PŘÍMO Z ÖSTERSUNDU | Přišel do českého týmu jako biatlonový José Mourinho. Vedl Oleho Einara Björndalena, Emila Hegleho Svendsena či Toru Bergerovou. Jenže při ohlédnutí se za svou první sezonou nemůže být norský trenér žen Egil Gjelland zcela spokojený. Za vzletem Markéty Davidové vykukuje totiž dost mezer. „Je ještě hodně věcí, které se musíme naučit,“ řekl. A volá hlavně po větší samostatnosti v přípravě. Nastínil i jaké jsou rozdíly mezi českým a norským týmem a jak znovu rozjet Veroniku Vítkovou.
Jak dál posouvat Davidovou?
V úterý bojovala o malý křišťálový glóbus z vytrvalostních závodů. Útok nevyšel, ale i tak je před Markétou Davidovou velká budoucnost. „Je mladá, stále se musí hodně učit. Je ale velmi soutěživá a má na to se dál posouvat. Je také schopná se zlepšovat a jako sportovec je samostatná. Tím se trochu podobá norským závodníkům,“ chválí Gjelland. Nicméně… „Musí zapracovat na stabilitě. Jezdí velmi rychle, střelbu zlepšila, ale co se týče rychlosti – to je něco, na co se musíme zaměřit. A to je věc na delší čas, nezměníte ji jen lusknutím prstu,“ chápe. Vzpomeňte si na Gabrielu Koukalovou, která též chtěla zrychlit, jenže s tím přišlo víc chyb a ona se pak raději vrátila k tomu, na co byla zvyklá. Gjelland, sám kdysi precizní střelec, už ale řadou rad pomohl. „Byly to drobnosti, ale v komplexu to dělá dost. Trochu se to týkalo polohy a stylu, jakým Davidová střílí. Určitě jí to pomohlo, ale stále platí, že si to musí vést po svém, jak jí to sedí a jak se v tom cítí přirozeně,“ vysvětluje norský expert.

V čem je jiná česká filozofie?
Než odpoví, dlouze přemýšlí. „Jak to říct? Je třeba být víc samostatný. Když jsme na tréninkovém kempu, pracujeme jako tým dohromady. Když nejsme na kempu, musíme pracovat individuálně. To je trochu odlišné. Když to porovnám s norskými závodníky, každý z nich je individualita a posouvají své tréninky, aby se dál zlepšovali. To je rozdíl, který tu po roce vidím,“ všímá si Gjelland. Jak dlouho může trvat, než se jeho