Vyžral jsem si toho dost | iSport.cz
23. srpna 2007 • 00:00

Vyžral jsem si toho dost

Autor:



Legendární skifař Václav Chalupa se nevzdává a vyráží na patnácté mistrovství světa ŽUPANOVICE - Když usedal do lodě, jedna paní na břehu se zeptala: "Prosím vás, je to ten slavnej Chalupa, ne?" Po přitakání uznale kývla hlavou. "Pane jo, čtyřicátník, co? A tak skvěle vypadá! Že mu stále držím palce!" I tato slova uznání ženou veslaře Václava Chalupu dopředu. Vyhrabal se z psychické strasti, myšlenky o konci odmrštil. A vyráží na patnácté mistrovství! Kdekdo by to zabalil. Ale nezdolný samorost se kousl a dře dál. "Vyžral jsem si toho dost. Ale přece nezahodím tři roky tréninku. To by byla škoda," říká skifař, jemuž bude v prosinci čtyřicet. Za poslední roky prožil řadu kotrmelců, ran na psychiku. Rozčarování na olympiádě v Aténách (5. místo), přesun na párovou čtyřku s trpkým koncem, střídání trenérů. Do Mnichova na MS vyráží ve dvojskifu společně s Milanem Dolečkem mladším. Ani jim sezona nevychází podle představ... * Nic nevzdáváte. Měl jste k tomu přesto v poslední době blízko? "Druhý Světový pohár během června v Nizozemsku nám s Milanem totálně nevyšel a druhý den ráno jsem si říkal, že prostě nepůjdu na trénink. Že už nikdy nepůjdu na trénink! Neměl jsem skoro žádnou morální sílu. Mělo se trénovat po obědě, celé ráno jsem nad tím dumal." * Co vás nakonec zlomilo? "Pípla mi zpráva od trenéra (Milana Dolečka staršího), abychom si to odtrénovali dopoledne a potom si dali volno. Tak jsem narychlo sednul do auta a už neměl čas nad tím přemýšlet." * Dlouhá léta jste byl českou veslařskou jedničkou, jezdil na skifu. Ale už to neplatí, v posledních letech střídáte posádky, trenéry. Jak se s tím vyrovnáváte? "No, každá změna je k něčemu dobrá." (smířlivě) * Jistě vás musí přepadnout myšlenka, jestli to stále ještě máte zapotřebí. "To, že jsem vyměnil ubíjející samotu za trénink ve skupině, bylo velké plus, odrazilo se to i na mých výkonech. Posunulo mě to výš. Z vlka samotáře se stává společenský typ." (směje se) * Jenže když jezdíte v posádce, stále myslíte na ty druhé, pocit zodpovědnosti vás svazuje. I to je rys vaší povahy, nebo ne? "Ano, takové myšlenky mám... Také proto jsem před lety začal jezdit na skifu. Jo, v párovce mi to trvalo asi půl roku, než mě tyhle věci přestaly trápit." * Hodně vás užíral pocit, jestli jste vlastně párovce, stříbrné na olympiádě, nepřinesl smůlu? S vámi na mistrovstvích nezískala ani jednu medaili. "Víte, už ten vstup byl smolný. Najednou vznikla situace, že jsme byli dva noví a trenér musel někoho vyřadit. Tak to padlo na Karase a vše se sneslo na mou hlavu, že kvůli Chalupovi vyrazili olympijského medailistu. Objevila se kritika, články v novinách." * Jak jste to snášel? "Hodně jsem se bál, že to přijde. A dlouho se to se mnou táhlo. I teď jsem slyšel názor, že párovka konečně jezdí, když v ní není Chalupa. Jenže to jsou takové řeči... Kdybychom vyhráli mistrovství, říkalo by se: přišel Chalupa a konečně se vyhrálo! To prostě padá na hlavu někoho, kdo nejvíc vyčuhuje. Musel jsem si to vyžrat." * V posledních letech jste si toho po psychické stránce vybral docela dost. "Jo, bohužel. Mám přitom něco za sebou..." (nedořekne) * A pak se objeví nejrůznější řeči. "Spousta lidí okolo mě... (zamyslí se) Ale ono je to normální. Úspěch se neodpouští, ale když člověk někde zakopne a leží, jsou lidi, kteří mu ruku podají, ale ostatní jdou, šlápnou mu na hlavu a zaboří ho ještě více zpátky do toho bahna. Ano, bylo to těžké, ale překonal jsem to. Navíc nemůžu myslet jenom na sebe, nechci jen tak rozbít posádku. Kdybych neměl výkonnost, řeknu si: Jo, nemám na to, končím! Ale mám výborné výsledky, jdu pořád nahoru, na vodě jsem za Ondrou Synkem, naší jedničkou, jenom pět vteřin, všichni ostatní za dalších deset. Takže kdybych to zabalil, zahodil bych tři roky tvrdé práce! Když už jsem do toho vlaku naskočil, musíme to teď s malým Milanem (Dolečkem juniorem) dotáhnout! Věřím, že to dokážeme." * Ovšem ten