V českém sportu absolutně nevídaný obrázek. Lucie Charvátová dojížděla na mistrovství světa v biatlonu mezi posledními závodnicemi na hraně čtvrté a páté desítky, stejně ale tisíce fanoušků v Novém Městě na Moravě spustily v cílové rovince neskutečný rachot. České úspěchy na biatlonovém šampionátu jsou sice v nedohlednu, přes 25 000 diváků ale znovu vytvořilo úžasnou atmosféru. Šéf českého biatlonu Jiří Hamza má sice těžkou hlavu z neúspěchů na závodišti, na mistrovství světa se ale odráží pečlivá práce s fanoušky.
Co si říkáte ve chvíli, kdy to závodnici nevyjde, dojede čtyřicátá, a tribuny stejně bouří?
„Je to ta nejlepší odměna. Ale samozřejmě nechceme jezdit čtyřicátí, takže si všechno musíme po mistrovství zhodnotit bez ohledu na to, jestli získáme medaile, nebo ne. Určitě není všechno, jak má být, ale takový je sport. Musíme brát, že konkurenční družstva vymýšlí něco lepšího a my je musíme dohnat a předehnat.“
V čem vidíte důvod, že vám výsledky letos nevycházejí?
„Protože blbě střílíme. Zatím to je jednoduché, myslím, že na lyžích letos jezdíme velmi dobře, nejlíp za celé poslední roky. Ale bohužel nám nejde střelba.“
Kde vidíte příčiny špatné střelby?
„To je biatlon. Je to složitý sport, je o psychice. Zkrátka přijde den, když se to zlomí a bude zas dobře.“
Už dlouho slýchám, že i když biatlon má největší boom za sebou, výchova mládeže funguje dobře. Kdy se to konečně zhmotní i v seniorských kategoriích a přijde další rozmach?
„Já jsem o tom přesvědčený. Diváci nás neopouštějí a máme pět juniorských mistrů světa, vozíme mraky medailí, je jen otázka času, kdy se sportovci docvaknou nahoru. Samozřejmě, že jsme si všichni přáli, ať je to teď a tady, ale uvidíme. Je ještě před námi devět závodů z jedenácti, to je strašně moc a zající se sčítají po honu. Nicméně samozřejmě vnímáme, že sezona není taková, jaká by měla být. Ale nejsme fotbal, že bychom tady měnili trenéry a podobně. Ten sport má strašně dlouhý doběh a jakákoliv chyba je pak na dlouhý čas.“
Proč zachováváte ohledně trenérů chladnou hlavu, třeba oproti jiným sportům v Česku?
„Ano, nejsme fotbal, hokej a nikdy nebudeme. Není nás tolik, abychom mohli dělat harakiri. Ti lidé dostali důvěru, po sezoně si to zhodnotíme a řekneme si, co bylo dobře a co špatně. Nebudu říkat, že budeme vyvozovat nějaké důsledky, to v tuto chvíli nemá smysl. Samozřejmě vnímáme, že to není ono, ale myslím, že do olympiády 2026 je dost času a věřím, že máme velký potenciál být úspěšní. Máme mladé závodníky jako Jonáše Marečka, Tomáše Mikysku. Hlavně si myslím, že se musejí srovnat psychicky při střelbě. Je tam Jakub Štvrtecký, Adam Václavík a Karlos (Mikuláš Karlík). Závodníků, kteří mají mraky medailí z mistrovství světa juniorů, je hodně. Teď musíme přechod zvládnout, i když jsme si mysleli, že to bude rychlejší.“
Myslíte, že na olympiádě už mohou uspět i někteří z juniorských šampionů?
„Není vůbec žádný důvod, proč by neměli. Myslím si, že ano. Jonáš Mareček jde strmě nahoru. Mikuláš Karlík byl na olympiádě v Pekingu dvakrát jednu položku od medaile, což si nikdo neuvědomuje. Letos mu to nejde ani na lyžích, ani střelecky, ale takový je sport. Podívejte se na Francouze, taky to teď honí. Němci šli s obrovskými očekáváními jak ve středu, tak tentokrát. Biatlon je strašně krásný sport v tom, že každý den je všechno jinak. Užívali jsme si roky slavných chvil, musíme teď počkat, než to naskočí znovu.“
Ve kterém závodu ve zbývajícím průběhu mistrovství světa věříte nejvíc českému úspěchu?
„Když budeme dobře střílet, můžeme zajet ve všech závodech. Samozřejmě mezi muži je to složitější, protože konkurence hlavně norského družstva je obrovská. Je to závod Norů proti zbytku světa. Francouzky se ukázaly v obrovské síle, úžasné byly už ve středu, v pátek k tomu přidaly výbornou střelbu a tohle je výsledek. Takovou kombinaci musíme namíchat i my. Určitě nebudeme na prvních čtyřech místech, ale myslím, že na Markétě (Davidové) je vidět, že se hrozně zvedla a šance tam v každém případě je.“
Je to jedenáct let po posledním domácím šampionátu. Kdyby vám někdo řekl, že český biatlon bude v takové pozici jako dnes, co byste si říkal?
„Byl to náš cíl, takže si nebudu říkat nic. My jsme to takhle chtěli, máme to takhle a teď to musíme živit výsledky.“
Upřímně, představoval jste si i v ne zrovna úspěšné sezoně tolik diváků na tribunách?
„Představoval. Pravda, představoval jsem si ještě lepší počasí a věřím, že lepší výsledky ještě přijdou. Bylo vidět na Markétě, jak chce, a věřím, že to půjde.“
Jak si vysvětlujete, že i když ty výsledky nejsou, lidé jsou pořád nadšení?
„Musíme lidem poděkovat. Ale hlavně musím poděkovat organizačnímu týmu, protože to, co se děje se sněhem, je samozřejmě velice složité. Spousta lidí tu tráví celé noci, aby to všechno vyznělo. Za diváckou atmosféru jsme neuvěřitelně vděční, že na nás lidé nezanevřeli. Musíme to zkrátka podpořit lepšími výsledky, to je realita. Ale věřím, že to zvládneme a budeme dělat lidem radost dál.“
Jak vůbec vytváříte atmosféru a důvěru fanoušků, že vědí, že sem přijedou a užijí si to?
„Myslím, že je to dlouhodobý proces nejen v Česku, ale i v celém světovém biatlonu. Snažíme se s lidmi pracovat. Biatlon má výhodu, že je do velké míry televizní sport, Češi si biatlon zamilovali a my nesmíme zklamat jejich důvěru. Horší výsledky jsou teď už delší čas, ale věřím, že to všechno zvládneme a vrátíme se na vítěznou vlnu.“
Je tu hodně žen a rodin s dětmi, panuje tu jiná atmosféra než na celé řadě jiných sportovních událostí. Jak cílíte na tyto skupiny diváků? Jste velmi otevření a vstřícní vůči médiím, chcete se takto prezentovat?
„Takový je biatlon jako celek, je to skromný sport. I když vypadá strašně velký, lidé v prostředí jsou skromní od největších hvězd až po poslední. Je to velká rodina a musíme trpělivě pracovat s diváky. Pokud budou chtít na ten sport chodit, musíme jim k tomu dát pořádný servis. Samozřejmě je boom spojený s diváckou popularitou biatlonu jako celku, protože jeho sledovanost je dnes reálně ze zimních sportů suverénně nejvyšší.“
