PŘÍMO Z PEKINGU | Byl to dlouhý den, který pro Ester Ledeckou zdaleka neskončil zlatým dojezdem paralelního obřího slalomu. V horském středisku olympijských her v Čang-ťia-kchou prošla dlouhým hadem mixzony, zvládla tiskovku. Pak už balila věci a pospíchala na vyhlášení na místní náměstí Medal Plaza. Její další zlatou medaili jí předal předseda ČOV Jiří Kejval. A pak už zněla hymna.
Doma ji možná zpívala půlka Česka, dcera slavného zpěváka si ale výjimečnou chvilku užívala v tichu. Zpívala sice, jenže...
„Pro sebe,“ usmívala se Ledecká. „Proč ne nahlas? Já nevím, mně to přijde takový zvláštní. Nejsem úplně ten typ.“
Tuhle chvilku, která je určená jen výjimečným, zažívala už potřetí. Před čtyřmi lety v Pchjongčchangu nejdřív vyhrála lyžařské super-G, potom triumfovala už na snowboardu. V Čang-ťia-kchou svůj titul na prkně obhájila. A dostala za to svou třetí zlatou.
„Je těžká, bolí mě za krkem. Ale je hrozně hezká. Mně se líbí každá medaile. Jdu vám ji ukázat, mně se líbí moc,“ líčila v mixzoně a podávala ji přes dvoumetrovou propast modrých plotů.
Právě měla za sebou vyhlášení, na kterém bylo jen několik desítek místních, ale také početná skupina členů české výpravy.
„Já měla nejvíc fanoušků a jsem hrozně vděčná, že se všichni přišli podívat a udělali úžasný kotel. Mně to stačilo bohatě,“ usmívala se Ledecká.
Po závodě si našla čas na to spojit se svou rodinou, která jí fandila na dálku doma.
„Mluvila jsem s Jonášem, Jankem, mamkou, myslím, že tam byla i Miška, Jonášova žena, a pak jsem mluvila s dědou a babičkou. Všichni zněli docela spokojeně, tak jsem ráda, že jsem jim udělala radost,“ líčila Ledecká.
V Česku zatím sociálně sítě explodovaly gratulacemi. Sama závodnice ale zatím neměla kdy se jim věnovat.
„Vůbec, ani jsem nestihla odepsat na žádné zprávy a chodí mi jich hodně. Hrozně mě to mrzí, ale vůbec není čas, ani nejsem na internetu, tak je to složitější,“ vysvětlovala Ledecká. „Doufám, že se dostanu k tomu, abych jim odepsala a hodila něco i na sociální sítě, ale mám toho strašně moc, tak se omlouvám fanouškům, že jsem v tomhle trochu opožděná, ale nejsem typ, který má pořád u sebe mobil a něco natáčí. Ale určitě tam něco dám a aspoň touhle cestou děkuju, že fandili.“
Zprávy ze dne 15. února 2022
HOKEJ: Marek Sýkora o pozitivnějších výrocích trenéra Filipa Pešána po zápase s Ruskem: „Nejsem typ, který má euforii. Mám ji, ale v úplně jiných situacích, než je hokej. Snažím se být kolegiální, i když jsem Filipa z posledních výroků zrovna nepodpořil. Teď jsem ale za něj rád a za jeho úlevu. Výroky jsou docela optimistický. V tuhle chvíli je určitě dobře být optimistický, i když by to jenom hrál.“
HOKEJ: „Nebýt gólu Romana Červenky, nedali jsme Dánům ani branku. Krejčí proměnil nájezd a uvolnil takovou českou bídu, otevřel stavidla. Honza Kovář se poměrně střelecky trápí, ale nahrazuje to bojovností. Trochu sázím na Michaela Špačka, že se po příjezdu výborně adaptoval. Dal gól proti Rusům při přesilovce. Věřím, že dnes bude patřit ke klíčovým hráčům,“ řekl Miroslav Horák k českým útočníkům v Pekingu.
HOKEJ: Experti studia iSport.cz rozebrali českou jedničku Šimona Hrubce. „Nemyslím si, že by Hrubec byl pod nějakou psychickou dekou, že od Rusů dostal pět gólů. Pro Šimona to skončilo výborným psychickým rozpoložením, porazil Rusko. Šimon Hrubec je naše jednička. Čekám na zápas, kdy to zavře jako Hašen a ukáže, že je takovou celonárodní jedničkou. Ten zápas může přijít dnes,“ věří Miroslav Horák. Na Marka Sýkoru udělal Hrubec dojem. „Šimon na mě dělá dojem podle rozhovorů. Je to kluk, který si ze zápasu vezme ponaučení. Na správném místě je taky Zdeněk Orct jako trenér brankářů,“ myslí si někdejší kouč.
HOKEJ: „Na 67 procent využitých přesilovek se dívá krásně. Je třeba to vytisknout a pověsit do kabiny. Zápas se Švýcary bude něco jiného. Nečekám takovou střelnici, v prvním zápase se Švýcarskem jsme měli jednu přesilovku oproti čtyřem švýcarským. Česká bilance v proměňování přesilovek je ale hezká,“ řekl Miroslav Horák před osmifinále se Švýcary k českým přesilovkám.
HOKEJ:Marek Sýkora zpětně hodnotí zápas národního týmu s Ruskem. „Rusové ukázali, co si pamatuji z angažmá v Rusku. Hráli lehce blahosklonně. Brali to tak, že jim o nic nejde, pak si ale stěžovali, že jsme simulanti. Měli jsme skvělé přesilovky. Gólmani sice nebyli úplně stoprocentní. Za stavu 4:2 jsme hráli hodně nedisciplinovaně. Za chvíli to bylo 4:4, ale nakonec to všechno dobře dopadlo.“
