Nejúžasnější výkon: Další pořadí

Florence Griffithová-Joynerová
Florence Griffithová-JoynerováZdroj: internet
Sport
Olympijské hry

Pro čtenáře deníku Sport je nejúžasnějším výkonem v historii OH veleskok Boba Beamona. Kdo se v anketě umístil na dalších místech?

O skoku do dalšího století, kterým před 40 lety překonal Bob Beamon, se dočtete zde...

2. místo
EMIL ZÁTOPEK
Narozen: 19. 9. 1922
Zemřel: 21. 11. 2000
Zarputilý Čech předvedl v Helsinkách něco, co nikdo před ním. A ani nikdo po něm. Zátopek, který si v tréninku nakládal neskutečné dávky, vyhrál všechny tři vytrvalecké tratě. A to před olympiádou onemocněl při své první masáži v životě angínou. Nemoc nedoléčil a před vrcholem sezony se necítil v ideální formě. Přesto to ve Finsku všem soupeřům natřel. A jak! V běhu na deset kilometrů, Zátopkově nejsilnější disciplíně, zvítězil suverénně. Na poloviční trati protivníky smetl skvělým finišem. A ještě jej čekal maraton. Nejdelší atletický běh, který si rodák z Kopřivnice do té doby nevyzkoušel. Výsledek? „Česká lokomotiva“ prosvištěla cílem jako první v novém olympijském rekordu.

3. místo
MICHEAL JOHNSON (USA, ATLETIKA)
Narozen: 13. 9. 1967
Pamatujete si na toho vysokého sympaťáka, který v legračním záklonu dobíhal do cíle takřka vždy jako první? Není divu, na Michaela Johnsona nelze jen tak zapomenout.
Záklon, nízké těžiště a kmitající krátké kroky, to byla jeho poznávací znamení. A hlavně celá řada velkých triumfů a rekordů. V Atlantě suverénně zvítězil na 200 i 400 metrů, což žádný jiný muž v historii olympiády nedokázal. Na dvoustovce navíc přidal ke zlaté medaili skvostný světový rekord v hodnotě 19,32 vteřin. Texasan z Dallasu, jenž má levou nohu kratší než pravou, navíc jako jediný dokázal obhájit olympijské prvenství v běhu na 400 metrů. Povedlo se mu to v Sydney roku 2000, tam opět získal zlato i ve štafetě.

4. místo
CARL LEWIS (USA, ATLETIKA)
Narozen: 1. 7. 1961
Lewisův vrchol přišel v domovském Los Angeles. Vytáhlý Američan triumfoval v dálce, běhu na 100 a 200 metrů (vytvořil olympijský rekord) i ve štafetě na 4x100 metrů (ve světovém rekordu). Stejný kousek se povedl už jen legendárnímu Jessemu Owensovi v roce 1936.
Skvostný rok završil Lewis ještě jedním neobvyklým počinem. Při draftu do basketbalové NBA si jej v desátém kole vybrali slavní Chicago Bulls, kteří tehdy sáhli také po Michaelu Jordanovi. Lewis se však v nejslavnější lize světa nikdy neobjevil. Patřil na atletickou dráhu. Mezinárodní olympijský výbor vyhlásil atletického rekordmana v zisku olympijských medailí za Nejlepšího sportovce 20. století.

5.-6. místo
ALBERTO JUANTORENA (KUBA, ATLETIKA)
Narozen: 3. 12. 1950
Tenhle čahoun ze Santiaga de Cuba měl být zrozen pro basketbal. Jenže se rozhodl pro atletiku a udělal dobře. Rok poté, co se jí začal věnovat, skončil na OH v Mnichově v semifi nále na 400 metrů. O čtyři roky později už patřily Hry jemu. Habán s přezdívkou El Caballo (kůň) či „Bílý blesk“ nejprve nečekaně dominoval na osmistovce, s níž měl minimální zkušenosti. Soupeři s ním příliš nepočítali. Měli za to, že taktický závod Juantorena nezvládne. Jenže vysoký Kubánec se hned po startu natlačil do čela a do cíle doběhl jako první v úžasném čase 1:43,50 min. Nový světový rekord byl na světě. Tři dny nato si smlsnul nad vyzývateli i na čtyřstovce. Juantorena si zajistil triumf úžasným zrychlením v posledních dvaceti metrech. Jeho výkon? 44,26 vteřin.

