Byla to poslední naděje v ženských závodech na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Markéta Davidová jako jediná Češka startovala v hromadném závodu a sama doufala v pěkný výsledek na závěr dvoutýdenního šampionátu. Po třech chybách na střelnici z toho bylo 15. místo. „Ale jsem ráda, že mě závodění zase bavilo. Děkujeme všem fanouškům,“ vzkázala.
Máte za sebou poslední závod na mistrovství světa. Jaké z vašeho pohledu bylo?
„Všichni, i já, asi doufali v lepší výsledek. Ale když si vezmu, jak se sezona vyvíjela, tak jsem ráda, že mě to zase bavilo a znovu jsem trochu našla střelecké sebevědomí. I když to nebyly nuly, byly to jedničky, ale pro mě je důležité, že ani na trénincích už se nedějí zkraty, které se děly doteď.“
V závodu s hromadným startem jste měla tři netrefené terče, ale podle trenérů byly všechny těsné.
„Za stojku si můžu sama, ta jedna ležka byla fakt smůla. O první ležce jsem nevěděla, ale kdybyste se zeptali Egila s Mattem, ti se vždycky smějí, že štěstí na mé straně nikdy není, takže si to všechno musím vydřít. Asi je mi to trošku souzené.“
Je to pro vás i psychická úleva, že už to tady končí?
„Asi ano, už toho bylo hodně. Cítila jsem, že už i soustředit se na střelbu bylo těžké. Už toho máme všichni plné kecky. V tomhle počasí na tomhle sněhu to ani není žádné super lyžování.“
V závěru už vás žádná soupeřka neohrožovala, mohla jste si tak užít cílovou rovinku?
„Samozřejmě jsem se snažila celé kolo, Belgičanka přede mnou nebyla daleko, ale na kopci před stadionem, když už jsem viděla, že s tím nic neudělám, tak jsem si řekla, že to nemá cenu tlačit do posledního metru, a užila jsem si to.“
Podruhé ve své kariéře jste na MS absolvovala plný program, tedy sedm závodů. Bylo to teď náročnější než v Anterselvě 2020?
„Asi jsem čekala, že to bude ještě horší, ale nebylo to tak strašné. I proto mě trochu mrzí ta střelnice, protože fyzických sil ještě relativně bylo.“
Měla jste nějaké ohlasy na zdejší atmosféru i od zahraničních závodníků?
„Toho byly plné sociální sítě. Všichni děkovali, říkali, jak je to skvělé. A myslím, že fakt je. Nebyl den, kdy by fanoušky nebylo slyšet, pokaždé hodně křičeli. Děkujeme jim a doufáme, že příští rok na svěťáku udělají stejnou kulisu.“
Teď vás čeká Oslo a po něm zámoří. Půjde o těžký konec sezony?
„Kanada a Amerika budou náročné, letíme tam ještě o kousek později, takže to bude docela křest ohněm. S tím ale nic neuděláme. Jen myslím, že když jsme byli naposledy v Americe, tak to bylo trochu lépe vymyšlené.“
