Letní olympijské hry začaly psát svoj historii již v roce 1896, kdy se tehdejší sportovní svět sešel v řecké metropoli - Aténách.
Potřetí ve více než stoleté historii se letní olympijské hry uskuteční na asijském kontinentu. Po OH 1964 v Tokiu a 1988 v Soulu bude letos gigantický podnik, kterého se zúčastní přes 10.000 sportovců z více než 200 zemí, premiérově hostit čínská metropole Peking.
Z dosavadních 25 olympiád se jich patnáct konalo v Evropě, šest v Severní a Střední Americe a po dvou v Austrálii a Asii. Peking přebírá pořadatelskou štafetu od Atén, kam se v roce 2004 hry vrátily po 108 letech od své novodobé premiéry.
O znovuobnovení antické tradice se nejvíc zasloužil francouzský baron Pierre de Coubertin, na jehož popud vznikl v roce 1894 Mezinárodní olympijský výbor.
Prvních novodobých olympijských her se o dva roky později v Aténách zúčastnilo 245 sportovců (výhradně mužů) ze 14 zemí. Pravidelný čtyřletý cyklus narušily od té doby pouze obě světové války, kvůli nimž se nekonaly OH v letech 1916, 1940 a 1944.
V Paříži 1900 a St. Louis 1904 trpěla úroveň soutěží tím, že hry byly součástí Světové výstavy. Přínosem byly premiérová ženská účast v roce 1900 a zavedení kompletní sady medailí o čtyři roky později.
Během úvodního ceremoniálu v Londýně 1908 byl poprvé k vidění nástup po výpravách, v Antverpách 1920 se premiérově skládal olympijský slib a nad stadionem zavlála olympijská vlajka.
Olympijský oheň prvně vzplál na OH v Amsterdamu 1928. Na hrách v Los Angeles v roce 1932, jež negativně ovlivnila hospodářská krize, byly zase zavedeny stupně vítězů.
Atmosféru OH 1936 v Berlíně poznamenal nástup nacismu, v Londýně 1948 se Evropa ještě vzpamatovávala z válečných hrůz. Skutečnou oslavou se tak znovu stala až olympiáda v Helsinkách v roce 1952.
O čtyři roky později se olympijské hry díky Melbourne poprvé konaly na australském kontinentu, ačkoli jezdecké soutěže hostil kvůli karanténní lhůtě Stockholm.
V roce 1964 se své premiéry dočkala i Asie, jmenovitě Tokio. Následně si OH prošly například první dopingovou diskvalifikací (Mexiko 1968) či teroristickým útokem (Mnichov 1972).
V Montrealu 1976 chyběla kvůli bojkotu dvacítka afrických států, her v Moskvě 1980 se nezúčastnila většina západních mocností a v Los Angeles 1984 zase "stávkovaly" země východního evropského bloku.
Kompletní výkvět světového sportu se opět sešel až v roce 1992 v Barceloně, velkým komerčním úspěchem skončily i následující hry v Atlantě, kde počet sportovců poprvé v historii překročil desetitisícovou hranici.
Pořadatelé vydělali i na posledních OH v Aténách, přestože náklady přesáhly hranici deseti miliard eur, což je nejvíce v historii.
První starověké olympijské hry se uskutečnily kolem roku 776 před Kristem. Nejlepší antičtí sportovci se v řecké Olympii scházeli každé čtyři roky až do roku 393 našeho letopočtu, kdy římský císař Theodosius "pohanské" hry zakázal.
Historický přehled letních olympijských her se statistikou a zajímavostmi (místo a datum konání; počet zemí a sportovců; medailově nejúspěšnější země; česká a čs. účast a medaile; fakta o zahajovacím ceremoniálu a maskotech):
I. Atény (Řecko), 6. - 15. dubna 1896
14 zemí, 241 sportovců
1. USA (11-7-2), 2. Řecko (10-17-19), 3. Německo (6-5-2)
bez čs. účasti
oficiální zahájení: řecký král Jiří I.
II. Paříž (Francie), 14. května - 28. října 1900
24 zemí, 997 sportovců
1. Francie (25-41-34), 2. USA (19-14-14), 3. V. Británie (15-6-9)
5 čs. reprezentantů (v rámci Rakouska-Uherska), 0-1-2
oficiální zahájení: nekonalo se
III. St. Louis (USA), 1. července - 23. listopadu 1904
12 zemí, 645 sportovců
1. USA (77-81-78), 2. Německo (4-4-5), 3. Kuba (4-2-3)
bez čs. účasti
oficiální zahájení: americký podnikatel David Francis
IV. Londýn (Velká Británie), 27. dubna - 31. října 1908
22 zemí, 2008 sportovců
1. V. Británie (56-51-38), 2. USA (23-12-12), 3. Švédsko (8-6-11)
22 čs. reprezentantů (v rámci Rakouska-Uherska), 0-0-2
oficiální zahájení: anglický král Eduard VII.
