Žeňo, mluv. Malkina musel před mikrofony dotlačit Ovečkin
Že jsou každý úplně jiný, se ví od startu jejich kariér. Energický showman Alexandr Ovečkin a tichý génius Jevgenij Malkin. Dva ruští velikáni, dva tahouni, kteří mají sborné vymyslet cestu ke zlatu na domácí olympiádě. Zatímco první se v pozici národního idolu vyžívá, druhý ji snáší poněkud náročněji…
Už po prvním tréninku v Soči si dal ještě jednu šichtu, neméně dlouhou. Alexandr Ovečkin dobrou hodinu zas a znova odpovídal na otázky mířící od reportérů celého (hokejového) světa na téma startu Her pod Kavkazem.
Pobavil třeba hláškou o 50 miliardách coby ceně domácího zlata a od počátku si vychutnával pozici tváře, která shlíží na návštěvníky v celé olympijské oblasti.
„Mám rád, když jsem pod tlakem. To znamená, že vás lidé respektují,“ nabídl kanonýr z Washingtonu svou verzi, jak se vypořádat s obřím očekáváním.
A co Jevgenij Malkin?
Zatímco Ovečkin trpělivě sypal odpovědi střídavě v ruštině i angličtině, jeho parťák, původním pracovním zařazením centr Pittsburghu, se snažil mixzónou, určenou pro kontakt sportovců s novináři, se sklopenou hlavou jen proběhnout. Na oslovení se žádostmi o rozhovor nereagoval. A tak nastoupil…. Ovečkin, PR manažer na poloviční úvazek.
Malkinovi se postavil do cesty. „Žeňo!“ zatáhl ho za ruku a jasně mu „doporučil“, ať skrze média něco přece jen vzkáže lidem, kteří dychtí po jeho kouscích na ledě i slovech před turnajem, po prvních dojmech z domácích Her. Obrovi, který má rád svůj klid, se úplně nepozdávala situace, do jaké ho upovídaný kumpán namočil, ale se skupinou ruských novinářů přece jen promluvil. Chviličku. Těm zámořským odvětil „Tomorrow,“ tedy „Zítra…“
To bylo v pondělí. Od té doby nehovořil, vyjma obří tiskovky celého týmu, uspořádané v úterý, kde jednotliví členové naservírovali mediální hordě spíš jen pár obecných frází.
V Pittsburghu mluví Crosby, v Rusku Ovečkin
Malkin holt radši dělá to, co umí nejlíp. Hraje hokej. V Pittsburghu má Sidney Crosbyho, který všechny náležitosti směrem ke kamerám a mikrofonům vyřeší s grácií, v národním týmu zase Ovečkina. Ten se přímo vyžívá v tom, když může být středem pozornosti.
„Žeňa“, v soukromí prý velmi zábavný chlapík, se přitom i během olympijských her objevuje ve spoustě reklam, třeba na šampony nebo mobily. Rusům i jeho obličej nejvíc připomíná, cože za událost teď na své půdě hostí.
Jenže s ním samotným to moc nehne. I když působení reprezentaci jinak staví nadevše…
„Miluju, když hraju za svou zemi. Když jsem poprvé v sedmnácti reprezentoval, byla to pro mě velká událost,“ vykládal nedávno pittsburskému listu Tribune-Review. „První zápas, první góly, to bylo něco úžasného, začal jsem chápat, že nehraju jen za své město, ale za celou zemi. To vás donutí se snažit ještě víc.“
Na nic dalšího se Malkina neptejte. On vám to hlavní rád ukáže na ledě…
