PŘÍMO Z VÍDNĚ | Nešlo to. Bolest byla silnější. Dojel na devátém místě a přiznal, že takhle dál nemůže. „Dám si pauzu,“ říká Vavřinec Hradilek. Problémy s vyhřezlou ploténkou krčního obratle mu nedávají na výběr. A nejen že už předem vzdává účast ve světových pohárech, nejistá je i jeho účast na zářijovém mistrovství světa. Tam, kde by měl obhajovat titul světového šampiona.
Vzhledem k tomu, s čím jste se musel vypořádat, převažuje z devátého místa radost nebo zklamání?
„Myslím, že jsem s Evropou dost spokojený. Když to ale vidím, tak mě možná mrzí, že jsem tam trochu nevydržel s nervama. Na vítězství by to sice neklaplo, ale do trojky tam být s klukama, by bylo parádní. Jsem přesto spokojený, navíc to vypadá, že jsem se ani moc nezničil. Můj stav není horší, než když jsem sem přijel.“
Jak vás to přesto to zranění omezuje?
„Je to složité, nechci to moc rozebírat. Ta ruka pravá mi moc nefunguje a bohužel zde byly dvě podstatné kombinace na pravou ruku a tam to úplně nešlo. Ruka nefungovala a celý ten pohyb krku a páteře není úplně ideální.“
Nelitujete toho, že jste nakonec na ME odcestoval?
„Určitě toho nelituju. Jsem tady u toho, je to desítka a desítka je skvělá. Mohlo to být ještě lepší, ale myslím, že i tak dobrý. Odjel jsem sem s tím, že to bude zatím poslední závod sezony.“
Máte tedy nějaký léčebný plán?
„Teď si dám pět týdnů oraz a pak uvidím. Chtěl bych jet na MS v září, ale jen za tu cenu, že budu dobrej a ta ruka s krkem bude fungovat na sto procent. Ne-li silněji.“
Jak tedy budete svůj aktuální stav řešit?
„Už jsem domluven s profesorem Kolářem, že si na mě vyhradí čas a bude se mi věnovat. Nemohu přesně říct, jak ta léčba bude vypadat, ale to radikálnější řešení, o kterém jsme mluvili, bychom zatím nechali na chvíli, kdyby to fakt nešlo. Je tam dost obstřiků, infuzí a snad se to zklidní.“
A kdyby ne? Hrozí i operace?
„Už se to zmiňovalo, ale myslím a doufám, že k tomu nedojde.“
Je tedy jisté, že tedy vynecháte i světové poháry?
„Je mi jich líto, třeba závodu v Londýně nebo i Praze. V minulosti jsem tam ale vyhrál třikrát a třeba vloni na MS jsem tam měl neskutečný zážitek. A kdybych už tam nikdy nezávodil, tak budu spokojený s tím, co jsem tam předvedl. Mrzí mě to, ale je důležitější být zdravý. V sedmadvaceti prostě nevstávat jako šedesátiletej dědek. To už jde prostě sport mimo.“
