PŘÍMO Z RAKOUSKA | Do dějiště mistrovství to mají autem takřka čtvrt hodiny. U domu mají školku, bazén nebo supermarket Spar. Během šampionátu jim vaří vlastní kuchařka. „Vyhovuje nám to,“ říká šéftrenér Ondřej Rybář o ubytování českých biatlonistů, kteří léty prověřený hotel v Leogangu letos vyměnili za skromný penzion v St. Ulrichu. Výhody? Klid, vlastní režim i blízké běžkařské tratě na trénink.
Nespatřit na malém parkovišti auto s nápisem kampaně STK pro chlapy, lehce byste jejich ubytování přejeli. Kolem velké hotely, umělecké galerie, když tu stranou od toho všeho vás uvítá šéftrenér Ondřej Rybář a zavede vás do zapadlejší budovy v postranní uličce.
Voila, vítejte v penzionu v rakouské obci St. Ulrich, kde pro toto MS čeští biatlonisté bydlí. Bez sauny, pokojové služby, švédských stolů, ale v rodinném prostředí. Ve velkém sále, jenž slouží jako jídelna, nepřehlédnete na starožitném příborníku tuplák, který Gabriela Koukalová vyhrála ve sprintu. Za dřevěným barem nechybí kávovar, vedle tří gaučů jsou připravené i tři stoly na večeři a na zdi visí velkoplošná televize.
„Snažili jsme se najít něco malinko blíž a plánovali jsme sem vzít vlastního kuchaře. To s tou kuchyní bylo nejlepší. Je tu klid a možnost flexibility času, protože starty jsou různě odpoledne a je to pro nás jednodušší na organizování,“ přiznává Rybář, který po loňském bydlení v hotelu v Oslu zvolil návrat k modelu známého z MS 2015 – v soukromí a s vlastním kuchařem.
Tou je nyní Gabriela Fliegerová z Letohradu, která si novou výzvu pochvaluje. „Jsou skvělá parta, není to nic náročného. I Gabča mi občas přijde pomoci umýt nádobí,“ usmívá se. Ve skromné kuchyni má rovněž obrovský chladicí box, v němž přechovává jídlo. „A ty párky? Ty jsou pro trenéry,“ pousměje se.
Ne nadarmo totiž sportovcům sestavila jídelníček přítelkyně Michala Krčmáře Romana, která je nutriční poradkyní. „Před závody se jí spíš kuřecí a hlavně zdravá výživa než něco složitého,“ říká Fliegerová.
Jen pár metrů od ubytování je supermarket Spar, do něhož jezdí asistent kouče Jiří Holubec. „Kuchařka napíše seznam a já se to snažím sehnat. Hlavně základní potraviny: ovoce, zeleninu, to, co vydrží pár dnů. Teď jsem třeba kupoval šest kilo mrkve, banány, pomeranče. Čokoládu máme zakázanou a maso máme svoje,“ říká Holubec a Fliegerová žertuje: „Jo, odhadem asi padesát kilo.“
V jednotlivých apartmánech, kde jsou dvě ložnice, obývák, koupelna i kuchyňský kout (tady mohla Koukalová ukrýt před všemi sádlo s králičím masem), jsou ubytovaní vždy dva závodníci. „Celkem jsme tu asi ve třiceti lidech,“ říká Rybář. „Jinak je tu standardní materiál, co vozíme po svěťácích, ať jsou to věci na rozcvičku, posilování, nebo masérské stoly,“ říká a na dveřích masérského pokoje nechybí ani papír s propiskou, kam si závodníci zapisují dny návštěv.
„Večer nebo ráno si řekneme stěžejní časy, kdo kde má být, a už to běží. To je i výhoda kuchaře, že někdo přijde na snídani v sedm, další může i v deset, což na hotelu nejde. Tady se to v klidu ohřeje,“ vysvětluje Rybář.
Hotelové výhody jim proto nechybí. „Jsme tu kvůli lyžování a bazén je támhle,“ ukáže Rybář na nedaleký krytý plavečák vedle mateřské školy. „Je i výhoda, že je dost sněhu a dá se lyžovat vedle baráku, takže nemusíme ani na tratě,“ dodá český šéftrenér.
Speciální příloha: Vše o MS v biatlonu 2017, Hochfilzen - čtěte ZDE »