5.-6. místo
VALERIJ BORZOV (UKRAJINA, ATLETIKA)
Narozen: 20. 10. 1949
Ukrajinec v barvách tehdejšího Sovětského svazu se stal v Mnichově 1972 králem sprintu. Dost možná by na stometrové trati nevyhrál, kdyby si kouč favoritů z USA Eddieho Harta a Reymauda Robinsona nespletl začátek závodu. Američané byli diskvalifi kováni a Borzovovi se otevřela cesta na trůn. Rodák ze Sambiru profi čel cílem ve skvělém čase 10,07 vteřin. Soupeři v čele s nešťastníky Hartem a Robinsonem mu slibovali pomstu na dvojnásobné trati. Jenže i tam dal trojnásobný evropský šampion Borzov všem na frak, když triumfoval v čase rovných dvacet vteřin. A to mu bylo pouhých třiadvacet let. Veleúspěšné hry si ještě vyšperkoval stříbrnou medailí ve štafetě na 4x100 metrů.

7.-9. místo
ABEBE BIKILA (ETIOPIE, ATLETIKA)
Narozen: 7. 8. 1932
Zemřel 25.10. 1973
Úžasnější příběh snad olympijská historie nezná. Drobný etiopský vytrvalec vyhrál v roce 1960 maraton, který běžel podruhé v životě. A navíc naboso! Proč neběžel v teniskách? Do Říma se dostal rodák z vesničky Jato na poslední chvíli, když nahradil zraněného krajana Wami Biratu. Ten si při fotbálku zlomil kotník. Firma Adidas, sponzor olympijských her, nabídla neznámému náhradníkovi několik párů treter. Někdejší pasák koz se ale v žádném z nich necítil pohodlně. Dvě hodiny před startem se proto rozhodl, že poběží naboso. Tak se ostatně na závod připravoval. Výsledek? Bikila zvítězil v tehdejším rekordu 2:15:16,2 hod. Slávy si ale dlouho neužil. Zemřel už ve 41 letech na krvácení do mozku, následek čtyři roky staré automobilové havárie.

7.-9. místo
FLORENCE GRIFFITHOVÁ-JOYNEROVÁ (USA, ATLETIKA)

Narozena: 21. 12. 1959
Zemřela 21. 9. 1998
Americká kráska s patnácticentimetrovými nehty byla hlavní postavou olympiády v Soulu 1988. Ovládla oba nejkratší sprinty, zlato brala i ze štafety na 4x100 metrů. Na 4x400 metrů pomohla družstvu ke stříbrné medaili. Její triumfy braly dech. Na trati 200 metrů vytvořila rodačka z Los Angeles světový rekord 21,34 vteřin, který je dodnes platný. Na poloviční vzdálenosti prolétla cílem v čase 10,54, druhým nejlepším všech dob. Ještě rychleji běžela dlouhonohá gazela v tomtéž roce v americké kvalifi kaci, od té doby platí na stovce rekord 10,49 vteřin. Populární Flo-Jo však už během své kariéry čelila podezření z užívaní dopingu. Podstoupila řadu testů, žádný ale provinění neprokázal. Před deseti lety ale náhle ve spánku zemřela na selhání srdce. Bylo jí teprve 39 let...

7.-9. místo
STEVE REDGRAVE (VELKÁ BRITÁNIE, VESLOVÁNÍ)

Narozen: 23. 3. 1962
Cukrovkář a pětinásobný olympijský šampion? Ano, je to možné. Britský veslař Steve Redgrave je opravdovým sportovním hrdinou. Dvoumetrový a stokilový nezmar, který ukončil kariéru v osmatřiceti letech, sbíral triumfy od Her v Los Angeles 1984 až po Sydney 2000. Tam svou báječnou kariéru završil. Jak jinak než ziskem zlaté medaile v disciplíně párová čtyřka bez kormidelníka. Už po Atlantě 1996 přitom hodlal skončit. Cítil se vyčerpaný a bez motivace.
„Kdo mě uvidí v lodi, ať mě zastřelí,“ vyzýval okolí. Naštěstí nikdo jeho pobídku nevyslyšel. Redgrave se totiž po poradě s rodinou rozhodl pokračovat. A v Sydney opět vystoupal na nejvyšší stupínek. Na páté olympiádě v řadě!

10. místo
NADIA COMANECIOVÁ (RUMUNSKO, GYMNASTIKA)

Narozena: 12. 11. 1961
Mlaďounká, křehoučká a tichá Rumunka uhranula před dvaatřiceti lety sportovní svět. V kanadském Montrealu dostala za svá cvičení hned sedm „desítek“, do té doby v dějinách olympiády nedosažitelnou známku. Časomíra s něčím takovým nepočítala, na světelné tabuli se proto rozsvítil nápis 1,00. Nebylo místo na čtyři číslice… Comaneciová slavila triumf ve víceboji, na kladině a na bradlech. Téhož roku byla vyhlášena nejlepší sportovkyní na světě. Čtrnáctiletá Nadia, dívenka s culíkem a ofi nou, se stala legendou. V Rumunsku obdržela ocenění „hrdinka socialistické práce“ jako nejmladší občan v historii země. V listopadu 1989 dramaticky emigrovala do USA, kde začala žít nový život. Živila se různě. Propagovala mimo jiné spodní prádlo žokejů, předváděla svatební šaty.