Bratři Fuksové rozebírají Tokio, příště chtějí medaili: svazující očekávání
Olympiáda v Tokiu mohla dopadnout líp, přiznávají bratři Fuksové. O to větší cítí motivaci pro Hry v Paříži za tři roky. „Myslím si, že by nám pětistovka mohla víc sednout, protože my jsme takový vypalovací typy,“ těší se mladší Petr na změnu olympijské trati pro deblkanoi. „V první řadě se do Paříže musíme nominovat a poslední roky je to čím dál těžší a těžší,“ upozorňuje ale Martin.
Na olympiádě to necinklo, ale reparát na mistrovství světa se povedl. Tak kanoista Martin Fuksa v základu hodnotí letošní nabitou sezonu, v níž na jaře vyhrál pětistovku i kilometr na mistrovství Evropy a na závěr přidal na světovém šampionátu na obou tratích stříbrné medaile. Mezi tím bylo olympijské páté místo z individuálního kilometru. Hry v Tokiu si ale nejspíš připomínat nikdy moc nebude.
„Nerad vzpomínám na závody, kde jsem nezískal medaili, takže i když to byla olympiáda, tak si ji nechci moc připomínat,“ přiznává úspěšný český kanoista. „Budu spíš myslet na to, jaký skvělý lidi tam byli, že pro nás udělali všechno. Japonci na nás byli opravdu hrozně hodný. A to, že jsme tam jeli celý tým, se kterým trénujeme, bylo super.“
Zpětně už samozřejmě přemítal nad tím, co mohlo být třeba lépe. „Možná bych tam nebyl tak dlouho před samotným závodem,“ uvažuje osmadvacetiletý sportovec. „Ten měsíc jsme na to pořád mysleli a museli dodržovat nějaká pravidla, takže to byl velký výstup z komfortní zóny. Kdybychom tam přijeli na samotný závod, tak si myslím, že to bude možná i lepší. Po psychické stránce.“
Podobně to vidí i jeho mladší bratr Petr, který s ním závodil na olympijské deblkanoi, s níž se umístili na desátém místě. „Nikomu jsem to zatím neříkal, ale jak jsme byli na tréninkovém kempu v Japonsku, nejezdilo se mi tam moc dobře, takže jsem z toho byl trochu vynervenej,“ prozrazuje mladší ze sourozenců.
„Snažil jsem se to neříkat ostatním, aby z toho nebyly vynervený taky, ale samozřejmě to věděli. Myslím, že jsme tam na tom byli s bráchou podobně.“
Velká dřina před závody v zemi vycházejícího slunce tak mohla mít na výsledek vliv. Martin Fuksa se ale rozhodně nehodlá na cokoliv vymlouvat. „Makal jsem až do poslední chvíle a zapomněl jsem trochu odpočívat. Ale to je co by kdyby. V konečném důsledku jsem rád za to všechno, co jsme udělali,“ říká smířeně. „Je to těžký, ode mě lidi nic jiného než medaili nečekají, což je někdy hodně svazující a trochu mě i mrzí, že to není jako dřív. Když jsem dostal medaili, tak to bylo super.
Teď když ji získám, ale není zlatá, tak je to takový: ‚Dobrý no, Fuksa má zase medaili.‘ Vlastně jsem to splnil. Takové přístupy mě trochu mrzí. Ale je to zkrátka vývoj, který k tomu asi patří.“ Mladší Petr přiznává, že ambice na olympiádu byly větší. „Úplně jsme to ještě nehodnotili. Samozřejmě že jsme chtěli víc, to si nemusíme říkat. Chtěli bychom to rozhodně zlepšit. Super, že jsme tam byli, ale chtěli bychom určitě víc.“
Motivace pro olympiádu v roce 2024 v Paříži je proto jasná. Navíc se závody na deblkanoi pojedou nově na půlkilometrové trati, namísto kilometrové. Na té bratři Fuksové předvádějí často nejlepší výkony. „Myslím si, že by nám pětistovka mohla víc sednout, protože jsme takový vypalovací typy,“ těší se Petr.
To Martin tuto změnu zatím hodnotí rozvážně. „Bylo by hrozně hezký, kdybych si mohl říct, že tam s bráchou pojedeme pětistovku, ale v první řadě se na olympiádu do Paříže musíme nominovat a poslední roky je to čím dál těžší a těžší,“ upozorňuje olympionik. „Do Tokia se dostalo jenom prvních pět singlířů z mistrovství světa 2019, takže si nedokážu představit, kolik lidí pojede do Paříže, ale myslím si, že to bude něco dost podobného. A na deblu nás tam šlo nakonec devět.“
Ani ze změny délky tratě nemá starší z kanoistické dvojice úplnou radost. „Což o to, my jsme s bráchou na singlu na pětistovku rychlý hodně, ale na deblu je to prostě něco jiného. Musí si to sednout. Neznamená to, že když jsou dva rychlí singlíři, že budou hned nejrychlejší na deblu,“ myslí si. „Ale je samozřejmě dobrá vidina toho, že se to zkracuje, protože pětistovka mi šla vždy nejlíp. Tak uvidíme.“