V. Stockholm (Švédsko), 5. května - 22. července 1912
28 zemí, 2407 sportovců
1. USA (25-19-19), 2. Švédsko (24-24-17), 3. V. Británie (10-15-16)
50 čs. reprezentantů (v rámci Rakouska-Uherska), bez medaile
oficiální zahájení: švédský král Gustav V.
VI. Berlín (Německo) 1916 - nekonaly se kvůli 1. světové válce
VII. Antverpy (Belgie), 20. dubna - 12. září 1920
29 zemí, 2626 sportovců
1. USA (41-27-27), 2. Švédsko (19-20-25), 3. V. Británie (16-15-13)
123 čs. reprezentantů, 0-0-2
oficiální zahájení: belgický král Albert I.
olympijský slib: vodní pólař a šermíř Victor Boin
VIII. Paříž (Francie), 4. května - 27. července 1924
44 zemí, 3089 sportovců
1. USA (45-27-27), 2. Finsko (14-13-10), 3. Francie (13-15-10)
128 čs. reprezentantů, 1-4-5
oficiální zahájení: francouzský prezident Gaston Doumergue
olympijský slib: atlet Georges André
IX. Amsterdam (Nizozemsko), 17. května - 12. srpna 1928
46 zemí, 2883 sportovců
1. USA (22-18-16), 2. Německo (10-7-14), 3. Finsko (8-8-9)
69 čs. reprezentantů, 2-5-2
oficiální zahájení: nizozemský princ Hendrik
olympijský slib: fotbalista Henri Denis
X. Los Angeles (USA), 30. července - 14. srpna 1932
37 zemí, 1332 sportovců
1. USA (41-32-30), 2. Itálie (12-12-12), 3. Francie (10-5-4)
7 čs. reprezentantů, 1-2-1
oficiální zahájení: americký viceprezident Charles Curtis
olympijský slib: šermíř George Calnan
XI. Berlín (Německo), 1. - 16. srpna 1936
49 zemí, 3963 sportovců
1. Německo (33-26-30), 2. USA (24-20-12), 3. Maďarsko (10-1-5)
179 čs. reprezentantů, 3-5-0
oficiální zahájení: říšský kancléř Adolf Hitler
olympijský slib: vzpěrač Rudolf Ismayr
poslední člen štafety: atlet Fritz Schilgen
XII. Tokio (Japonsko) nebo Helsinky (Finsko), 1940 - nekonaly se kvůli druhé světové válce
XIII. Londýn (Velká Británie), 1944 - nekonaly se kvůli druhé světové válce
XIV. Londýn (Velká Británie), 29. července - 14. srpna 1948
59 zemí, 4104 sportovců
1. USA (38-27-19), 2. Švédsko (16-11-17), 3. Francie (10-6-13)
77 čs. reprezentantů, 6-2-3
oficiální zahájení: anglický král Jiří VI.
olympijský slib: atlet Donald Finlay
poslední člen štafety: atlet John Mark
XV. Helsinky (Finsko), 19. července - 3. srpna 1952
69 zemí, 4955 sportovců
1. USA (40-19-17), 2. SSSR (22-30-19), 3. Maďarsko (16-10-16)
106 čs. reprezentantů, 7-3-3
oficiální zahájení: finský prezident Juho Paasikivi
olympijský slib: gymnasta Heikki Savolainen
poslední členové štafety: atleti Paavo Nurmi a Hannes Kolehmainen
XVI. Melbourne (Austrálie), 22. listopadu - 8. prosince 1956
72 zemí, 3314 sportovců
1. SSSR (37-29-32), 2. USA (32-25-17), 3. Austrálie (13-8-14)
64 čs. reprezentantů, 1-4-1
oficiální zahájení: vévoda z Edinburghu
olympijský slib: atlet John Landy
poslední člen štafety: atlet Ron Clarke
XVII. Řím (Itálie), 25. srpna - 11. září 1960
83 zemí, 5338 sportovců
1. SSSR (43-29-31), 2. USA (34-21-16), 3. Itálie (13-10-13)
120 čs. reprezentantů, 3-2-3
oficiální zahájení: italský prezident Giovanni Gronchi
olympijský slib: atlet Adolfo Consolini
poslední člen štafety: atlet Giancarlo Peris
XVIII. Tokio (Japonsko), 10. - 24. října 1964
93 zemí, 5151 sportovců
1. USA (36-26-28), 2. SSSR (30-31-35), 3. Japonsko (16-5-8)
107 čs. reprezentantů, 5-6-3
oficiální zahájení: japonský císař Hirohito
olympijský slib: gymnasta Takaši Ono
poslední člen štafety: student z Hirošimy Jošinori Sakaj
XIX. Mexico City (Mexiko), 12. - 27. října 1968
112 zemí, 5516 sportovců
1. USA (45-28-34), 2. SSSR (29-32-30), 3. Japonsko (11-7-7)
122 čs. reprezentantů, 7-2-4
oficiální zahájení: mexický prezident Gustavo Diaz Orda
olympijský slib: atlet Pablo Lugo Garrido
poslední člen štafety: atletka Norma Enriqueta de Sotelová
XX. Mnichov (Německo), 26. srpna - 10. září 1972
121 zemí, 7134 sportovců
1. SSSR (50-27-22), 2. USA (33-31-30), 3. NDR (20-23-23)
186 čs. reprezentantů, 2-4-2
oficiální zahájení: spolkový prezident Gustav Heinemann
olympijský slib: atletka Heidi Schüllerová
poslední člen štafety: atlet Günter Zahn
maskot: jezevčík Waldi
XXI. Montreal (Kanada), 17. července - 1. srpna 1976
92 zemí, 6084 sportovců
1. SSSR (49-41-35), 2. NDR (40-25-25), 3. USA (34-35-25)
167 čs. reprezentantů, 2-2-4
oficiální zahájení: britská královna Alžběta II.
