Jako Pat a Mat! Všechno vyleju, směje se Vrabcová-Nývltová
PŘÍMO ZE SOČI | Nejlíp jezdí, když se pořádně naštve. Před závěrečným olympijským závodem v Soči má běžkařka Eva Vrabcová-Nývltová dobrý důvod nebýt úplně v klidu. Sobotní bruslařská třicítka (10.30) se pojede na těžkém mokrém sněhu. Navíc se jí před závodem stalo pár příhod jak z příběhů o Patovi a Matovi.
Na olympiádě jezdíte v životní formě, jak se těšíte na závěrečnou třicítku?
„Doufám, že jsem připravená dobře a těším se moc. Záleží, co udělá to počasí, protože to, co se s tou tratí děje, je opravdu potěšení jak pro servis, tak pro nás. Vůbec to nejede, a pokud by ten sníh zůstal takový, jaký je, tak bude závod strašně těžký a bude trvat strašně dlouho.“
Může se přes noc stav trati změnit?
„Servisáci mě uklidňovali, že to v noci přemrzne a pak se z toho bude vytlačovat voda a udělá to krupičku. A že by to mělo být rychlejší. Neříkají, že to bude nějak supr, ale že to bude lepší než tohle. Tohle je trest asi pro všechny.“
Na začátku olympiády přitom pro maraton hrozilo spíš velké horko…
„Ono to teď má být kombinace obojího. Zítra má být třináct stupňů. Takže už fakt nevím, co by mohlo nastat, aby to bylo ještě lepší. (smích) Pokud lyže aspoň trochu pojedou a sluníčko nebude vyloženě pálit, tak se s tím určitě nějakým způsobem poperu.“
Není to aspoň důvod se zase na něco naštvat, což vám před závodem vždycky pomáhá?
„Já jsem s tím smířená dopředu, takže tohle už mě asi nenaštve. Asi si budu muset najít něco jiného.“ (smích)
Co by to mohlo být?
„Tak to nevím, ale třeba dneska se mi zase daří. Opravdu. Vyleju, na co přijdu. Vodu už tady mám všude možně, v jídelně jsem si vysypala kornflejky. Teď jsem si na sebe ještě chrstla kolu. Ale to je spíš takový vtipný, to mě nenaštve… Je to spíš moje nešikovnost, než cokoli jiného.“
Platí pořád, že by bruslařská třicítka měla být vaším hlavním závodem?
„Tím výsledkem ve skiatlonu (11. místo) je to všechno takové uvolněnější. Takže to zas až tak nehrotím. Původně jsem chtěla držet superkompenzaci (režim, v kterém se tělo nejdřív odpírají sacharidy a před závodem se mu zase dodají ve zvýšené míře – pozn. red.), ale tím, jak trať vypadala, že bude rychlejší, jsme se nakonec dohodli, že to radši nebudeme riskovat.“
S čím byste byla v cíli spokojená, řeknete?
„Neřeknu a neřeknu. (smích). Já to vždycky řeknu a ono je to pak tisíckrát horší…“
