Olympijská naděje Moravec: Medaile? Nějaký sen člověk má

Po Gabriele Soukalové bude na olympiádě v Soči další českou biatlonovou nadějí. V letošní sezoně už byl finišmanem zlaté smíšené štafety v Östersundu a dojel i druhý ve sprintu v Le Grand Bornand. „Nějaký sen mám taky, ale uvidíme. Šance tam rozhodně jsou,“ říkal těsně před odletem do Ruska Ondřej Moravec.
Jak proběhla závěrečná příprava v Pokljuce?
„Mám pocit, že všechno tak nějak v pohodě. Na Pokljuce to klapalo a nevidím důvod, aby to bylo jinak. Hlavní je, že jsem zdravý a odtrénoval jsem vše, co měl. Když srovnám všechny tři své olympiády, tak jsem letos v tom nejlepším rozpoložení.
Takže se cítíte oprávněnější bojovat o medaili víc než kdy dřív?
„Ano, je to pro mě jiná situace, závodění budu brát jako největší prioritu. Na první olympiádě se třeba tak trochu jezdí jako na zkušenou, teď je to ale něco jiného. Budu chtít podat stoprocentní výkon v každém závodě a doufám, že z toho bude dobrý výsledek.“
Jak vnímáte ty hlasy, které volají po první české biatlonové medaili?
„Ty výsledky tomu trochu nasvědčují, ale náš sport je v tom trochu jiný. Kdyby to bylo jen o jedné disciplíně a věděl bych, že bych na medaili měl velkou šanci, tak to řeknu, ale já to dopředu prostě nevím. Nějaký sen mám taky, ale uvidíme. Šance tam rozhodně jsou.“
Dá se olympiáda v Soči porovnat i s loňským MS v Novém Městě na Moravě?
„Olympiáda bude asi sledovanější, ale co vím, tak na nás byl v Novém Městě na Moravě větší tlak. Bylo to doma. Na druhou stranu to pro nás byla i dobrá zkušenost. Vyzkoušeli jsme si pocity očekávání, takže bychom se s olympiádou měli vypořádat lépe.“
V Soči jste byli i minulý rok v rámci Světového poháru. Jaké podmínky byste si tam přál?
„Může nás tam potkat prakticky cokoliv. Vloni jsme tam byli týden a vystřídalo se snad všechno. Já jen doufám, že závody budou regulérní. Aby třeba nezačal v půlce závodu padat sníh, nezpomalilo to trať a nějak to neovlivnilo to výsledky. Tady je každý závod jednou za čtyři roky a ne jako dalších devět ve Svěťáku.“