Před turnajem v brazilské Uberlandii nebyli v ideálním rozpoložení, pak beachvolejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner předvedli senzační jízdu k titulu. Porazili nasazené čtyřky – Poláky Michala Bryla s Bartoszem Losiakem, dvojky – mladé Švédy Davida Ahmana a Jonathana Hellviga a především ve finále světové jedničky Anderse Mola a Christiana Söruma. „Konečně se nám povedlo prolomit herní blok z Norů a psychický blok z finále,“ vyprávěl Ondřej Perušič. Od pondělí už začíná příprava na domácí vrchol sezony v Ostravě, hnacím motorem je pro pražskou dvojici vidina úspěchu na olympijských hrách.
Proti Norům jste uspěli až na devátý pokus. Změnili jste něco oproti předchozím prohraným zápasům?
David Schweiner: „Oni předvedli, co hrají posledních šest let. Ale my jsme konečně byli schopní dodržet skvělou taktiku od trenéra. Bohužel ne ve dvou po sobě jdoucích setech, ale v tiebreaku se nám povedlo otočit nepříznivé skóre 4:1 několika bloky a obrannými zákroky v poli. Za stavu 14:10 jsme už doufali, že se nám to podaří dotáhnout. Měli jsme zkušenosti z osmi předchozích proher a věděli jsme, že dokud není konec, Anders Mol může skórovat několik bloků.“
Byla to velká euforie po proměněném mečbolu?
D. S.: „Spíš jsme si oddechli, že konečně jsme byli schopní po šesti letech s nimi vyhrát.“
Fyzicky jste podle slov trenéra nebyli stoprocentní. V čem byl problém?
Ondřej Perušič: „Nešlo o nějaké vážné zranění, ale příprava na turnaj byla poznamenaná chorobami nebo drobnějšími zraněními, což limitovalo intenzivní trénink, který jsme měli v plánu. Byli jsme po dohodě s kondičním trenérem nuceni trochu upravit program, což bylo relativně riskantní, protože jsme neměli tolik natrénováno. Byla otázka, jestli nám extra odpočinek pomůže, nebo jestli se tam projeví nedostatek tréninku. Jsem rád, že to dopadlo první variantou.“
Bezprostředně po turnaji jste chválili skvělou atmosféru. Brazilské publikum stálo na vaší straně?
D. S.: „Třeba Švédové vyburcovali publikum jejich atraktivní hrou k tomu, aby fandili jim. Po tomhle vítězství ve čtvrtfinále jsme ale měli už Brazilce na naší straně. Ve finále si každý trošku přál překvapení, protože norská dominance je poměrně velká.“
Mohla by se vzájemná bilance s top párem světa Mol, Sörum teď trochu otočit ve váš prospěch?
O. P.: „Rádi bychom v Norech vybudovali blok z nás, ale obávám se, že to zatím ještě nebude na programu. (směje se) Snažili jsme se soustředit hlavně na taktiku a i předchozí porážky byly často velmi těsné a měly v sobě náznak, že za určité konstelace jsme schopni Nory porazit. I porážky nám dávaly naději, že na Nory máme a teď se to konečně všechno sešlo. Dodrželi jsme taktiku a v tiebreaku jsme i dostatečně zariskovali na podání i na útoku.“
Bylo důležité do toho jít po hlavě?
O. P.: „Věděli jsme, že ve chvíli, kdy se pokusíme o standardní výkon, to na ně dost možná stačit nebude, jako už ukázaly předchozí zápasy.“
Jak hvězdní Norové nesli porážku?
D. S.: „Asi nejvtipnější záležitost se konala na stupních vítězů. Anders Mol hledal, kde je druhé místo. Očividně na to není zvyklý, takže se musel jít podívat na očíslování stupínků.“ (směje se)
Byl naštvaný?
O. P.: „Norové nám jsou věkově blízko a světovou tour jsme začali hrát ve stejno dobu. Známe se opravdu dlouho a mnohokrát jsme spolu trénovali. Vztahy jsou přátelské a poté, co nás porazili osmkrát v řadě, nebrali tu porážku nějak zvlášť depresivně. Už po finále jsme se normálně bavili a i do Londýna jsme letěli stejným letem.“
Co vám vítězný turnaj kategorie Pro Tour Elite ještě ukázal?
D. S.: „Že umíme hrát dobrý volejbal i za neideálních podmínek. Nebyli jsme v ideálním fyzickém rozpoložení. Ale ještě důležitější jsou body, které se budou počítat do nasazovacího žebříčku do dalších turnajů. Potom i směrem k mistrovství světa, které se koná v říjnu v Mexiku. A tento výsledek se počítá také do olympijské kvalifikace.“
Blíží se domácí turnaj v Ostravě. Neupletli jste si na sebe před jedním z vrcholů sezony bič?
O. P.: „Je to možné, ale načasování před Ostravou bylo z určitého pohledu skvělé. Jsme ve formě a domácí prostředí nám vždycky svědčilo. Na druhou stranu tam určitý tlak může být, ale ten si zase tolik nepřipouštíme. Spíš jej bereme jako součást turnaje. Že se nám podařilo konečně vyhrát finále a navíc proti olympijským vítězům z Norska, může být spíš takový bonus – dokázali jsme si, že jsme schopní je porazit. Je spíš motivace směrem do Ostravy se o to pokusit znovu.“
Jak moc vás v přípravě žene myšlenka na pařížskou olympiádu, kde byste si příští rok určitě chtěli spravit náladu z covidového Tokia?
D. S.: „Ta cesta už začala v lednu, klíčové bude nejen se kvalifikovat, ale zvládnout to z dobré pozice, abychom ve skupině nemuseli nastupovat proti Norům nebo Švédům. Všechny letošní turnaje jsme jeden pár měli ve skupině a druhý ve čtvrtfinále. Klíčem k úspěšnému turnaji v Paříži po kvalifikaci bude i nasazení. Samozřejmě bychom si oba rádi zlepšili reputaci po posledním místě z Tokia.“
O. P.: „Tenhle výsledek je samozřejmě skvělý i směrem k olympijským hrám, kam se samozřejmě musíme nejdřív kvalifikovat. Ale je dobré, že jsme si ověřili, že jsme schopní hrát opravdu s těmi nejlepšími. Taková zkušenost se pak na těch velkých akcích může hodit.“