olympijský slib: vzpěrač Pierre Saint-Jean
poslední členové štafety: juniorští atleti Stéphane Préfontaine a Sandra Hendersonová
maskot: bobr Amik
XXII. Moskva (SSSR), 19. července - 3. srpna 1980
80 zemí, 5179 sportovců
1. SSSR (80-69-46), 2. NDR (47-37-42), 3. Bulharsko (8-16-17)
211 čs. reprezentantů, 2-3-9
oficiální zahájení: generální tajemník Leonid Brežněv
olympijský slib: gymnasta Nikolaj Andrianov
poslední člen štafety: basketbalista Sergej Bělov
maskot: medvěd Míša
XXIII. Los Angeles (USA), 28. července - 12. srpna 1984
140 zemí, 6829 sportovců
1. USA (83-61-30), 2. Rumunsko (20-16-17), 3. NSR (17-19-23)
bez čs. účasti
oficiální zahájení: americký prezident Ronald Reagan
olympijský slib: atlet Edwin Moses
poslední člen štafety: desetibojař Rafer Johnson
maskot: orel Sam
XXIV. Soul (Jižní Korea), 17. září - 2. října 1988
159 zemí, 8391 sportovců
1. SSSR (55-31-46), 2. NDR (37-35-30), 3. USA (36-31-27)
171 čs. reprezentantů, 3-3-2
oficiální zahájení: jihokorejský prezident Ro Tche-u
olympijský slib: basketbalista Hur Če a házenkářka Son Mi-na
poslední členové štafety: atleti Čong Son-man, Kim Won-tchak a Son Mi-jong
maskot: tygr Hodori
XXV. Barcelona (Španělsko), 24. července - 9. srpna 1992
169 zemí, 9356 sportovců
1. SNS (45-38-29), 2. USA (37-34-37), 3. Německo (33-21-28)
209 čs. reprezentantů, 4-2-1
oficiální zahájení: španělský král Juan Carlos I.
olympijský slib: jachtař Luis Doreste Blanco
poslední člen štafety: paralympik Antonio Rebollo
maskot: pes Cobi
XXVI. Atlanta (USA), 19. července - 4. srpna 1996
197 zemí, 10.318 sportovců
1. USA (44-32-25), 2. Rusko (26-21-16), 3. Německo (20-18-27)
117 českých reprezentantů, 4-3-4
oficiální zahájení: americký prezident Bill Clinton
olympijský slib: basketbalistka Teresa Edwardsová
poslední člen štafety: boxer Muhammad Ali
maskot: figurka Izzy
XXVII. Sydney (Austrálie), 13. září - 1. října 2000
199 zemí, 10.651 sportovců
1. USA (40-24-33), 2. Rusko (32-28-28), 3. Čína (28-16-15)
126 českých reprezentantů, 2-3-3
oficiální zahájení: australský guvernér Sir William Deane
olympijský slib: pozemní hokejistka Rechelle Hawkesová
poslední člen štafety: atletka Cathy Freemanová
maskot: ledňáček Olly, ptakopysk Syd a ježura Millie
XXVIII. Atény (Řecko), 13. - 29. srpna 2004
202 zemí, 10.625 sportovců
1. USA (35-39-29), 2. Čína (32-17-14), 3. Rusko (27-27-38)
142 českých reprezentantů, 1-3-4
oficiální zahájení: řecký prezident Konstantinos Stefanopulos
olympijský slib: plavkyně Zoe Dimoschaliová
poslední člen štafety: jachtař Nikolaos Kaklamanakis
maskot: postavičky dětí Phévos a Athéna.
Letní OH budou potřetí na asijském kontinentu, premiérově v Číně.
