Člen olympijského bronzového čtyřkajaku Josef Dostál si při vyhlášení ankety Kanoista roku zazpíval se svou maminkou, jazzovou zpěvačkou Evou Emingerovou. Spolu si zanotovali slavný hit Louise Armstronga What a Wonderful World.
Obr z lodi, která získala cenu nejlepší kanoistické posádky roku (anketu vyhrál vodní slalomář Vavřinec Hradilek), je na muziku odmalička zvyklý. Spolu s maminkou, bývalou volejbalovou reprezentantkou Evou Emingerovou, se totiž hudbě věnuje celá jeho rodina.
„Když jsme byli malí, já jsem ještě hrál doma na kytaru. Děda hrál na piano, máma na saxofon, já jsem hrál na kytaru, druhá ségra taky, třetí taky. Takhle jsme dvě hodiny hráli, zpívali,“ líčí Dostál.
Ve čtvrtek večer si ale nečekaně zazpíval i při společenské akci, vyhlašování nejlepších kanoistů.

„Pohodlně jsem se moc necítil, máma už to zkoušela vybavit víckrát, abych někde zazpíval. Bohužel už mě párkrát přemluvila, a nikdy jsem se v tom necítil ve své kůži. Dneska to bylo spontánní, snad to nebylo tak falešný,“ doufal Dostál.
V loňském roce měl Josef Dostál ke zpěvu důvod. Juniorský mistr světa se stal důležitým článkem čtyřkajku na 1000 metrů, který na olympiádě v Londýně získal bronzové medaile.
„Když je nálada po medaili, samozřejmě, že jsme zpívali hlavně s trenérem. Popili jsem v Českém domě a zpívali i nějaké sprosté písničky s panem ministrem. Říkal, že jsme aspoň normální lidi, že si na nic nehrajeme,“ zavzpomínal Dostál na setkáním s bývalým šéfem resortu obrany Alexandrem Vondrou.
„No, pobrukuju si. Teď už moc ne, protože jsem zjistil, že to klukům leze na nervy,“ říká Dostál a se smíchem dodává: „Dřív jsem si zpíval dost často, třeba před rozjížďkami, před semifinále. Byl jsem si jistý, že to soupeře rozhazuje a taky je to rozhazovalo. A sprcha by taky mohla povídat…“