vlak zatím trochu na kolejích drhne... "Musíme si to vydřít, to se někdy stane, že do dvojskifu jdou dva, kteří si stylově hned nesednou. Ale doufám, že to na šampionátu vyjde." * Je pro vás noční můrou, že byste se neprobojovali na olympiádu v Pekingu? "To si vůbec nepřipouštíme. Chceme tam postoupit se ctí, to znamená být ve finále. Děláme pro to všechno! Snad už mám nějaký cit a zkušenosti a jsem přesvědčený, že se to lepší." * Dokonce se vy, čtyřicátník, znovu učíte veslovat! "No, pěkný věci se o mně chytnuly po tom jednom článku v novinách. (pousměje se) Že neumím veslovat... Jenže ono to tam bylo špatně nazvané." * Jak to myslíte? "Kdybych to neuměl a měl tak hrozné tempo, těžko bych byl jen pět vteřin za Ondrou a stále držel takovou výkonnost. Ale je jasné, že v posádce se to musí sladit. Bylo docela těžké se s tím zpočátku vyrovnat, že výkonnostně jsem byl na nějaké úrovni, ale když se to nesladí, je to k ničemu." * Jak vám jde učení nového stylu? "Koušu to dobře! Nebráním se tomu, protože nemám jak. (smích) Řekl jsem si, že všechno vydržím a budu makat. A myslím si, že během krátké doby se mi podařilo ten styl razantně změnit. Takže to není tak, že se nedá se mnou nic dělat. I když jsem starý, jsem ještě tvárný!" * Co vám dává tu energii na stará kolena trpět i to, že se musíte všechno znovu učit? "Ten sport mám prostě rád, je pro mě droga. Snad ještě něco můžu dokázat a nedělám to zbytečně." * Nepřepadnou vás někdy pochybnosti? "Kdybych to neměl kde prodat, bylo by to zbytečné. Ale před námi je šampionát. Na špatné věci jsem zapomněl a soustředím se už jenom na něj." * Neříkáte si, že trochu hazardujete se svým dobrým jménem? "I když se mi teď výsledkově nedaří, potkávám spoustu lidí, kteří mě podporují, poznávají. To je hrozně příjemný pocit." * Co vám povídají? "Někdo cizí mě náhodně zastaví a poví: Jo, vás známe z veslování? A jezdí vůbec ještě někdo? Odpovídám, že spousta dalších. I tak je vidět, že nějaké jméno pořád mám a na tom lesku moc neztrácí. (usmívá se) Právě tahle podpora je pro mě hrozně důležitá a příjemná." * Pomáhá vám ještě sportovní psycholožka jako v minulosti? "Ano. Když jsem byl v háji a měl tu depku, moc mi pomohla. Utvrdila mě v tom, co jsem si myslel - že to nemá cenu teď zabalit." * A jak se k tomu staví rodina? "Žena mě moc podržela. Do olympiády mě ještě podpoří, pak jsem slíbil, že už budu víc doma." * Až s veslováním nadobro seknete, budete mít jakžtakž zabezpečenou rodinu? "To tedy ne. Žít se z toho našeho sportu dá, ale zabezpečit ne. Jediné, co mi zbude, jsou medaile v krabici a jméno. Právě na něm bych chtěl stavět, je to snad trochu dobrá deviza." * A co říká tělo veslaře čtyřicátníka? "Dobrý. Musím to zaklepat. Bolí mě víc, když delší dobu nic nedělám, než když trénuju." "To, že jsem vyměnil ubíjející samotu za trénink ve skupině, bylo velké plus, odrazilo se to i na mých výkonech. Posunulo mě to výš." "Když člověk někde zakopne a leží, jsou lidi, kteří mu ruku podají, ale ostatní jdou, šlápnou mu na hlavu a zaboří ho ještě více zpátky do toho bahna." *** čím si prošel * Párovka. Dva poslední šampionáty absolvoval v párové čtyřce, ale i když během sezony byly výsledky skvělé, při vrcholu boj o medaili nevyšel (4. a 5. místo). * Změny trenérů. Po OH v Aténách skončil s dlouholetým trenérem Peckou, přešel ke Kruťjakovovi. V této sezoně jezdí pod Dolečkem seniorem. * Dvojskif. Před první regatou v Rakousku se narychlo dal do kupy s Dolečkem juniorem, dva Světové poháry ale posádce vůbec nevyšly, na třetí regatu už je trenér ani nenominoval.

Témata: 

Sport 2020

MS v hokeji 2020 zrušeno Olympiáda 2020 odložena EURO o rok odloženo

Koronavirová pandemie zasáhla všechny probíhající i plánované sportovní soutěže a akce. Kompletně zrušen byl ročník Tipsport extraligy, fotbalová Fortuna ligy pokračuje od 23. května. Na začátku června se rozjela na Britských ostrovech i Premier League.

Tenisové vybavení * Tenisové rakety * Tenisové míče na Heureka.cz

Články odjinud


Články odjinud