3. února 2022 • 22:00

Samková se poprvé ukázala po pádu a zranění: Tři dny chodím bez berlí

Autor: krm
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Mám rád, když Ostrava žije Baníkem, říká Buchta. Je rychlejší, než Tanko?
Rock vs. Cataloni. Liverpool proti Londýnu v Oktagonu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Dvě olympijské medaile už má, tu třetí (alespoň prozatím) nepřidá. Eva Samková o Hry v Pekingu přišla kvůli pádu v závodě Světového poháru v Montafonu, po kterém si nešťastně zlomila oba kotníky. Po delší mediální pauze teď poprvé vystoupila v Sazka studiu na czechteam.tv „Těžký byl začátek, první chvíle těsně po operaci. Teď jsem s tím smířená, beru to, jak to je. Už chodím tři dny bez berlí,“ prohlásila v rozhovoru.



Za běžných okolností by byla jednou z největších hvězd české výpravy. Vedle Ester Ledecké, Markéty Davidové a Martiny Sáblíkové tou, od které se nejvíc čeká medailový úspěch. Jenže Eva Samková má nakonec úplně jiný program…

Od médií si hned po zranění dala přestávku, sama přiznává, že nezvykle dlouhou. „Potřebovala jsem ji.“ Teď se ale vrátila k rekonvalescenci i smolnému zranění.

„První chvíle těsně po operaci byly těžké. Člověk jen leží a najednou má úplně nefunkční nohy, i když ještě den předtím jezdil na snowboardu,“ podotkla česká snowboardcrossová hvězda.

„Na pád jsem se párkrát podívala. Hned jsem věděla, co se stalo. Ale není moc vidět, kde byla chyba, pád nevypadá zas tak hrozně. Pak už jsem se k němu moc nevracela, mám pocit, že je to nesmysl. Už s tím nic neudělám,“ řekla Samková.

Eva Samková poskytla první rozhovor po zranění
Eva Samková poskytla první rozhovor po zranění

O její definitivní neúčasti v Pekingu se rozhodovalo v širší lékařské skupině s tím, že poslední slovo měla sportovkyně. „Pavel Kolář a další přišli, že mi to nedoporučují. Říkali, jaká jsou rizika a že je to za hranou. Ani já sama jsem se necítila v nějaké skvělé formě, že bych měla jezdit na snowboardu. Ale chtěla jsem to zkusit, mám pocit, že jsem udělala vše, co jsem mohla. Bylo mi taky kladeno na srdce, že mi někdy bude šedesát a budu potřebovat chodit. Zranění už mám za sebou dost,“ uvědomovala si.

A jak se teď vyrovnává s náhlou změnou programu? „Nějaký mám, rehabilitace a podpůrné tréninky. Nejvíc trpím tím, že nemůžu dělat běžné věci. Jít si zaběhat nebo zajezdit na koni. Navíc jsem ještě byla v karanténě, to bylo nejhorší. Byla jsem nervní, můj kluk to odnesl. Je pro mě těžké být zavřená doma. Zjistila jsem, že víc ležím na gauči. Byl plný vlasů a já se lekla, že mi začaly víc vypadávat. Ale já na něm jen víc ležím,“ líčila s úsměvem.

Příští olympiáda, která se v roce 2026 bude konat v Itálii, je prý ještě daleko. „Jsou to čtyři roky. Ale zároveň vím, že to uteče celkem rychle. A za čtyři roky ještě nebudu úplně nejstarší. Ale nepotřebuju si nic dokazovat. Mám už dvě medaile, a pokud mě to nebude bavit, jet tam nemusím,“ řekla osmadvacetiletá snowboardcrossařka.

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud