Nepředvídatelné události i rozruch, který dosáhl až za hranice Česka. Volejbalistka Martina Michalíková odehrála nejbizarnější sezonu kariéry. Vyhazov z Olomouce a následný komentář šéfa klubu o kosmetické operaci poprsí smečařky vzbudily pořádný ohlas. „Docela mě to proslavilo,“ ohlíží se současná hráčka Prostějova. Touží, aby se o ní mluvilo už jen kvůli kvalitním výkonům na hřišti. Plusové body však sbírá také na sociálních sítích, kde ráda sdílí své fotografie z ateliéru, ale třeba i žhavé snímky z pláže.
Ví, jaké to je válčit pod vysokou sítí v reprezentačních barvách či pozvednout pohár v obou domácích soutěžích. Jenže nedávno skončený ročník přinesl Martině Michalíkové dosud nepoznané zážitky. „Sezóna byla jiná. Hodně náročná, a to nejen po psychické stránce," ohlíží se.
Tenhle bláznivý volejbalový příběh začal nevinně. Smečařka měla za úkol dostat se v klidu do ideální formy po operaci ramena. Nabitý olomoucký kádr se toužil totiž kromě úspěchů na české scéně popasovat se špičkovými soupeři v nejprestižnější klubové soutěži Evropy - Lize mistryň.
Jenže podzimní covidové události zamíchaly kartami víc, než si kdo dovedl představit. Šéf nejsilnějšího českého klubu vydal rozkaz: Jdeme do rizika, musíme šetřit!
V praxi to znamenalo, že tři hráčky mimo základní sestavu dostaly v rozjeté soutěži výpověď. A mezi nimi i stálice Michalíková. „Byly to neočekávané věci. To, co se stalo, dnes už každý zná. A nemusí přitom být z volejbalového prostředí. Můžu říct, že mě to docela proslavilo," líčí sedmadvacetiletá hráčka.
„Estetický" vyhazov
Jelikož výpověď pro volejbalistku, která se v Olomouci se svým přítelem fotbalistou Tomášem Zahradníčkem trvale usadila, vyvolala rozruch, přišel šéf klubu Jiří Zemánek s obhajobou tohoto tahu. Volil však velmi svéráznou formu a veřejně vyhlásil: „Před minulou sezonou Martina podstoupila estetickou operaci, která nijak nesouvisela s její sportovní kariérou a budoucností. Tedy žádné zranění a jeho profesionální řešení. Kvůli rehabilitaci po tomto zákroku nastoupila zhruba o měsíc později do přípravy a možná ve snaze vše rychle dohnat se zranila."
Kromě výpovědi tak musela populární hráčka rozdýchat další nezvyklou situaci. „V každé sezóně se děly určité věci, ale vždycky se to týkalo například zápasu nebo tréninku. Tohle už bylo mimo sport," kroutí hlavou Michalíková.
Netrvalo dlouho a o „volejbalistce vyhozené kvůli silikonům" psaly různé sportovní weby skoro po celé Evropě. „Když jsem zadala své jméno do vyhledávače a přečetla si články, tak jsem se opravdu smála,“ přiznává.
Reakce se ze všech stran jen hrnuly. Bývalou spoluhráčku v první řadě podpořily některé volejbalistky Olomouce. „V týmu bylo asi devět různých národností. A psala mi Finka, že se o mém případu psalo dokonce i v její zemi,“ vzpomíná.
„Hodně velká odezva byla ze Slovenska. Napsalo mi i pár známých osobností. Jako například kondiční trenér tenistky Belindy Benčičové nebo bývalý fotbalista Róbert Vittek. Mělo to daleký dosah,“ směje se Michalíková. Podpora jí udělala radost. „Bylo příjemné, že mi spousta lidí napsala, ať to beru, jak to je. Že se vedení Olomouce charakterově ukázalo… Většina stála na mojí straně. K lidem nižšího intelektu se vyjadřovat nebudu, na to člověk musí být zvyklý.“
Bůhví, jak by se kauza dál vyvíjela, kdyby Michalíková vyšla do protiútoku, jenže k tomu už nedošlo. „Nejsem fanouškem mediálních válek. Doufám, že jsem ve sportu něco dokázala, mám nějaké výsledky a nemusím se nějak obhajovat.“
Přednost dostal znovu sport, jelikož se ofenzivní hráčce ozvalo vedení nedalekého Prostějova. Dlouholetá bašta ženského volejbalu se však před časem rovněž vydala cestou ekonomických úspor. „Najednou jsem byla v týmu, kde jsou úplně jiné ambice, jiná hráčská kvalita, jiná očekávání. Byla to kompletní obměna, která mě ale zachránila. Měla jsem kde hrát, dala jsem se zdravotně do kupy a v novém klubu mi dodali zase trochu sebevědomí. Patří jim za to dík,“ prohlašuje Michalíková.
S týmem si zahrála play off UNIQA extraligy volejbalistek proti Olympu Praha, ve kterém patřila mezi bodové tahounky. I když se série Hanačkám nevydařila, nakonec ani nemusely litovat. Špatnou základní část už by dohnat stejně nemohly, jelikož se play off z důvodu koronaviru anulovalo. „Takže jsme měly stejně dlouhou sezonu jako mistr,“ konstatuje Michalíková. Při vzpomínce na bláznivý rok má jasno: „Když ke kauze připočteme koronavirus a to, že se ročník nedohrál, tak se sezona u mě zapíše do historie.“
Po krátké dovolené už naskočila zpět do přípravy. „V klubu nám dávají najevo, že sezona nebyla dobrá a příprava bude asi dost náročná. Ale já určitě nechci, aby náš tým hrál druhé housle. Nejsem zvyklá prohrávat, stejně jako není zvyklý prohrávat Prostějov. Uděláme vše pro to, aby byl příští ročník podstatně lepší,“ vzkazuje.
Fotky (zatím) jako koníček
A pak je tu další věc, proč je volejbalistka Martina Michalíková na české scéně populární. Kdo navštíví její profil, může snadno nabýt dojmu, že si prohlíží prezentaci úspěšné modelky. „Sociální sítě hýbou světem. Není to ale pro mě druhý job, ve většině případů je to spolupráce na kamarádské úrovni,“ vysvětluje s úsměvem. „Když mě někdo osloví, jestli bych udělala pár fotek, tak pro mě je to zpestření. Člověk má příjemně strávený den a navíc vidí výsledek. Dostane fotky, které by si sám nenafotil,“ vypráví Michalíková o mimosportovní zálibě.
Na Instagramu má téměř pět tisíc sledujících. „Zatím si myslím, že se to lidem líbí, což mě samozřejmě těší. Ale stojím nohama na zemi, nejsem žádná superhvězda. A čas pro mě za chvíli vyprší,“ rozesměje se. „Beru to tak, že na takové srandy mám ještě pár let. Teď jsem v možná nejlepším věku, ale čas člověk nezastaví a jednou to skončí.“
Kromě fotek z ateliéru nebo třeba od vody prokládá sociální sítě snímky se sportovní tematikou. „Chtěla bych, aby si mě lidi pořád spojovali se sportem. Bylo by asi nepřirozené, kdybych tam dělala třeba jen tutoriály o líčení,“ zamýšlí se.
Za influencerku se tedy v žádném případě nepovažuje. „Můj profil nemá žádnou tematiku. Proto si myslím, že jsem se na sociálních sítích ještě nedostala tak daleko, jak bych mohla. Možná kdybych měla koncept a mluvila na nějaká témata, dávala nahlédnout do soukromí nebo tréninkového procesu, tak bych měla větší úspěch. Ale ještě jsem nedošla do bodu, kdy bych se tomu chtěla natolik věnovat,“ potvrzuje, že na prvním místě je sportovní kariéra.
Do budoucna tomu může být i jinak. „Neříkám, že se do další fáze někdy nedostanu. Když vidím, jak to některým funguje a jsou schopni si tím i hezky přivydělat. Někdy si říkám, proč to už dávno nedělám,“ směje se. „Už pár tisíc sledovatelů mám, ale pořád to dělám tak, jako bych tam měla čistě jen svoje kamarády. Možná si k tomu jednoho dne sednu, dám tomu nějaký rámec a začnu se tomu věnovat systematicky.“
