Volba předsedy ČOV: souboj mezi kolegy. Řeší se dětská obezita či ministerstvo sportu
Jasné je, že nepůjde o revoluci. Při středeční volbě předsedy Českého olympijského výboru bude plénum vybírat mezi stávajícím šéfem Jiřím Kejvalem a jeho dosavadní pravou rukou - Liborem Varhaníkem, předsedou atletického svazu. Stojí proti sobě muž s významnou agendou člena Mezinárodního olympijského výboru a ambiciózní vyzyvatel z prostředí olympijského sportu číslo 1, který říká: „Potřebujeme zatáhnout za provaz.“
Rozhodně by to neměla být taková divočina jako minule. Na přelomu let 2020 a 2021 se kvůli epidemiologické situaci volební plénum ČOV uskutečnilo až na pátý pokus a předcházela mu vyhrocená kampaň Kejvalova soupeře Filipa Neussera. Tentokrát na sebe kandidáti neútočí.
Proti sobě jdou dva dlouholetí parťáci z vrcholných pater českého sportu. Oba dva s velkými zkušenostmi se sportovním marketingem. Kejval ho má na starosti v Mezinárodním olympijském výboru jako předseda představenstva společnosti IOC Television and Marketing Services, což je společnost, která spravuje miliardové příjmy MOV.
Varhaník vybudoval společnost Česká atletika, což je marketingová společnost atletického svazu. Kromě toho od roku 2009 šéfuje atletickému svazu, právě o víkendu mu byl potvrzen nový čtyřletý mandát.
„Cítím se připraven jít dál. Díky svému osobnímu vývoji cítím připravenost v něčem, co bych ještě pro český sport mohl vykonat,“ říká Varhaník, současný místopředseda ČOV pro ekonomiku.
Pro Kejvala jméno volebního soupeře nebylo překvapením. „O Liborově ambici dlouhodobě vím, jsme spolu v prakticky každodenním kontaktu. Myslím, že je kvalitní kandidát a pro mě i výzva. Máme podobný pohled na věc. Libor je ekonom, já mám ty věci možná víc založené emočně. Ale záměr je podobný, pomoci českému sportu.“
Jaké výzvy čekají předsedu?
Sport se u nás nachází v citlivé pozici. Chudých pět medailí na loňské olympiádě v Paříži ještě nemusí být důsledkem neradostného stavu, i když to tak může být. Horší je pokračující nevšímavost politických elit, které nadále odmítají poskytnout sportovnímu prostředí adekvátní finanční zázemí na provoz i infrastrukturu a dostatečně nevnímají význam sportu pro zdraví a kondici společnosti.
„Nedaří se nám zatím přesvědčit politickou reprezentaci, že se tímhle tématem má šířeji zabývat,“ upozorňuje Varhaník. „Z logiky věci musíme zvýšit podporu sportu ze státního rozpočtu. Pravidelný dialog sportovního prostředí se státní správou je nezbytný. Bez toho to nepůjde. Rád bych nás všechny ve sportovním prostředí vyburcoval a probudil k nové aktivitě. Můj instinkt mi říká, že je třeba využít momentum současné chvíle k posunutí fenoménu sportu a pohybové aktivity obecně.“
Podle statistik má v současnosti každé čtvrté dítě v Česku nadváhu nebo obezitu.
„V zásadě pro každého, kdo teď kandiduje na jakoukoli funkci ve sportu, by měla být priorita číslo jedna to, co se děje s nejmladší generací. Vztah dětí ke sportu, společnosti ke sportu obecně,“ říká Kejval.
Oba kandidáti se shodnou i na názoru k účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách za situace, kdy Putinovy hordy dál vraždí civilisty na Ukrajině.
„Určitě nejsem pro to, aby se olympijských her účastnili ruští sportovci. Samozřejmě by se ten názor dramaticky změnil, pokud by bylo dosaženo mírové dohody,“ řekl Varhaník.
Kejval z pozice člena MOV ujišťuje, že pozice mezinárodní organizace se nezmění minimálně do konce mandátu dosluhujícího prezidenta Thomase Bacha.
„Dokud dál bude trvat válka, není o čem hovořit. V případě, že válka skončí, budou asi nějaké postupné kroky. Osobně si myslím, že Rusko jako takové na olympiádě určitě nebude,“ uvedl Kejval.
Varhaník: Ministerstvo sportu je jedna z hlavních priorit
Do voleb o pána českých kruhů nejde s konfrontační rétorikou, jistou změnu ale Libor Varhaník nabízí. „Pro mě kandidatura není o funkci, ale o probuzení, o využití momenta. Abychom si neřekli, že to nějak jede, ale udělali něco, aby to jelo mnohem líp,“ říká předseda atletického svazu a současný místopředseda ČOV.
