Kráska Wiererová se pomalu loučí: Ráda se při sportu cítím jako žena

Toto místo má pro ni své kouzlo. Když bylo Dorothee Wiererové dvacet let, nechala ve Vysočina Areně zazářit svůj talent. Na juniorském světovém šampionátu v roce 2011 získala hned tři zlaté. „Tehdy bylo všechno mnohem víc bezstarostné,“ vzpomíná Italka, která se netají tím, že v mládí byla velkou milovnicí všemožných večírků.

Ty časy už jsou ale pryč, i když si z nich některé záliby ponechala. Třeba lásku k módě a líčení. „Ráda si i při sportu připadám jako žena. To jsme měly společné s Gabi Soukalovou,“ připomíná Češku v rozhovoru pro deník Sport a MfDnes. V čem společně ovlivnily i mladší závodnice, jak vypadá dolce vita v jejím podání a co chce dnes oznámit?

Vítejte zpět v Novém Městě, speciálním místě vaší kariéry. Jaké máte vzpomínky na tyto začátky?
„Ano, děkuji. Mám na to velmi dobré vzpomínky. Tratě tady tehdy byly na druhé straně. A vím, že jsem tady měla velmi dobré pocity. Myslím, že jsem už jediná ze současného startovního pole, kdo tady v té době závodil a pořád jezdí. Je to pro mě velmi pěkné místo.“

Je to pro vás už dlouhá doba, která uplynula od roku 2011?
„Je to moc dlouho… Navíc mé současné pocity jsou ovlivněné tím, že jsem letos neměla štěstí, byla jsem mnohokrát nemocná. Ve výsledku každý rok až do tohoto byl velmi dobrý. Ale nemůžete si prostě vybírat, jestli budete zdraví nebo nemocní, tak to je.“

Milujete pořád biatlon tak jako na začátku?
„Biatlon mám pořád ráda. Samozřejmě to není moc příjemné, když víte, že vaše tělo nefunguje tak, jak má. Ale pořád se snažím dělat to nejlepší, co umím, trénuju jako dřív, právě proto, že mě to stále baví. Takže uvidíme.“

Jaké jsou vaše nejlepší vzpomínky na biatlon?