Bylo by fajn, žít v Česku jako mistr, říká před finále australský smečař Lvů
Vítej, zlatý hattricku! Tuhle větu by rád zvolal Luke Smith po finále s Karlovarskem. Australský volejbalista ve službách pražských Lvů věří, že naváže na titul ze Švédska a Portugalska. „Musí to vyjít,“ popisuje s tváří pokerového hráče 31letý smečař. „Klub, se kterým jsem získal první titul, se jmenoval Bílí Lvi a Sporting Lisabon má ve znaku stejné zvíře. To nemůže být náhoda,“ směje se.
Série o zlato začíná na západě Čech ve středu od 19.15 a pokračuje v sobotu (18.15) v Unyp areně. Všechny finálové duely vysílá ČT sport.
Liší se něčím vaše tituly?
„Ano, první nastartoval mou profesionální kariéru. Byl jsem druhým rokem ve Švédsku a pomohl mi do reprezentace i k angažmá v Itálii. Další přišel o šest let později uprostřed mojí kariéry. Sporting měl tehdy jen fotbalový tým a rozhodl se vybudovat volejbalový. Bylo to velké, rok existence a hned jsme slavili titul.“
Dají se zkušenosti z bojů o titul nyní využít?
„Těžko. Za každým titulem je minimálně stejně nebo možná více druhých a třetích míst, i vyložených neúspěchů. Play off je samostatná soutěž, v ní se ukazuje velikost hráčů. Věděl jsem celou sezonu, že kvalitu máme. Šlo jen o to, jestli se sladíme dohromady.“
Máte pocit, že nyní hrajete nejlepší volejbal své kariéry?
„Prošel jsem řadou klubů a soutěží. Ty nejlepší, polská a italská, by ze mě možná vymáčkly ještě více. Co se týče Česka, tak jsem na vrcholu svých možností.“
V sezoně jste si prošli těžkými okamžiky. Ve čtvrtfinále jste byli dva sety od vyřazení. Jak na to vzpomínáte?
„Už v prosinci jsme měli sérii porážek a sáhli jsme si na dno. V té době se tvořila naše vnitřní síla a my šli pomalu nahoru. Ve čtvrtfinále nám nejvíce pomohlo, že máme široký a kvalitní kádr. Kluci, co přišli na palubovku místo těch, kterým se nedařilo, nás vytáhli z bryndy.“
Byl čtvrtfinálový obrat zásadní pro senzační jízdu v semifinále?
„Jednoznačně. Pomohl nám odemknout potenciál. V zápasech s Jihostrojem se ukázalo, jak moc si užíváme hru a soustředíme se jen na ni. Všichni jsme se podporovali a začali se konečně chovat jako pořádný tým.“
Působíte flegmaticky. Doléhají na vás vůbec stresové situace?
„Ke všemu se vždy snažím stavět pozitivně. I když jsem částečně adaptovaným Čechem, tak se nechci tak docela naučit jazyk, abych si držel odstup od vašeho remcání. Soustředím se jen na sebe, nevnímám okolí a jsem stále nad věcí.“
Ve finále vás čeká Karlovarsko. Může hrát roli, že jste ho v základní části dvakrát porazili?
„Určitě, minimálně v otázce sebedůvěry. Porazili jsme je, což dobře vědí hráči obou týmů. My si můžeme malinko více věřit.“
Západočeši zase ovládli základní části a v play off sehráli jen šest utkání (Lvi 9). Plusové body pro ně, že?
„V sérii s Jihostrojem bylo vidět, že pokud máte lehčí soupeře a méně zápasů, spíše vám to uškodí. Ideální je kombinace herního vytížení a dobré fyzické kondice.“
Unavený se tedy necítíte?
„Ani v nejmenším.“
Karlovarsko má ovšem silný kádr. Smečař Lukáš Vašina je schopný podat rychlostí 116 km/hod. Ani to vás nestraší?
„Lukáš je dobrý mladý hráč, který se dostal vysoko, což mu přeji. Na olympiádě a ve Světové lize jsem byl zvyklý čelit servisu 135 km/hod. Jde o zvyk, ale dá se to zvládnout.“
V jednom z rozhovorů jste říkal, že se cítíte být Čechem. Bylo by pro vás český titul nejcennější?
„Ano, vyhrát český titul mám na seznamu věcí, které chci zvládnout. Moje budoucnost je spojená s českou rodinou, volejbalem a s touto zemí obecně. Bylo by moc fajn, žít tady jako mistr.“