Proč vidíte příležitost pro změnu právě teď?
„Mluvím o tom momentu, které je teď před námi. Chtěl bych, abychom se dostali do celospolečenského povědomí. Což nejde bez toho, aby hlas sportovního prostředí byl silný, konkrétní a spojující. Nechci, aby si ČOV přisvojoval roli, kterou naplnit nemůže. Musíme pracovat v synergii s politickou reprezentací, ať už je to ministr školství, mládeže a tělovýchovy, ať jsou to siloví ministři. Vidím možnost pro nové vykolíkování jednotlivých sfér střešních organizací. Nerad bych, aby všichni dělali totéž.“
Mezi hlavní problémy českého sportu patří nedostatek financí, podaří se to změnit?
„Bez toho se nemůžeme hnout dál. Zvýšit prostředky ze státního rozpočtu považuju za naprosto nezbytné. Sport a pohybová aktivita obecně jsou dramaticky podfinancované. Když se díváme na rozpočtovou kapitolu, která jde ve prospěch Národní sportovní agentury, to určitě není nic, s čím se můžeme smířit. Musíme o to bojovat. My bychom měli primárně pracovat pro svoje členy, pracovat, zvedat témata. A s tím vytvářet podmínky ve prospěch kapitoly tak, abychom tady neměli málem nejnižší čísla v organizovaném sportu v Evropě.“
Sokol i ČUS si v posledních době prošly kritickými okamžiky a mění i vedení. Jak s nimi chcete spolupracovat?
„Nejsme ve stavu, že bychom měli proti sobě bojovat. Měli bychom si říct, jaká jsou společná témata, jaký je prostor, abychom nedělali to samé. Musíme se sjednotit na prioritách ČOV a pak spolupracovat primárně s velkými sportovními svazy. Jenom tehdy budeme vyjednavačem vůči aparátu státní správy, který má nějakou váhu. Já bych rád sehrál koordinační roli sjednotitele, abychom si sedli a řekli, kudy vede cesta. Právě kvůli tomu, co jste řekl o Sokolu a ČUS, právě teď vidím okamžik, kdy by se to mohlo podařit. Priorita je jednotný postoj sportovních organizací v komunikaci se státem. Bez toho nemůžeme uspět. A ministerstvo sportu jako jedna z hlavních priorit sportovního prostředí.“
Proč je ministerstvo pro sportovní prostředí tak důležité?
„Já bych nechtěl, aby to veřejnost vnímala, že tady chceme vytvářet nový úřad. Ten úřad ve formě Národní sportovní agentury existuje. Jenom bychom ho rádi zefektivnili, zkvalitnili tu práci. Jestli chcete posilovat fenomén sportu a pohybové aktivity, potřebujete figuru ve vládě. Pokud předseda NSA nemá přímý přístup na vládu, celá oblast nemá přímé zastoupení. To je škoda a myslím si, že to nutně potřebujeme.“
Je součástí vaší argumentace ve volebním boji vytížení Jiřího Kejvala v MOV?
„Já bych to nenazval bojem. Nechci, aby moje kandidatura byla vůči němu vnímána jakkoli konfrontačně. My jsme spolu spolupracovali, máme k sobě oboustranný respekt. Já ho bezesporu mám. On se léta snažil proniknout do struktur MOV, je jeho členem. Myslím si, že i přesto, že volba na pozici předsedy asi pro něj mohla dopadnout jinak, má tam velkou budoucnost. Jsem určitě připravený mu v tom významně pomáhat.“
Budete spolupracovat, ať volby dopadnou jakkoli?
„Bezesporu. Kandiduju jak na předsedu, tak místopředsedu, což je deklarace připravenosti k potenciální spolupráci. Mně zajímá primárně naplnění programu. To není nic konfrontačního. Je to záležitost, kterou cítím jako předseda druhého největšího svazu v republice. Potřebujeme zatáhnout za provaz, využít momentum, o kterém jsem mluvil.“
Profily kandidátů
Jiří Kejval
Narozen: 30. listopadu 1967 (57 let)
Funkcionářská kariéra: předseda Českého veslařského svazu (1997-2004), člen výkonného výboru ČOV (od 2006), místopředseda ČOV pro ekonomiku a marketing (2009-2012), předseda ČOV (od 2012), člen Mezinárodního olympijského výboru (od 2018), předseda představenstva společnosti IOC Television and Marketing Services
Libor Varhaník
Narozen: 25. ledna 1966 (59 let)
Funkcionářská kariéra: místopředseda Českého atletického svazu (2005-09), předseda Českého atletického svazu (od 2009), místopředseda ČOV (od 2012), viceprezident Evropské atletiky (2019-23)
