Ondřej Němec
20. května 2022 • 07:45

Kajakář Toro prozradil, jaký je zblízka Ronaldo či Nadal. V MMA fandí Čechovi

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Dnes startuje ICF světový pohár v rychlostní kanoistce. Na závody do Račic dorazil i španělský olympijský šampion Cristian Toro. Ten v rozhovoru pro iSport.cz promluvil o tom, proč vynechal poslední Hry nebo že v MMA fandí Jiřímu Procházkovi. „Za pár týdnu se bude prát o titul a myslím si, že Glovera Teixeiru porazí“ říká třicetiletý sportovec. A která místa by doporučil ve své zemi českým turistům?



V roce 2016 vyhrál na olympiádě v Riu se Saúlem Craviottou závod na 200 metrů. Jejich úspěch sledovalo během oběda takřka celé Španělsko. Na Hrách v Japonsku ale chyběl. V roce 2024 však hodlá pod pěti kruhy opět usilovat o medaile. Stejně tak do Račic přijel se současným parťákem Carlosem Garrotem bojovat o cenné kovy.

Jaké máte vzpomínky na Račice, místní závodiště a dráhu?
„Mám velmi rád Českou republiku, takže vzpomínám opravdu pozitivně. Závodil jsem tady naposledy před pěti lety a získal jsem dvě medaile. Takže se jedná o místo, na kterém jsem se cítil opravdu dobře, v podstatě jako doma. Rád se tady vracím, miluji Prahu, proto se těším, až si po závodech opět projdu tohle město.“

Vytyčil jste si nějakou metu, které chcete letos na zdejších závodech dosáhnout? Jaké výsledky by vás uspokojily?
„Pojedeme v nové lodi, takže zde chceme vyzkoušet, jak je dobrá. Pokusíme se umístit v první trojce, abychom se kvalifikovali na světový šampionát. Kdyby se nám to nepovedlo, museli bychom na další závody do Španělska. Takže doufám, že pořádně otestujeme loď a ideálně získáme medaili, abychom se kvalifikovali.“

Přijeli jste vlastně zjistit, jak na tom jste.
„Je to tak. Přijeli jsme ještě s jedním španělským týmem a závodíme proti sobě, protože jenom jeden tým může reprezentovat na Mistrovství světa.“

V roce 2016 jste se stal olympijským vítězem, ale na posledních Hrách v Tokiu jste se nepředstavil. Co bylo hlavní příčinou?
„V roce 2018 jsem necítil další motivaci. Nechtělo se mi trénovat a před olympiádou v Tokiu jsem opustil národní tým a byl doma. Do lodě jsem se vrátil až v roce 2021, udělali jsme nějaké testy a podařilo se mi kvalifikovat se. V týmu na mě ale byli naštvaní, za to že jsem předtím skončil. Měli jsme hodně problémů. Rozhodl jsem se proto, že na olympiádu nepojedu a připravím se až na další Hry.“

Takže šlo spíš o osobní věci než sportovní stránku?
„Přesně tak. Spousta problémů ve španělském národním týmu. Bylo toho na mě moc, narodil se nám syn a já trávil spoustu času na cestách bez rodiny. Takže jsem neměl motivaci jezdit a na chvíli přestal, až poté mě závodění zase začalo chybět.“

Saúl Craviotto a Cristian Toro na stupních vítězů na olympiádě v Riu v roce 2016
Saúl Craviotto a Cristian Toro na stupních vítězů na olympiádě v Riu v roce 2016

Změnilo vás otcovství nějak?
„Myslím, že mě můj čtyřletý syn opravdu změnil. Je pro mě totiž tím nejdůležitějším na světě. Důležitějším než já sám. Takže vždy, než něco udělám, zamýšlím se, jak to ovlivní jeho život. Snažím se být dobrým člověkem, do všeho se pouštět naplno a užívat si čas s ním, protože roste opravdu rychle. Chci pomáhat i ostatním lidem, abych mu dal správný příklad.“

Které týmy považujete zde v Račicích za největší konkurenci?
„Určitě Němce, všechny jejich dvojice jsou velmi silné. Také Maďary a Čechy. Josef Dostál a Radek Šlouf jsou velmi dobrý tým. Nejlepší tým má podle mě ale určitě Německo.“

