V polovině prosince byl totálně na dně. Se slzami v očích tehdy vysvětloval, co se přihodilo, že v hotelu ve Švýcarsku, kde bydleli při závodech, nešťastnou náhodou vystřelil ze své malorážky. V sobotu v Novém Městě na Moravě už ale Sturla Holm Laegreid zářil štěstím. Na krku mu visela zlatá medaile označující čerstvého mistra světa ve sprintu. „Je opravdu těžké popsat ty pocity. Tato sezona byla nahoru, dolů,“ spustil Nor na tiskové konferenci. To Johannes Thingnes Bö z ní hned po skončení vystřelil jako raketa.
O norském týmu se v této sezoně mluvilo v souvislosti s mnoha tématy. Jedním velkým byl i Sturla Holm Laegreid a jeho střelba v hotelu. Při závodech ve Švýcarsku nešťastnou náhodou vystřelil z malorážky, o níž si myslel, že v ní nejsou náboje. Jenže byly.
Naštěstí se nic nestalo, ale Sturla Holm Laegreid byl z této patálie hodně špatný, v rozhovoru pro televizi se tehdy dokonce rozplakal. O zhruba dva měsíce později ale září jak sluníčko, kterého zatím v Novém Městě na Moravě moc nebylo.
Norovi je to však jedno, on má svou satisfakci za všechny potíže včetně těch zdravotních v úvodu sezony. Je mistrem světa ve sprintu.
„Je opravdu těžké popsat ty pocity. Byla to sezona hodně nahoru, dolů, bylo to opravdu těžké na začátku ve Švédsku a pak co se stalo v Lenzerheide bylo psychicky hodně náročné. Takže být teď světovým šampionem je opravdu jako sen, je to neuvěřitelné,“ vyprávěl a bylo na něm vidět, jak je šťastný.
To Johannes Thingnes Bö se sice radoval na stupních vítězů, ale když pak při tiskové konferenci seděl vedle radostně vyprávějícího reprezentačního kolegy, jako by tam vůbec nebyl. Hlava sklopená, oči zabořené do mobilního telefonu. Právě jeho totiž Laegreid porazil jen o pár sekund, a to až v závěrečných stovkách metrů.
Při odjezdu po druhé střelbě vedl Laegreid o 7,9 sekundy, jenže pak na trati začal trochu ztrácet a na jednom z posledních mezičasů byl až za Johannesem Böem. Ještě ale vyškrábl poslední zbytky sil a cílem projel s náskokem 3,5 sekundy. Když to viděl, z plných plic, které ho v úvodu sezony brzdily, si teď zařval.
„Normálně by mě Johannes porazil, takže jsem se jen soustředil na to, abych předvedl dobrý výkon na lyžích. Pak jsem se dozvěděl, že na posledních stovkách metrů Johannese na lyžích porazil Tarjei (starší bratr). Věděl jsem, že jestli je někdy šance stát se mistrem světa ve sprintu, je to teď. V závěru to bylo hodně bolestivé, ale stálo to za to,“ vyprávěl šestadvacetiletý biatlonista.
To muži, kterého porazil, moc do řeči nebylo. Na tiskové konferenci odpovídal Bö spíš stručněji a ihned po ní se zvedl a místnost rychle opustil, bez jakýchkoliv dalších rozhovorů.
Ovšem ani Laegreid se pak už příliš dlouho nezdržoval. Nejspíš spěchal užívat si své první vítězství v této sezoně, navíc v takto důležitém závodu.
