PŘÍMO Z MILÁNA | Ještě pár minut po dojetí do cíle přesně nevěděl, jakou medaili si vlastně vyjel. „Jak jsem dopadl?“ ptal se novinářů před rozhovorem Martin Fuksa. Z druhého místa měl smíšené pocity, ale jedno si uvědomil. Příští rok pojede na olympijské hry do Rio de Janeira.
„Jak jsem dopadl?“ Druhý. „Super! Zlato bylo hodně blízko, dal jsem do toho vše, ale nestačilo to. Ale vyjel jsem Rio, což je paráda.“
Dlouho jste vedl, ale pak Němec Sebastian Brendel nastoupil a začal dotahovat. Vnímal jste jeho přibližování?
„Vnímal, doufal jsem, že mi to vystačí. Nevím, jestli jsem měl zrychlit, teď toho trochu lituju. Ale stříbro je paráda, třeba to vyjde příště.
Byly ještě síly na konci na to abyste zrychlil?
„Nevím, asi ne. Kdyby byly, zrychlím. Nemám z toho úplně stopro pocit. I když je stříbro fajn, můžu to ještě zlepšit.“
Na molu v cíli jste se potkali s Josefem Dostálem, který jel závod před vámi a také skončil druhý. Co jste si řekli?
„Kklasicky jsme si pogratulovali, klišé.“
Brendel vás porazil o 17 tisícin…
„Tak to mě štve ještě víc. Jsem z toho mrzutý, mohlo to vyjít, ale stříbro je parádní.
Ulevilo se vám, že jste si vyjel Rio?
„To mi došlo až teď, kdy jsem řekl, že jsem druhý. Chtěl jsem zajet co nejlepší výsledek, mistrovství světa je jen jednou za rok, Rio bylo něco navíc. Jsem spokojený s výkonem a ještě mám vyjetou olympiádu, takže úžasné, jsem hrozně rád.