Z čeho se skládá vaše příprava? Jaké další sporty do ní zapojujete?
„Před sezonou máme velmi náročnou přípravu. Děláme spoustu testů na vodě, ale i mimo ni třeba v tělocvičně. Hodně běháme. Vždy se pak rozdělíme do menších skupin a zkoušíme, komu to v lodi sedí společně nejvíc. Testování pak vlastně pokračuje i v závodech, teď jsme měli první jízdy ve Španělsku a vybrali dva týmy, které jsme poslali tady do Račic.“

Občas ale trénujete i MMA. Čím vás nadchlo a zapojujete jej do přípravy?
„Když jsem byl mladší, tak jsem krom kajaku zkoušel také zápas. Ale ve Španělsku nejsou moc dobří zápasníci, tak jsem si vybral kajak, protože tam nám to jde víc. Po pár letech, co jsem získal několik medailí na kajaku, začalo mě to opět táhnout k zápasu. Chtěl jsem se v něm zlepšovat. V té době se MMA stalo jedním z nesledovanějších sportů na světě, sám bych ho chtěl někdy zkusit. Ale teď nemůžu, protože bych riskoval zranění. Nicméně jednou nebo dvakrát si místo běhu zatrénuji a zaspáruji. Není to úplně součást přípravy, ale pomáhá mi to zůstat v kondici. Navíc se mi líbí ten adrenalin.“

Máte i mezi zápasníky nějaké své oblíbence?
„Samozřejmě miluji bojovníky, kteří využívají hlavně zápasení. Takže třeba Chamzat Čimajev nebo Chabib Nurmagomedov patří mezi mé favority. Ale taky fandím Jonu Jonesovi nebo Jiřímu Procházkovi. Za pár týdnu se bude prát o titul a myslím si, že Glovera Teixeiru porazí. Pohybuje se v kleci tak zvláštně, že nikdo neví, co za chvíli udělá. Navíc z něj musí mít soupeři strach, protože téměř neexistuje způsob, jak se na něj připravit. Prostě netušíte, co bude dělat, to se mi na něm líbí. Taky se hodně těším na Jonesův debut v těžké váze.“

Často se stává, že kajakáři po nějaké době přecházejí na kánoi, proč tomu u vás tak nebylo?
„Začal jsem na kajaku ve městě, které mělo pláž. A vzhledem k vlnám bylo téměř nemožné dostat se na ostatní ostrovy. Takže každý preferoval kajak, protože v létě jsme se projeli na nějaký jiný ostrov a bylo to tak snazší. Proto jsem to na kánoi téměř nikdy nezkusil. A když už jsem to zkusil, nebavilo mě to.“ (směje se)

Je pravdou, že ve Španělsku chodí profesionálové mimo tréninku ještě do zaměstnání?
„Pokud jste opravdu na světové úrovni, můžete si vydělávat pouze závoděním na kajaku. Já to tak mám, dokonce jsem si koupil dům a mám dost peněz na to, abych normálně žil. Určitě nemám tolik peněz jako Cristiano Ronaldo, ale jsme v pohodě. Problém je, že si nemůžeme vydělat tolik, abychom po skončení kariéry byli dostatečně zajištění. Něco si našetřím, ale musím se připravit, že až skončím, budu muset do práce.“

Právě s Cristianem Ronaldem jste se osobně setkal, stejně jako s Rafaelem Nadalem. Jak na vás tyto hvězdy zapůsobily?
„Ano, s oběma jsem se viděl. Jsou to opravdu speciální lidé. Jsou milí, extrémně soutěživí a obrovsky je respektuji. Nadal je pro mě jednou z největších person, protože celou kariéru bojuje se zraněními a vždycky našel motivaci, aby se udržel na nejvyšším levelu.“

Říkal jste, že se vám líbí Česká republika. Jaké je vaše nejoblíbenější místo?
„Byl jsem jenom v Račicích a v Praze, takže nemám úplně s čím porovnávat. Ale jsou to hezká místa.“

Která místa ve Španělsku byste naopak doporučil českým turistům?
„Na Španělsku mám nejradši, jak je rozdílné. Kdekoliv jdete, najdete tam něco jiného. Máme ostrovy, na severu je spousta zeleně, na jihu zase krásně slunečno. Takže moje doporučení je půjčit si auto a procestovat celou zemi, sami si určitě vyberete nejkrásnější místo. Pro mě je to Menorca.“

Co se vám vybaví, když se řekne Paříž 2024?
„Rád bych se tam kvalifikoval a ukázal synovi, co jsou to olympijské hry. Zažít ten pocit, abych tam mohl závodit a vědět, že mě syn sleduje.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud