Smolář Stromský druhé místo oslaví
Temný příběh končí. Žokej Marek Stromský se vymanil z prokletí smutného kruhu lidské i koňské smrti a včerejší druhé místo na Velké pardubické se svým souputníkem Amantem Grise slaví jako znovuzrození. Přesto, že o triumf do poslední chvíle bojoval u zeleného stolu. A neuspěl.
Prokletí Marek Stromský zlomil, ale filmového happyendu se nedočkal. V sedle Amanta Gris prohrál s Tiumenem o nos, ale byl platně v cíli, navíc kůň téměř sedmikilometrový dostih přežil.
„Jsem šťastný. Konečně jsem dokončil Velkou pardubickou a k vítězství nebylo daleko,“ řekl Stromský. Pět centimetrů, tolik chybělo.
„Je to pro mě i satisfakce za pana Hájka, který před dvěma lety odešel s pocitem, že Amant Gris Velkou pardubickou vyhrál, o diskvalifi kaci už nevěděl.“
V roce 2008 byl Stromský s Amantem Grise první v cíli Velké pardubické, ale po pár minutách o vítězství přišel kvůli minutí točného bodu na trati. Jen o pár hodin později těžce nemocný majitel albertovského hřebčína Josef Hájek zemřel. Pro Stromského byla dvojnásobná tragédie pokračováním noční můry.
Cieszymir a Shirley, to jsou jména koní, kteří pod ním v posledních letech Velkou pardubickou nepřežili. Cieszymir zahynul na Taxisu a Shirley na Velkém vodním příkopu. Stromský získal pověst Černého Petra dostihu. Mnozí ho odepisovali, ale on stále bojoval a věřil, že tragické dny změní.
Až včera se to podařilo, i když mu vítězství znovu uniklo. Dvě stě metrů před cílem došlo k dramatické situaci, diváky tlačený Tiumen se dostal před Amanta Gris, kterého poslal k bariéře, a Stromský hned v cíli podal protest.
„Mám poškrábanou botu, od toho, jak mě pan Váňa natlačil na bariéru, proto jsem zkusil podat protest. Vím, že s tím asi nic neudělají, ale musel jsem to zkusit. Mluvil jsem o tom i s trenérem, který to viděl zepředu a potvrdil mi tísnění,“ líčil Stromský.
Dostihová komise stejně jako před dvěma roky rozhodovala o jeho osudu. Zatímco tehdy byl verdikt jasný a rychlý, tentokrát se rozhodčí radili přes dvacet minut.
„Zůstalo to stejné, pořadí se nemění, ale musel jsem to zkusit, je to velký dostih,“ líčil Stromský poté, co se vrátil z věže rozhodčích.
Stejně se tetelil radostí, podařilo se mu zlomit prokletí, které na něm leželo jako těžká černá deka. Už se neschovával v šatně, ale s úsměvem na rtu sděloval své dojmy.
„Amant Gris podal výborný výkon, v oblouku už jsem si myslel, že na Tiumena mít nebudu, ale koník se znovu dostal na nohy a bojoval,“ sděloval před tím, než se šel radovat na stupně vítězů.
Tam musel gratulovat vítěznému Váňovi, přesto si Stromský včera získal srdce příznivců, někteří na něj cestou ze slavnostního předání volali: „Ať to vyjde za rok!“
