Připomínáme si jubilejních 40 let od XIV. zimní olympiády v Sarajevu. Československá výprava si z ní odvezla šest medailí. Stříbro vybojoval hokejový výběr, kam patřil třeba Vladimír Růžička nebo Jiří Hrdina. Hry v tehdejší Jugoslávii mají ale i smutný odkaz. Ráz sportovišť se změnil k nepoznání. Ruiny skokanských můstků, přilehlého hotelu nebo bobové dráhy jsou mementem krvavé občanské války z 90. let.
V roce 1984 ale byla v Sarajevu úplně jiná atmosféra. Jugoslávie nabídla prostor pro alespoň zdánlivé smíření mezinárodních sportovních delegací. Na rozdíl od her v Moskvě (1980) a Los Angeles (1984) se sarajevská olympiáda obešla bez bojkotu. Sjelo se sem 1272 sportovců ze 49 zemí světa, včetně USA a Sovětského svazu. Sportovní svátek sledovaly u televizních obrazovek dvě miliardy lidí.
Československá výprava čítala 50 sportovců. Medailově to na hrách zacinkalo šestkrát. Stříbro vybojovali hokejisté pod taktovkou trenéra Luďka Bukače. Na olympijském turnaji se představili vedle Růžičky a Hrdiny třeba Jiří Lála, Miloslav Hořava nebo Pavel Richter.
Stejný kov získala i ženská štafeta v běhu na lyžích. Zbylé čtyři bronzové medaile si ze Sarajeva odvezli jednotlivci. Detailně se hrám věnoval i Československý sport. V galerii se můžete podívat na některé z dobových úryvků.
Dobové úryvky z Československého sportu, ZOH Sarajevo 1984
„V bobovém depu na Trebeviči vládne stále čilý ruch. Posádky se zde připravují na závěrečný závod čtyřsedadlových bobů.“ otiskl před 40 lety Československý sport. Rušno je na hoře na jihovýchodním okraji Sarajeva i dnes. Jen kolektivy olympioniků nahradily skupinky zvědavých lidí, kteří si v úžasu prochází betonové torzo někdejší bobové dráhy. Měří přes kilometr a je od začátku do konce pokryté pestrobarevnými graffiti.
Cíl bobové dráhy v Sarajevu • Foto iSport.cz
Sportoviště zničená válkou
Ani ne o deset let později se olympijský areál v Sarajevu proměnil ve válečnou zónu. Krvavý konflikt se navždy propsal i do osudů sportovišť, kde se českoslovenští sportovci radovali z medailových úspěchů.
V suterénu hokejové haly Zetra, kde se představili Růžička a spol., byla během obléhání města mezi lety 1992 a 1996 zřízena provizorní márnice. Objekt po válce prošel rekonstrukcí a nyní se na tamním kluzišti opět prohánějí bruslaři. Sport se vrátil také na olympijský stadion. Nyní tu hraje své zápasy tamní fotbalový klub FK Sarajevo. Představila se tam v roce 2011 v rámci předkola evropských pohárů i pražská Sparta.
Olympijský stadion v Sarajevu - dnes nese název po fotbalistovi Asimu Ferhatovičovi • Foto iSport.cz
Jiná sportoviště ale odkaz občanské války nesou dodnes. Nedávalo smysl jim navracet původní funkci. Třeba areál skokanských můstků, kde v roce 1984 získal bronzovou medaili Pavel Ploc. Ten dnes připomínají jen opuštěné kostry dvou věží. V okolí je nyní obří volné prostranství, kde se místní scházejí na pikniky, grilovačky nebo jiné volnočasové aktivity.
Skokanské můstky v Sarajevu v roce 1984 a nyní • Foto iSport.cz
Symbolem úpadku sarajevských sportovišť je bobová dráha - tedy její koryto - to se stalo vyhledávanou turistickou atrakcí. Jen ruina připomíná i olympijský hotel, nedaleko skokanských můstků. V dobách největší slávy pojmul na pět stovek sportovců a dalších hostů a byl architektonickou dominantou.
