Po zlatém jaru přimíchal kanoista Martin Fuksa do sezony na mistrovství světa v Montemoru stříbro z olympijského kilometru a bronz z pětistovky a přes drobné zklamání si svou bilanci pochvaluje. A do budoucna plánuje další útok na Němce Sebastiana Brendela, kterého sám označil za krále.
Jak s odstupem pár dní hodnotíte svůj medailový šampionát?
„Musí tam být trošku smutnější stránky. Sezona byla celá zlatá, rád bych ji dodělal úplně celou zlatou, každopádně si myslím, že se nad tím musí člověk povznést a být spokojený i s málem. Jsem rád, že jsem ty medaile získal. Samozřejmě, spousta lidí by mě radši viděla zlatého, ale takhle to mělo být. Beru to v pohodě, sportovně. Jsem rád i za tohle, za první půlku sezony. Držet se ve světové špičce je hrozně fajn. Doufám, že mi to vydrží minimálně do olympiády.“
Je pro vás scházející zlato motivací do dalších let?
„Jo, rozhodně. Kdybych teď vyhrál všechno, tak co? Takhle je to pro mě mnohem větší motivace makat dál a plnit si sny. Já to všechno beru hrozně přirozeně. Dávám tomu všechno a věřím, že když jsem měl půlku sezony takovou, ten nahoře mi musel trošku ubrat. Třeba mi zase dá příště. Já jsem s tím fakt v pohodě. Dokud sbírám medaile, je to super. Co by kdo dal za stříbrnou medaili z olympijské tratě na mistrovství světa. To někdo nezískal za celý život a já už mám čtyři.“
Takže máte v úmyslu sesadit Sebastiana Brendela, kterého jste sám označil za krále?
(úsměv) „Asi každý by ho chtěl porazit. Když jsem začínal, porážel mě stabilně. Pak přišly chvíle, kdy jsem ho dokázal občas porazit. Minulý rok jsem ho porazil na všech Světových pohárech, letos jsem ho porazil na všech Světových pohárech a ještě na mistrovství Evropy. Takže zbývá ten svět, třeba to bude příští rok. Třeba taky ne. Třeba to bude na olympiádě, to je úplně nejlepší. Pro mě je hlavní se příští rok dostat na olympiádu a potom se tam předvést líp než v Riu.“
Už jste si po šampionátu něčím udělal radost?
„Radost jsem si udělal medailemi. V neděli jsem vůbec nezávodil. Už jsem si říkal, že bych přijel domů a začal trénovat na další sezonu, abych věděl, co zlepšit. Odpočinek je asi důležitý, nesmím to přehánět, abych měl energii na další trénování a závodění.“
Sezona vám ale ještě úplně nekončí, že?
„Ještě jsou v plánu promo akce, béčkové závody, exhibiční závody. Tenhle víkend v Budapešti sprint na 100 metrů. Pak mě čeká Superpohár, kam pozvali nejlepší lidi ze světa. V čínském Linyi se jede 600 metrů a v ruském Bernau 350 metrů. Všechno jsou to neobvyklé tratě a závody se jedou na atraktivních místech pro lidi. Mělo by to zatraktivnit náš sport.“
Kolikrát tak na stovce zaberete?
„Stovka se jede necelých dvacet vteřin. Můžu jet tak 90 záběrů za minutu, takže tak třicetkrát… Já ale letos nejsem nějaký extra sprinter, vůbec nevím, co od toho očekávat. Bude to spíš sranda. Viděl jsem z toho nějaké video. Když jedeme do cíle, tak se kope loď, to tam docela dost rozhoduje.“
Plánujete do příští sezony pokus o olympijskou nominaci na deblu s bratrem Petrem?
„Byli bychom hrozně rádi, kdybych se nominovali na mistrovství světa, kde se pojedu na olympiádu. Chtěli bychom spolu jezdit víc. Zamakáme na tom a budeme se snažit být nejlepší v Čechách a popřípadě se nominovat na olympiádu. Už na jaře bychom chtěli začít s bráchou trénovat, zkusit vyhrát v Čechách a jet mistrovství světa ve dvou. Musíte to s taťkou a dědou vymyslet, jak to všechno bude. Uvidíme, jak to půjde.“
Jak se vám zamlouvá konkurenční posádka
Filip Dvořák
, Tomáš Janda, kteří na MS na olympijském kilometru překvapili sedmým místem?
„Je super, že kluci byli sedmí. Pro nás je to dobré srovnání. Doufám, že je porazíme.“
Kde máte s bratrem rezervy?
„Myslím, že se musíme sjet, abychom byli jedno tělo, abychom věděli, kdy v trati přidat, abychom o tom druhém věděli, jaké má záběry. Takové ty detaily. Víme, že v pádlování si vyhovujeme, nejsou tam žádné problémy. Musíme na tom víc jezdit. Doufám, že i brácha se výkonnostně zlepší, to nám určitě pomůže.“
Můžete pro olympiádu vytvořit i medailovou loď?
„To si netroufnu říct. S bráchou jsme fakt úplně na začátku, o medailích nemám vůbec tušení. Spíš se tam chceme společně dostat. Už jenom jet tam spolu, by byl super krok.“
