Průtahy v Soči. Soukalovou a spol. celníci naháněli kvůli zbraním
Přistání v cílové destinaci pro ně znamenalo první krok. Ten druhý, možná ještě více vyčerpávající, museli včera čeští biatlonisté skousnout u ruských celníků. Důvod? Zbraně a munice, jež převáželi, aby mohli bojovat na olympiádě v Soči o medaile. „V Rusku jsou na to hodně hákliví, až tam přijedeme, tak tam bude policajtů jako much,“ glosoval to Ondřej Moravec.
Přísné podmínky, řada bezpečnostních kontrol, prohlídky dokumentů. Být biatlonistou a jet na olympiádu do Soči znamená trčet na letišti ještě v době, kdy ostatní sportovci už vybalují kufry s oblečením na pokoji.
„Vzhledem k tomu, co jsme zažili minulý rok, tak si neumím představit, co nastane letos. Minulý rok jsme byli několik hodin na letišti, všechno kontrolovali a to se ještě nic nestalo. Takže asi to bude chtít tentokrát hodně trpělivosti,“ vyprávěla před odletem Gabriela Soukalová a její kolegyně Veronika Vítková se přidala: „Počítáme s tím, že to tam bude na dlouho.“
Hrozba teroristických útoků ruské organizátory, zejména po incidentu ve Volgogradu, straší. A tak dali jasně najevo, že budou kontrolovat vše a ještě důrazněji. Zbraně, munice, osvědčení, ale i akreditace. Když ve čtvrtek čeští biatlonisté odlétali z vojenského letiště v Kbelích, stačilo jim mít pušky nahlášené a řádně označené. Jenže při příletu do Soči…
„V Rusku jsou na to hodně hákliví, až tam přijedeme, tak tam bude policajtů jako much,“ měl jasno Ondřej Moravec. Co se týká zbraní na cestách, přidal i některé úsměvné historky.
„Z Prahy jsem jednou kvůli tomu málem neodletěl. Přijeli jsme tehdy na poslední chvíli, dali pasy, ale já byl úplně na konci a nechtěli mě vzít do letadla. Tak jsem šel za nějakou supervizorkou, která mě zdupala na dvě doby, že jsem přijel hodinu před odletem a ještě se zbraní. Naštěstí v tom letadle byl i nějaký zaměstnanec aerolinek, kterého vyhodili, a já jsem ještě odletěl,“ vyprávěl Moravec,
Na stejné cestě měl problémy i jeho tehdejší kolega Petr Garabík, který zapomněl náboje v batohu. „Tak ho tam policajti honili po celém letišti,“ smál se biatlonový ostrostřelec.
Není to jediné riziko, jež při transportu hrozí. Dalším může být ztráta nebo poškození pušky.
„Kvůli tomu máme speciální kufr vyložený molitanem, takže by se tam nemělo jen tak nic pohnout,“ zůstávala klidná Soukalová. „Je ale pravda, že se občas něco ztratí. Třeba na mistrovství světa juniorů v Kanadě nám nedošly náboje. Tehdy jsme na ně čekali marně.“
Malorážka vždy cestuje rozložená na dvě i více částí, kdy se musí oddělit pažba od hlavně a také se z ní sundat řemeny. Vedle náhradních dílů proto biatlonisté vezou i rezervní pažby, které jsou dělány přesně na míru. „Kdyby náhodou... Už jsem jednu před sezonou zlomil,“ smál se Moravec, který na pažbu spadl poté, co se zahákl lyží o vak s věcmi.
Soukalová pro změnu při posledním SP v Anterselvě řešila problémy s rozbitým závěrem zbraně.
