O jednoho koně zkušený žokej Josef Bartoš těsně před první kvalifikací na Velkou pardubickou se Slavia pojišťovnou přišel, z dalšího spadnul. „Mám strašný den,“ mrzelo dostihového šampiona. V kvalifikaci si náladu lehce spravil. S devítiletým Theophilem (DK iSport-Váňa) si v pohodě a bez problémů doběhl pro páté místo. Vyhrál další svěřenec Josefa Váni dvanáctiletý No Time To Lose s Ondřejem Velkem (Paragan Horseboxes).
Jak, Josefe, hodnotíte první kvalifikaci s Theophilem?
„Dostih dobrý. Víme, že Teo s touto půdou trošku bojuje, ale musí si na to zvyknout, protože o Velké taky nebude tvrdo. Zrychlení v závěru, posledních 600 metrů, nebylo takové právě na úkor měkčí půdy. Jinak zaběhl dostih s minimem problémů. Občas nás někdo zkřižoval, ale s tím se vypořádal. Dobrá příprava, jedeme dál.“
Skokansky bylo vše bez problémů?
„Bez problémů, total, perfektní. Byl v klidu, v tomhle už je úplně jinde. S psychikou před dostihem je úplně jinde, absolutně pohoda.“
No Time To Lose, kterého znáte z tréninků u Váňových, vás překvapil?
„V tréninku se ukazoval dobře, ale u něho nikdy nevíte se zdravím. Laboruje dlouho, ale pokud je taková půda, je o třídu jinde. To je o něm známé, sedí mu to.“
Vy jste se před kvalifikací cítil jak?
„Já mám strašný den, přišli jsme o koně nového, dobrého (osmiletý Max’s Spirit se fatálně zranil v Ceně Jockey Clubu ČR). Pak jsem spadl na dropu (z bělouše Le Moulleau)... Přepnul jsem pak tlačítko na druhý stupeň a jel jsem dál. Ale pocit dobrý nemám.“
Na dostizích byla poprvé i část diváků, je to znát?
„Super, už v Meranu před týdnem poprvé pustli lidi a je to paráda. Já si říkal, že se mi konečně začne dařit. Nedařilo se mi, protože tady nebyli diváci... A ono to asi bylo kvůli něčemu jinému, takže se musím zlepšit já. Je příjemné závodit zase před lidmi. K dostihům patří a jsem rád, že se to pomalu vrací do starých kolejí.“
