila. O celý olympijský cyklus dál přidala k šesté příčce z Koreje sedmou. Má velkou cenu nejenom pro ni. „Možná budu inspirací pro nějaké děti nebo jiné sportovce, kteří také mají diabetes,“ říká Fernstädtová.
Po závodě nevypadáte úplně spokojená...
„Se sedmým místem to je asi v pohodě. Škoda, že jsem neměla nějakou dobrou jízdu. Dělala jsem moc chyb a pak se s tím nedá nic dělat.“
Jaké chyby jste udělala?
„Ve všech čtyřech jízdách něco jiného. Ve všech jsem měla podobný čas. Chyby byly pokaždé někde jinde.“
Po dojezdu poslední jízdy jste ale zvedla ruku se zatnutou pěstí...
„Jo, ale to spíš z toho, že opadl tlak…“
Ve srovnání s dalšími závody v sezoně můžete být spokojená?
„Když se kouknu na sezonu, tak určitě a je to dneska strašný úspěch. Ale byly tam chyby, které jsem nechtěla dělat. S tím spokojená nejsem. Ale celkově můžu být spokojená, že jsem vůbec tady. Ještě před olympiádou jsem byla v nemocnici. Myslím, že můžu být jenom šťastná, že jsem vůbec tady. (do očí se jí derou slzy) Po Svatém Mořici to mohlo dopadnout o hodně hůře. To nejsou slzy nespokojenosti, ale jak opadne tlak. Jsem šťastná, že jsem vůbec mohla stát na startu. Myslím, že na to můžu být pyšná a všichni společně jsme to zvládli, že jsem tady a že jsem dala nějaký dobrý výkon.“
Jsou to i slzy úlevy, že jste ve vaší situaci všechno zvládla?
„Jo. Jo. A teď se to bude určitě zlepšovat. Je dobré, že se to našlo. Mohlo by to skončit mnohem hůř. Nějak jsem se s tím srovnala, i když mě to bude omezovat celý život. Ale možná budu inspirací pro nějaké děti nebo jiné sportovce, kteří také mají diabetes, že všechno je možné...“
Jen nedávno jste se dozvěděla o tom, že máte diabetes, bude to hrát roli o vaších úvahách o budoucnosti?
„Ne, určitě budu dělat skeleton dál. Ale před olympiádou jsem měla týden čas na vychytání věcí. Až se vrátím, tak bude konečně čas všechno jaksepatří nastavit. Nemám strach, že bych nemohla dělat sport.“
Co všechno se musíte učit?
„Stravu, inzulín. Mám senzor na měření cukru, pumpu. Je to pro mě všechno nové. Nejsem asi ještě ta úplně nejpovolanější osoba na takové otázky…“ (úsměv)
Těšila jste se na pizzu, jak jí ale v Číně seženete?
(směje se) „Máme ve vesnici Pizza Hut. Já jsem dva týdny jedla pořád to samé jídlo, abych udržela všechny hodnoty v normě, takže teď se těším, že si dám něco jiného.“
Pizza vám ale cukr trochu zvedne...
(usmívá se) „Tak si dám inzulín. Musím to všechno probrat s doktorkou, na všechno měl vliv i stres a nervozita. Uvidím, co to teď se mnou udělá. Věřím, že to bude nějak v pohodě.“
Končí olympijský cyklus, jaká bude Anička Fernstädtová za čtyři roky?
„Nevím, jaká bude Anička za týden. Budeme ještě hodně řešit tu cukrovku. Nevím, teď jsem půl roku vlastně trénovala pod nemocí. Uvidíme, jak to bude.“
Zprávy ze dne 15. února 2022
HOKEJ: Oba experti zhodnotili výkon kapitána Romana Červenky na olympiádě v Pekingu. „Roman Červenka může odletět z Pekingu se vztyčenou hlavou. Byl lídrem ofenzivy, střílel góly, byl vidět. I když je jistě zklamaný, on nezklamal. Skoro bych ale řekl, že to byl možná poslední zápas Romana Červenky v dresu národního týmu,“ myslí si Miroslav Horák. „Neměl jsem přehled o Červenkově formě ve Švýcarsku, chvíli jsem si říkal, že je to zbytečný tah, ale příjemně mě překvapil. Byl jedním z mála, který poslal gól nahoru. Nikdo jiný to pořádně nedokázal,“ dodal Marek Sýkora.
HOKEJ: Redaktor Sportu Miroslav Horák o českých gólmanech. „V nadsázce řečeno se s gólmany nemusí hýbat a mrskat nožkama dopředu. Česká brankářská škola funguje. Šimon Hrubec je parádní kluk, výborný člověk a nadprůměrný evropský gólman, ale těch je ve světě mnoho.“
HOKEJ: „Nezbývá nic než jezdit do Švýcarska a koukat se na jejich ligu,“ s nadsázkou dodal Marek Sýkora.
HOKEJ: „Experti a hlavně bývalí hráči, kteří ve Švýcarsku hráli, tvrdí, že Švýcaři jsou už několikátý rok před námi. Je třeba si to uvědomit a něco s tím dělat,“ řekl Miroslav Horák o měření českého a švýcarského hokeje.
HOKEJ: „Ve střelbě jsme nepohotoví, je to velký problém českého hokeje na špičkové úrovni. Stoprocentní šance jsme měli, ale zakončení těžce pokulhává,“ má jasno Marek Sýkora.
